Gurmar:
Gymnema sylvestre
Jiří
Patočka
Gurmar je hindský název pro rostlinu Gymnema sylvestre, která roste divoce v tropických oblastech centrální a jižní Indie. Tato plazivá rostlina se užívá v ájurvédské medicíně již přes 2000 let v léčbě cukrovky a nadváhy. Moderní medicína převzala tuto rostlinu do svého armamentária a výtažky z gurmaru se dnes užívají v celém světě ke kontrole hladiny cukru v lidském organismu a k léčbě diabetu I. i II. typu (Tiwari et al., 2016). Gurmar je v současné době jediná přírodní látka, která dovede efektivně kontrolovat hladinu cukrů v krvi (Kumar et al., 2010). Dokáže totiž účinně bránit rychlému zvýšení nebo snížení hladiny glukózy v krvi. Je proto vhodný nejen k léčbě diabetu, ale především k prevenci tohoto onemocnění tam, kde jsou pro jeho vznik předpoklady (Ballali a Lanciai, 2012; Hossain et al., 2016). Protože cukrovka je civilizační choroba s trvalým nárůstem a současné metody jejího léčení se ukazují jako málo efektivní, v rámci nové preventivní a léčebné strategie se stále více uvažuje o využití funkčních potravin jako je stévie, skořice, hořký meloun či pískavice řecké seno. Mezi rostlinami s vlastnostmi funkční potraviny s cílenými vlastnostmi na cukrovku je také gurmar.
V současné době existuje řada potravinových doplňků s gurmarem, ale nová strategie použití funkčních potravin v této indikaci musí být ověřena prostřednictvím rozsáhlých populačních studiích, zejména s ohledem na vyhodnocení jeho účinku v prevenci diabetes melitus 2. typu. Protože gurmar rovněž chrání organismus výkonných sportovců a těžce pracujících před následky střídavého zvyšování a snižování hladiny cukrů v důsledku fyzické zátěže, je i této skutečnosti nutné věnovat pozornost. Spekuluje se také o tom, že by gurmar mohl také nalézt uplatnění při nápravě poruch v důsledku užívání povzbuzujících prostředků či dlouhodobého užívání alkoholických nápojů.
Gurmar působí tím, že stimuluje produkci inzulínu, reguluje hladinu krevního cukru a co je neméně důležité - blokuje chuťové receptory tak, že znecitliví jazyk na sladkou chuť po dobu asi dvou až tří hodin. Při aplikaci na jazyk, snižuje chuť na sladké, což vyjadřuje název gurmar, v překladu zabíječ sladké chuti. Za tento účinek jsou zodpovědné specifické saponiny (Ye et al., 2001, zejména kyselina gymnemová (Nagella et al., 2016), která se podobně jako glukóza váže na chuťové buňky specifické pro sladkou chuť, brání aktivaci chuťových pohárků cukrem v jídle a tak snižuje chuť na cukr (Kashima et al., 2017).
Kyselina gymnemová je směs triterpenoidních saponinů ze skupiny třídy oleananů. Kromě ovlivňování sladké chutí má i řadu dalších zajímavých účinků, např. významným způsobem stimuluje lymfoproliferaci a indukuje produkci lymfocytů ve slezině, má imunomodulační vlastnosti a stimuluje lymfoidní složky imunitního systému (Singh et al., 2016). Příznivě působí také jako srdeční stimulátor a regulátor metabolické aktivity jater, ledvin a svalů (Bera et al., 2016) a je diskutováno o jeho možnosti využití v terapii metabolického syndromu (Martínez-Abundis et al., 2016).
Kyselina gymnemová
Na regulaci chuti na sladké se vedle kyseliny gymnemové podílí také peptid složený z 35 aminokyselin, který byl nazván gurmarin (Eliasen et al., 3012). Má ve své molekule tři cysteinové můstky a je znám jako inhibitor sladké chuti u savců (Ninomiya a Imoto, 1995; Ohkuri ert al., 2009). Bioaktivní látky obsažené v gurmaru snižují nejen vstřebávání cukrů ze zažívacího ústrojí, ale také vstřebávání mastných kyselin, ze kterých vznikají tuky (Wang et al., 1998). Kyselina gymnemová a gurmarin zodpovídají na většinu pozitivních účinků této rostliny na zdraví člověka.
Literatura
Ballali S, Lanciai F. Functional food and diabetes: a natural way in diabetes prevention? Int J Food Sci Nutr. 2012; 63 Suppl 1: 51-61.
Bera R, Kundu A, Sen T, Adhikari D, Karmakar S. In Vitro Metabolic Stability and Permeability of Gymnemagenin and Its In Vivo Pharmacokinetic Correlation in Rats - A Pilot Study. Planta Med. 2016; 82(6): 544-550.
Eliasen R, Andresen TL, Conde-Frieboes KW. Handling a tricycle: orthogonal versus random oxidation of the tricyclic inhibitor cystine knotted peptide gurmarin. Peptides. 2012; 37(1): 144-149.
Hossain MU, Khan MA, Rakib-Uz-Zaman SM, Ali MT, Islam MS, Keya CA, Salimullah M. Treating Diabetes Mellitus: Pharmacophore Based Designing of Potential Drugs from Gymnema sylvestre against Insulin Receptor Protein. Biomed Res Int. 2016; 2016: 3187647.
Kashima H, Eguchi K, Miyamoto K, Fujimoto M, Endo MY, Aso-Someya N, Kobayashi T, Hayashi N, Fukuba Y. Suppression of Oral Sweet Taste Sensation with Gymnema sylvestre Affects Postprandial Gastrointestinal Blood Flow and Gastric Emptying in Humans. Chem Senses. 2017 Feb 12.
Kumar SN, Mani UV, Mani I. An open label study on the supplementation of Gymnema sylvestre in type 2 diabetics. J Diet Suppl. 2010; 7(3): 273-282.
Martínez-Abundis E, Méndez-Del Villar M, Pérez-Rubio KG, Zuñiga LY, Cortez-Navarrete M, Ramírez-Rodriguez A, González-Ortiz M. Novel nutraceutic therapies for the treatment of metabolic syndrome. World J Diabetes. 2016; 7(7): 142-152.
Nagella P, Dandin VS, Murthy HN. Production of Gymnemic Acid from Cell Suspension Cultures of Gymnema sylvestre. Methods Mol Biol. 2016;1391:229-239.
Ninomiya Y, Imoto T. Gurmarin inhibition of sweet taste responses in mice. Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol. 1995; 268(4): R1019-R1025.
Ohkuri T, Yasumatsu K, Horio N, Jyotaki M, Margolskee RF, Ninomiya Y. Multiple sweet receptors and transduction pathways revealed in knockout mice by temperature dependence and gurmarin sensitivity. Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol. 2009; 296(4): R960-R971.
Singh VK, Dwivedi P, Chaudhary BR, Singh R. Gymnemic Acid Stimulates In Vitro Splenic Lymphocyte Proliferation. Phytother Res. 2016; 30(2): 341-344.
Tiwari P, Ahmad K, Baig MH. Gymnema sylvestre for diabetes: From traditional herb to future s therapeutic. Curr Pharm Des. 2016 Nov 8. [Epub ahead of print]
Wang LF, Luo H, Miyoshi M, Imoto T, Hiji Y, Sasaki T. Inhibitory effect of gymnemic acid on intestinal absorption of oleic acid in rats. Can J Physiol Pharmacol. 1998; 76(10-11): 1017-1023.
Ye W, Liu X, Zhang Q, Che CT, Zhao S. Antisweet saponins from Gymnema sylvestre. J Nat Prod. 2001; 64(2): 232-235.
