Triterpenoidy z mořské houby Callyspongia siphonella

Jiří Patočka

     Callyspongia siphonella (Lévi, 1965) je druh mořské houby endemický v Rudém moři. Je tvořena shluky trubicovitých útvarů levandulové barvy, dosahujících délky až 60 cm. Mořské houby jsou přeborníky na syntézu unikátních bioaktivních látek a nejinak je tomu i u Callyspongia siphonella (Ibrahim et al., 2017). 

Tabernaemontana divaricata v prevenci a léčbě Alzhemerovy nemoci?

Jiří Patočka

     Tabernaemontana divaricata (L.) R. Br. ExRoem. & Schultis je zahradní rostlina z čeledi Apocynaceae, rostoucí v jihovýchodní Asii a dalších tropických zemích, kde je pěstovaná pro své atraktivní květy a listy. Květy jsou bílé, voňavé, o průměru 1,5 cm. Tento stálezelený keř nebo malý stromek je však využíván také v tradiční lidové medicíně mnoha zemí. Thajská medicína jej využívá v několika omlazovacích prostředcích a pro zlepšení paměti. V Africe a kontinentální Asii se používá jako stimulant centrálního nervového systému (Chattipakorn et al., 2007). 

Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí

Jiří Patočka, Hana Jeřábková 

     Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je opadavý strom pocházející z Číny, kde je považován za strom štěstí. Jedná se o velice atraktivní dřevinu s bujným růstem, velkými listy a nádhernými zvonkovitými květy, které krásně voní (Rao, 1986). V minulosti byla paulovnie hojně vysazovaná na čínském císařském dvoře, kam měla svou krásou přivábit bájného ptáka Fénixe, aby se v ní uhnízdil a přinesl císařské rodině štěstí a bohatství (McCraw, 1988). Díky tomu získala paulovnie označení císařský strom štěstí. Strom byl také vysazován při narození holčičky jako symbol ženství a když dívka vyrostla a měla se vdávat, její rodiče z dřeva stromu vyrobili svatební výbavu (El-Show a El-Showk, 2003). Dřevo paulovnie je velice lehké, nesesychá, je odolné vůči červotoči a má výborné rezonanční vlastnosti. Často se proto používá k výrobě hudebních nástrojů (Akyildiz a Kol Sahin, 2010).

Foto: Hana Jeřábková

Australská klíšťová paralýza

Jiří Patočka

     Australská klíšťová paralýza je nemoc způsobená kousnutím klíštěte Ixodes holocyclus. Klíště napadá širokou škálu hostitelů, od domácích a hospodářských zvířat až po člověka a vyvolává vážnou toxikózu (Hall‐Mendelin et al., 2011). Klíšťová paralýza u zvířat je obvykle smrtelná a také u člověka může vést k život ohrožující anafylaxi, pokud není rychle zahájena léčba specifickým antisérem. Australská klíšťová paralýza se vyskytuje podél celého východního pobřeží Austrálie, v pásmu širokém 20 kilometrů, kde toto klíště žije (Jackson et al., 2007). Klíště I. holocyclus se často vyskytuju u lidí a jejich domácích mazlíčků a protože tato oblast patří mezi nejhustěji osídlené oblasti Austrálie, kousnutí lidí, domácích a hospodářských zvířat je poměrně časté (Raghavan et al., 2021).

Platykodon velkokvětý: fytochemie

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová

Platykodon velkokvětý (Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.) je trvalka z čeledi zvonkovité (Campanulaceae) s velkými, výraznými květy. A v češtině též zvonkovec, boubelík velkokvětý nebo boubelka velkokvětá. Rostlina pochází z východní Asie a je jediným druhem rodu Platycodon (Brandenburg et al., 1987).

     Rostlina má jasně modré květy tvaru velkého, otevřeného zvonku a velká poupata, která vypadají jako miniaturní balóny – odtud ta boubelka. Existuje ovšem celá řada zahradních kultivarů s odlišnou barvou květů. Květy jsou pěticípé a objevují se na stoncích od konce června až do konce léta. Plodem je hranatá tobolka. Celá rostlina je 30–40 cm vysoká, může však dosáhnout výšky až 60 cm. Rostlina vyrůstá z členitého, bílého, řepovitého kořene, který slouží jako zásobní orgán. Kořen při poranění roní mléčně zbarvenou šťávu, která obsahuje inulin. Listy jsou zelené až modrozelené, při okrajích zoubkaté, a raší velmi pozdě. Vysazuje se do skalek nebo na kraje záhonů. Miluje slunce a propustnou, výživnou zem, která by neměla extrémně vyschnout. Je vysoce mrazuvzdorná (Grey-Wilson, 1989).

Furanokumariny morače (pakmínu) většího

Jiří Patočka

     Morač větší (Ammi majus L.), také známý jako pakmín větší, je jednoletá rostlina čeledi miříkovitých (Apiaceae) (Duke, 1988 ). Vyskytuje se hlavně v západní, jižní a východní Evropě, v oblasti Kavkazu, v Malé a Jihozápadní Asii, na Arabském poloostrově a v Pákistánu (Aziz-UL-Ikram et al., 2015). Morač větší už byl ale zavlečen také do Střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i do Afriky. Občas se objeví i v české přírodě. Objevuje se také v okolí Prahy. Prvně byl na území dnešní ČR pozorován roku 1898 (Slavík, 1997). Je součástí ruderální a plevelové vegetace, často roste v okolí lidských sídel, v polních kulturách i na okrajích komunikací. 

Mísenka oranžová: oranžový pigment aleuriaxantin

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Mísenka oranžová popsaná a pojmenovaná německým mykologem K.W.G.L. Fuckelem  jako Aleuria aureantia (Fr.) Fuckel,  je zajímavá i z hlediska etymologického: rodové jméno je odvozeno od tvaru plodnic a druhové podle zbarvení. V českém názvosloví se tímto způsobem pojmenované houby objevují zcela výjimečně  (např. mistička oranžová, ouško hnědé).

Mlok skvrnitý a jeho toxiny

Jiří Patočka,  Radoslav Patočka,  Iveta Fréharová

     Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Má robustní tělo protáhlého tvaru s krátkými končetinami, dlouhým a silným ocasem a velkou hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Dospělý jedinec je dlouhý 18–28 cm (Alarcón Ríos, 2019). Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem a žlutými skvrnami, ale velikost i zabarvení se u několika poddruhů liší. V některých lokalitách se objevují i poddruhy se skvrnami pomerančově oranžovými až červenými. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší (Brejcha et al., 2021).

PRODEJNÍ VÝSTAVA MASOŽRAVÝCH ROSTLIN

Radoslav Patočka

Pokud patříte mezi milovníky neobvyklých rostlin, přijeďte do Brna, kde ve dnech 20. až 29. května 2022 je v Botanické zahradě MU Brno, otevřena prodejní výstava masožravých rostlin. Tyto neobyčejné rostliny potřebují ke svému životu nejen sluneční záření, ale také další živiny. Ty získávají z ulovené kořisti, jako jsou prvoci, hmyz a další drobní živočichové. Na výstavě si je můžete nejen prohlédnout, ale také koupit.

Zlatobýl obecný: bioaktivní látky

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) s přímou lodyhou rostoucí až do výšky 1 m. Lodyžní zubaté listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a po obou stranách listů bývají krátké chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka s chmýrem (Slavík, 2004; Sakaguchi et al., 2018).