 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 25342 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
 |
Triterpenoidy
z mořské houby Callyspongia siphonella
Jiří Patočka Callyspongia siphonella (Lévi, 1965) je druh mořské houby endemický v Rudém moři. Je tvořena shluky trubicovitých útvarů levandulové barvy, dosahujících délky až 60 cm. Mořské houby jsou přeborníky na syntézu unikátních bioaktivních látek a nejinak je tomu i u Callyspongia siphonella (Ibrahim et al., 2017). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Tabernaemontana divaricata v prevenci a léčbě Alzhemerovy nemoci?
|
 |
 |
Tabernaemontana divaricata v prevenci
a léčbě Alzhemerovy nemoci?
Jiří Patočka Tabernaemontana divaricata (L.) R. Br. ExRoem. & Schultis je zahradní rostlina z čeledi Apocynaceae, rostoucí v jihovýchodní Asii a dalších tropických zemích, kde je pěstovaná pro své atraktivní květy a listy. Květy jsou bílé, voňavé, o průměru 1,5 cm. Tento stálezelený keř nebo malý stromek je však využíván také v tradiční lidové medicíně mnoha zemí. Thajská medicína jej využívá v několika omlazovacích prostředcích a pro zlepšení paměti. V Africe a kontinentální Asii se používá jako stimulant centrálního nervového systému (Chattipakorn et al., 2007). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí
|
 |
 |
Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí
Jiří Patočka, Hana Jeřábková Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je opadavý strom pocházející z Číny, kde je považován za strom štěstí. Jedná se o velice atraktivní dřevinu s bujným růstem, velkými listy a nádhernými zvonkovitými květy, které krásně voní (Rao, 1986). V minulosti byla paulovnie hojně vysazovaná na čínském císařském dvoře, kam měla svou krásou přivábit bájného ptáka Fénixe, aby se v ní uhnízdil a přinesl císařské rodině štěstí a bohatství (McCraw, 1988). Díky tomu získala paulovnie označení císařský strom štěstí. Strom byl také vysazován při narození holčičky jako symbol ženství a když dívka vyrostla a měla se vdávat, její rodiče z dřeva stromu vyrobili svatební výbavu (El-Show a El-Showk, 2003). Dřevo paulovnie je velice lehké, nesesychá, je odolné vůči červotoči a má výborné rezonanční vlastnosti. Často se proto používá k výrobě hudebních nástrojů (Akyildiz a Kol Sahin, 2010). 
Foto: Hana Jeřábková
|
|
 |
|
|
 |
Australská
klíšťová paralýza Jiří Patočka Australská klíšťová paralýza je nemoc způsobená kousnutím klíštěte Ixodes holocyclus. Klíště napadá širokou škálu hostitelů, od domácích a hospodářských zvířat až po člověka a vyvolává vážnou toxikózu (Hall‐Mendelin et al., 2011). Klíšťová paralýza u zvířat je obvykle smrtelná a také u člověka může vést k život ohrožující anafylaxi, pokud není rychle zahájena léčba specifickým antisérem. Australská klíšťová paralýza se vyskytuje podél celého východního pobřeží Austrálie, v pásmu širokém 20 kilometrů, kde toto klíště žije (Jackson et al., 2007). Klíště I. holocyclus se často vyskytuju u lidí a jejich domácích mazlíčků a protože tato oblast patří mezi nejhustěji osídlené oblasti Austrálie, kousnutí lidí, domácích a hospodářských zvířat je poměrně časté (Raghavan et al., 2021). 
|
|
 |
|
|
 |
Platykodon velkokvětý: fytochemie
Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Zdeňka
Navrátilová Platykodon velkokvětý (Platycodon grandiflorum (Jacq.) A. DC.) je trvalka z čeledi zvonkovité (Campanulaceae) s velkými, výraznými květy. A v češtině též zvonkovec, boubelík velkokvětý nebo boubelka velkokvětá. Rostlina pochází z východní Asie a je jediným druhem rodu Platycodon (Brandenburg et al., 1987). Rostlina má jasně modré květy tvaru velkého, otevřeného zvonku a velká poupata, která vypadají jako miniaturní balóny – odtud ta boubelka. Existuje ovšem celá řada zahradních kultivarů s odlišnou barvou květů. Květy jsou pěticípé a objevují se na stoncích od konce června až do konce léta. Plodem je hranatá tobolka. Celá rostlina je 30–40 cm vysoká, může však dosáhnout výšky až 60 cm. Rostlina vyrůstá z členitého, bílého, řepovitého kořene, který slouží jako zásobní orgán. Kořen při poranění roní mléčně zbarvenou šťávu, která obsahuje inulin. Listy jsou zelené až modrozelené, při okrajích zoubkaté, a raší velmi pozdě. Vysazuje se do skalek nebo na kraje záhonů. Miluje slunce a propustnou, výživnou zem, která by neměla extrémně vyschnout. Je vysoce mrazuvzdorná (Grey-Wilson, 1989). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Furanokumariny
morače (pakmínu) většího
Jiří
Patočka Morač větší (Ammi majus L.), také známý jako pakmín větší, je jednoletá rostlina čeledi miříkovitých (Apiaceae) (Duke, 1988 ). Vyskytuje se hlavně v západní, jižní a východní Evropě, v oblasti Kavkazu, v Malé a Jihozápadní Asii, na Arabském poloostrově a v Pákistánu (Aziz-UL-Ikram et al., 2015). Morač větší už byl ale zavlečen také do Střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i do Afriky. Občas se objeví i v české přírodě. Objevuje se také v okolí Prahy. Prvně byl na území dnešní ČR pozorován roku 1898 (Slavík, 1997). Je součástí ruderální a plevelové vegetace, často roste v okolí lidských sídel, v polních kulturách i na okrajích komunikací. 
|
|
 |
|
|
 |
Mísenka
oranžová: oranžový pigment aleuriaxantin
Radoslav
Patočka, Jiří Patočka Mísenka oranžová popsaná a pojmenovaná německým mykologem K.W.G.L. Fuckelem jako Aleuria aureantia (Fr.) Fuckel, je zajímavá i z hlediska etymologického: rodové jméno je odvozeno od tvaru plodnic a druhové podle zbarvení. V českém názvosloví se tímto způsobem pojmenované houby objevují zcela výjimečně (např. mistička oranžová, ouško hnědé). 
|
|
 |
|
|
 |
Mlok
skvrnitý a jeho toxiny
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka, Iveta Fréharová Mlok
skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník a
nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Má robustní tělo
protáhlého tvaru s krátkými končetinami, dlouhým a silným ocasem a velkou
hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Dospělý jedinec je dlouhý
18–28 cm (Alarcón Ríos, 2019). Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným
tělem a žlutými skvrnami, ale velikost i zabarvení se u několika poddruhů liší.
V některých lokalitách se objevují i poddruhy se skvrnami pomerančově
oranžovými až červenými. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší (Brejcha et al.,
2021). 
|
|
 |
|
|
 |
PRODEJNÍ
VÝSTAVA MASOŽRAVÝCH ROSTLIN
Radoslav
Patočka Pokud patříte mezi milovníky neobvyklých rostlin, přijeďte do Brna, kde ve dnech 20. až 29. května 2022 je v Botanické zahradě MU Brno, otevřena prodejní výstava masožravých rostlin. Tyto neobyčejné rostliny potřebují ke svému životu nejen sluneční záření, ale také další živiny. Ty získávají z ulovené kořisti, jako jsou prvoci, hmyz a další drobní živočichové. Na výstavě si je můžete nejen prohlédnout, ale také koupit. 
|
|
 |
|
|
 |
Zlatobýl obecný: bioaktivní látky
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) s přímou lodyhou rostoucí až do výšky 1 m. Lodyžní zubaté listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a po obou stranách listů bývají krátké chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka s chmýrem (Slavík, 2004; Sakaguchi et al., 2018). 
|
|
 |
|
|
983 článků (99 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
Pondělí, 25.04. | · | Neocosmosin A: bioaktivní lakton kyseliny resorcylové |
Čtvrtek, 21.04. | · | Glycyl-L-histidyl-L-lysin: biologický významný peptid |
Úterý, 19.04. | · | Ohnivec rakouský: pár zajímavostí |
Čtvrtek, 14.04. | · | Harpullia pendula a harpulliasidy |
Neděle, 10.04. | · | Thalassosterol, cytotoxicky účinný derivát ergosterolu |
Čtvrtek, 07.04. | · | Slimáčí sliz a potenciál jeho využití v medicíně |
Neděle, 03.04. | · | Pěchava vápnomilná |
Pátek, 01.04. | · | Hura chřestivá: jedovatý tropický strom |
Pondělí, 28.03. | · | Dřín obecný a jeho bioaktivní látky |
Neděle, 27.03. | · | Terčovka otrubčitá a její bioaktivní sekundární metabolity |
Čtvrtek, 24.03. | · | Flavonoidy talovínu zimního |
Pondělí, 21.03. | · | Akaloidy bledule jarní |
Neděle, 20.03. | · | Ajowan: kulinářské využití a medicína |
Čtvrtek, 17.03. | · | Viridin, viridiol, gliovirin a gliotoxin - antibiotika plísně Gliocladium virens |
Neděle, 13.03. | · | Nové fomoxanthony: antimalarika mikrobiálního původu |
Pátek, 11.03. | · | Iristectoron K a kosatec německý |
Neděle, 06.03. | · | Sodagnitiny: barevné triterpeny pavučinců |
Pátek, 04.03. | · | Achillea filipendulina: zdroj významných bioaktivních látek |
Středa, 02.03. | · | Čemeřice nachová, mystická kráska, co má na víc než být jen ozdobou zahrádky |
Neděle, 27.02. | · | Starček vejčitý a parrolizidinové alkaloidy |
Pondělí, 21.02. | · | Andrographolidy: bioaktivní látky právenky latnaté (Andrographis paniculata) |
Sobota, 19.02. | · | Dvouzubec trojdílný: plevel produkující významné bioaktivní látky |
Čtvrtek, 17.02. | · | Efrapeptiny: protinádorově účinné peptidy hub rodu Tolypocladium |
Pondělí, 14.02. | · | Přírodní abenquiny a jejich syntetické analogy: nová účinná herbicida |
Sobota, 12.02. | · | Bobkovišeň portugalská: portugalský vavřín |
Pátek, 11.02. | · | Spirofornabuxin, nový typ alkaloidů Buxus sempervirens |
Pondělí, 07.02. | · | Xylindein a sanguinon: Zelený a modrý houbový pigment |
Pátek, 04.02. | · | Vratička heřmánkolistá: kapradina co nevypadá jako kapradina |
Úterý, 01.02. | · | Cytosporony, cytostatické metabolity endofytických hub |
Středa, 26.01. | · | Lakovka ametystová a její bioaktivní látky |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|