Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 12218 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc: prof Patočka

Vyhledávání v tomto tématu:   
[ Jít na úvodní stránku | Vybrat nové téma ]


  Články vlastní: Kačenka česká a profesor Krombholz
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 25.11. 2021 - 15:41:21 (15903 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9452 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kačenka česká a profesor Krombholz

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Patrik Olekšák

          Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn. Ptychoverpa bohemica, Morchella bohemica nebo Mitrophora bohemica) je vřeckovýtrusá houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), která je považována za jednu z nejchutnějších hub. Její kuchyňské využití je velmi všestranné. Je vhodná pro kulinářské účely, protože svou příjemnou chutí a vůní připomíná lanýže. Podobá se smržům, od nichž se liší volným kloboučkem nasazeným na třeň. U nás patří mezi nejoblíbenější jarní houby. Roste místy dosti hojně v březnu až květnu v listnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji pod osikami, ale také pod střemchami, třešněmi, jeřáby apod. Má ráda teplejší oblasti a zásadité půdy.

Kačenka česká (Verpa bohemica). Foto: houbař Véna

 

  Články vlastní: Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 20.11. 2021 - 11:09:20 (32196 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7478 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sluncovka kalifornská a její bioaktivní alkaloidy

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Sluncovka kalifornská, známá ve světě jako kalifornský nebo také zlatý mák (Eschscholzia californica), je jednoletá až vytrvalá bylina teplých a suchých pacifických oblastí Spojených států a Mexika Rodové jméno dostala na počest německého botanika prvé poloviny 19. století Johanna Friedricha Gustava von Eschscholtze a druhové podle místa původu, Kalifornie. Dne 6. dubna 1903 prosadila americká botanička Sarah Plummer Lemmonová přijetí zlatého máku jako státní květiny státu Kalifornie a od té doby se každoročně 7. dubna slaví oficiální státní svátek -  kalifornský den máku "California Poppy Day“ (Nord, 2014). Tak obrovské makové louky jako v Kalifornii v ČR nenajdeme, ale rozsáhlou sbírku mákovitých (Papaveraceae), která je svou velikostí unikátní i v celosvětovém měřítku, najdeme v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno na Kraví hoře.

Sluncovka kalifornská v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno na Kraví hoře. Foto: Radoslav Patočka

 

  Články vlastní: Šafrán: v kuchyni a lékárně
Autor: Prof. Patocka - Pátek, 19.11. 2021 - 11:25:15 (33656 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4564 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Šafrán: v kuchyni a lékárně.

Jiří Patočka, Hana Jeřábková, Zdeňka Navrátilová

    Šafrán je koření vyráběné od starověku ze sušených nitkovitých čnělek květů šafránu setého (Crocus sativus L.). Pokrmům dodává kromě nahořklé chuti také jasně žlutou barvu. Protože v každém květu šafránu jsou takové čnělky pouze tři, jsou malé a sklízejí se ručně, šafrán je tudíž koření vzácné a drahé. Na získání 1 kg koření je třeba získat kolem 150 tisíc čnělek! Není divu, že chceme-li říct, že je něčeho málo, používáme úsloví „je toho jako šafránu“.

Foto: Hana Jeřábková

 

  Články vlastní: Strmělka nálevkovitá: regulace krevní srážlivosti
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 06.11. 2021 - 10:36:54 (77226 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2541 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Strmělka nálevkovitá: regulace krevní srážlivosti

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Strmělka nálevkovitá (Infundibulicybe gibba, syn. Clitocybe gibba, Clitocybe infundibuliformis) je velmi hojný druh strmělky rostoucí od pozdního jara do podzimu pod listnáči i jehličnany, zejména na kyselých podkladech. Obvykle roste od července do října ve skupinách, často vytváří čarodějné kruhy. Roste v celém mírném pásmu severní polokoule, v severní Africe a v Austrálii.

 

  Články vlastní: 70 let antibiotika vankomycinu
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 04.11. 2021 - 17:41:48 (81014 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4603 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

70 let antibiotika vankomycinu

Jiří Patočka

     Historie vankomycinu započala v roce 1952, když misionář reverend William M. Bow odebral na Borneu vzorek půdy a poslal jej svému příteli Dr. Edmundu Carl Kornfieldovi, organickému chemikovi ve farmaceutické firmě Eli Lilly Company (Levine 2006). Tam z tohoto vzorku izolovali půdní streptomycetu (Streptomyces  orientalis), která produkovala látku unikátní struktury (sloučenina 05865), která byla in vitro účinná proti většině grampozitivních bakterií, včetně stafylokoků rezistentních na penicilin (Anderson et al., 1961). 

 

  Články vlastní: Aloisie trojlistá v gastronomii
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 01.11. 2021 - 21:16:38 (90027 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 10685 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Aloisie trojlistá v gastronomii

Hana Jeřábková, Jiří Patočka

Článek na serveru TOXICOLOGY o aloisii trojlisté (Aloysia triphylla), léčivé rostlině z čeledi sporýšovitých (Verbenaceae), známé jako „citronová verbena“, vzbudil mezi čtenáři velký zájem. Tato aromatická bylina není u nás ještě tolik známá a článek přispěl k její propagaci. K dnešnímu dni, tj. za necelé 3 měsíce od zveřejnění, si jej přečetlo více než 355 tisíc čtenářů. Protože od nich  přišly také dotazy na využití této rostliny v kuchyni, autoři se rozhodli přispět několika informacemi o využití verbeny v gastronomii. 

Třímetrový keř aloisie trojlisté na zahrádce paní Honoriny v Acevedínu (Asturias, Španělsko)Foto: Hana Jeřábková

 

  Články vlastní: Vrcholák arjuna a ethnomedicína
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 31.10. 2021 - 14:38:48 (93781 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 6268 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Vrcholák arjuna a ethnomedicína

Jiří Patočka, Mohd Khasiv

     Vrcholáky (Terminalia spp.), čeleď Combretaceae, jsou léčivé rostliny se širokým spektrem léčivých vlastností. Jsou využívány jako tradiční léčiva v Asii, zejména v Indii. Obsahují různé sekundární metabolity s řadou farmakologických účinků (Navrátilová a Patočka, 2020) a zajímá se o ně i současná západní medicína (Nigam et al., 2020).

     Vrcholák arjuna (Terminalia arjuna), známý jako arjuna tree nebo jen arjuna, je listnatý strom rostoucí v Asii, který může dosahovat až 25 metrů výšky. Kmen stromu je velice bytelný a strom vytváří mohutnou klenbu větví. Listy jsou zelené na líci a hnědé na rubu, kuželovité, podlouhlé, kůra stromu je hladká a šedá. Květy jsou světle žluté a objevují se v březnu až červnu. Plodem je lysé, vláknité, zdřevnatělé ovoce, které může mít až 5 cm v průměru a je rozdělené do 5 separátních oddělení. Arjuna plodí ovoce v září až říjnu (Thakur et al., 2021).

 

  Články vlastní: Cryptocandin a cryptocin: antimykotika endofytické houby Cryptosporiopsis cf. qu
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 26.10. 2021 - 09:03:54 (115473 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4411 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Cryptocandin a cryptocin: antimykotika endofytické houby Cryptosporiopsis cf. quercina

Jiří Patočka

     Cryptocandin a cryptocin jsou přírodní látky produkované endofytickou houbou Cryptosporiopsis cf. quercina rostoucí na stoncích čínské rostliny Tripterygium wilfordii (Trojkřídlec Wilfordův). Cryptocandin a cryptocin jsou silná antimykotika. Endofyty jsou potenciálním zdrojem nových chemických látek, které pomáhají při řešení nejen lidského zdraví, ale také zdravotních problémů rostlin a zvířat. Endofyty se nacházejí v tkáních mezi živými rostlinnými buňkami. Vztah, který s rostlinou navážou, se může pohybovat od symbiotických až po hraničící s patogenitou. Z nepřeberného množství všech rostlin světa, endofyty byly až dosud studovány prakticky jen u několika druhů trav. Proto šance najít nové endofyty mezi nesčetnými rostlinami a objevit nové zajímavé endofyty je vysoká. Výsledky jejich studia ukazují, že tyto endofyty často produkují extrémně neobvyklé a cenné organické látky s vysokou biologickou účinností (Selim et al., 2012).

     Prvním krokem při řešení endofytických mikroorganismů je jejich úspěšná izolace z rostlinných materiálů. Poté se provede izolace a charakterizace bioaktivních látek z filtrátů kultivačních medií pomocí frakcionace a spektroskopických metod řízených biologickou zkouškou. Mezi zajímavější sloučeniny produkované endofytními mikroby patří např. taxol, cryptocin, cryptocandin, jesteron, oocydin, isopestacin, pseudomyciny a kyselina ambuová. Studie o endofytech pojednávají o přístupu k biologickému průzkumu deštných pralesů, a to nejen za účelem sklizně jejich endofytických mikroorganismů, ale také za účelem lepšího porozumění důležitosti a hodnoty, kterou pro lidstvo deštné pralesy představují (Strobel, 2008).  

 

  Články vlastní: Fytochemie a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 23.10. 2021 - 14:10:36 (125273 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7666 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fytochemie a farmakologie rostlin rodu mokrýš (Chrysosplenium)

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Mokrýš (Chrysosplenium) je rod dvouděložných rostlin z čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae). Jsou to vytrvalé, drobné a křehké byliny s jednoduchými listy a čtyřčetnými bezkorunnými květy. Květy rostou v plochých květenstvích. Jsou nejčastěji zelené, žlutozelené, červené, oranžové nebo purpurové, většinou čtyřčetné, řidčeji pětičetné. Koruna chybí. Květonosná lodyha je plazivá. Listy jsou řapíkaté a bez palistů. Mokrýše jsou rozšířeny v počtu asi 60 druhů v mírném a arktickém pásu severní polokoule a v jižní části Jižní Ameriky. Nejvíce druhů roste ve východní Asii. V Číně je uváděno 35 druhů, a v Japonsku  10. Velké množství druhů roste v Himáláji: 27. V České republice rostou 2 druhy: mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), a mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium).

     V České republice je běžným druhem mokrýš střídavolistý, který preferuje trvale vlhké půdy. Objevuje se všude tam, kde je vysoká hladina podzemní vody. Mokrýš střídavolistý je kromě dominantních specializovaných mechorostů charakteristickou součástí vegetace pramenišť, zvláště zastíněných. Podobně jako ostatní cévnaté druhy (ostřice řídkoklasá a ptačinec hajní) je mokrýš uváděn jako indikační druh míst, kde vyvěrá podzemní voda na povrch. 

Mokrýš střídavolistý. Foto: Radoslav Patočka

 

 

  Články vlastní: Kruhatka Matthioliho
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 17.10. 2021 - 17:03:00 (142732 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5269 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 4.95)
prof Patočka

Kruhatka Matthioliho

 

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

      Kruhatka Matthioliho (Cortusa matthioli L.) je bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae), rozšířená v pohořích střední a jihovýchodní Evropy a také v evropské části Ruska (Sennikov, 2018). Roste na stinných a vlhkých vápencových skalách (Alpy, Karpaty). V České republice se vyskytuje na jediné lokalitě: v Moravském krasu na stěnách dolní části propasti Macocha, kde se kruhatka zachovala jako relikt z poslední doby ledové (Kovanda, 1975). Hendrych ve své studii (Hendrych, 2003) uvádí, že se kdysi vyskytovala také v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Historické prameny, které výskyt kruhatky potvrzují, však nejsou příliš spolehlivé (Danihelka, 2011).

Foto: Leoš Štefka

 
926 článků (93 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3356

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Pátek, 15.10.
· Len žlutý (Linum flavum): zdroj cytotoxicky účinných lignanů
Sobota, 09.10.
· Victoriny: Toxické peptidy plísně ovesné (Cochliobolus victoriae)
Středa, 06.10.
· Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) a azosloučeniny
Pátek, 01.10.
· Trličník brvitý – vzácný zástupce čeledi hořcovitých
Středa, 29.09.
· Apicidiny – jedovaté peptidy Fusarií a potenciální léky na rakovinu
Neděle, 26.09.
· Strmělka kyjonohá a její bioaktivní látky
Úterý, 21.09.
· Mollugogenol A: nový prostředek mužské antikoncepce?
Čtvrtek, 16.09.
· Fytochemie, farmakologie a toxikologie kosatce různobarevného
Neděle, 12.09.
· Elesclomol a Menkesova choroba
Středa, 08.09.
· Butein: přírodní látka s antiadipogenním účinkem
Neděle, 05.09.
· Helmovka rýhonohá: bioaktivní látky
Sobota, 04.09.
· Terpeny akácie nilské (Acacia nilotica L.)
Středa, 01.09.
· Bedla zelenolupenná (Chlorophyllum molybdites): proč je jedovatá? Jiří Patočka
Pondělí, 30.08.
· Helmovka měnlivá a strobiluriny
Sobota, 28.08.
· Polycyklické triterpenoidy gedunin a nimbin, dva noví kandidáti na léčivo COVID-
Pondělí, 23.08.
· Aureoverticillactam: zachrání tento mořský makrolaktam produkci banánů?
Pátek, 20.08.
· Streptovirudiny
Pondělí, 16.08.
· Chrpy a jejich bioaktivní látky
Čtvrtek, 12.08.
· Hořké principy hřibu medotrpkého
Pondělí, 09.08.
· Euglenofycin: ichtyotoxin krásnoočka krvavého a možnosti jeho využití v medicíně
Úterý, 27.07.
· Aloisie trojlistá: v tradičním lidovém léčitelství i moderní medicíně, v kosmeti
Sobota, 24.07.
· Mansouramyciny: cytotoxické mořské isochinolinchinony
Pondělí, 19.07.
· Dapdiamidy: tripeptidová antibiotika
Neděle, 18.07.
· Antibakteriální účinky cyklických derivátů peptidu gomesinu
Úterý, 13.07.
· Diazepinomycin: cytotoxin mořského pláštěnce Didemnum proliferum
Pátek, 09.07.
· Mikrocionamidy, cytotoxické peptidy filipínské mořské houby Clathria abietina
Úterý, 06.07.
· Mupirocin, antibiotikum účinné proti grampozitivním bakteriím
Sobota, 03.07.
· Podbílek šupinatý
Čtvrtek, 01.07.
· Padanamidy: mořské antimikrobiální peptidy ještě jednou
Úterý, 29.06.
· Fasciculoly, hořké principy třepenitky svazčité

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.11 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace