Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 120096 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde

Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc: prof Patočka

Vyhledávání v tomto tématu:   
[ Jít na úvodní stránku | Vybrat nové téma ]


  Články vlastní: Srdečník obecný a jeho nové perspektivy v medicíně: neuroprotektivní účinky leon
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 07.06. 2022 - 14:47:22 (120999 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 12929 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Srdečník obecný a jeho nové perspektivy v medicíně: neuroprotektivní účinky leonurinu

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Zdeňka Navrátilová

     Srdečník obecný (Leonurus cardiaca L.) je vytrvalá, 50–150 cm vysoká léčivá bylina z čeledi hluchavkovité. Má přímou čtyřhrannou, rýhovanou a dutou lodyhu, která je často hustě větvená. Po celé délce jí pokrývají vstřícné, dlanitoklané či dlanitodílné, ostře pilovité a krátce chlupaté listy, které se směrem vzhůru zužují. Květy jsou růžové či světle fialové, přisedlé a tvoří husté lichopřesleny. Bylina kvete v období od června do září až října. Plodem je tvrdka. Jde o velmi variabilní druh, jehož jednotlivé typy jsou taxonomicky různě hodnoceny. Jako hlavní rozlišovací znak těchto taxonů je používáno odění hlavní lodyhy, popř. kalichů (Tomšovic, 2000).

 

  Články vlastní: LOCIKOVÉ OPIUM
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 05.06. 2022 - 17:09:49 (127912 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8427 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

LOCIKOVÉ OPIUM

Jiří Patočka, Romana Jelínková, Zdeňka Navrátilová

     Locikové opium je zaschlá mléčná šťáva, která vytéká při naříznutí lociky jedovaté (Lactuca virosa L.). Květena České republiky uvádí české jméno locika jízlivá. Šťáva má hořkou chuť a při sušení ztvrdne, zhnědne a ve středověku byla známá jako lactucarium a byla používána jako levná náhražka opia (Besharat et al., 2009). Lactucarium bylo využíváno jako lék proti bolesti a jako laxativum a sedativum (Holzman, 2021). Pro svůj močopudný účinek bylo také  aplikováno při poruchách ledvin, ke zmírnění bolestivých děložních kontraktur a na generalizované otoky či ikterus. Mělo ale také antikonvulzivní a hypnotické účinky (Fischer A Hartwich, 1910).

 

 

  Články vlastní: Puškvorec obecný a jeho neuroprotektivní účinky
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 04.06. 2022 - 21:00:56 (129210 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 9909 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Puškvorec obecný a jeho neuroprotektivní účinky

Jiří Patočka, Kamil Kuča, Zdeňka Navrátilová

     Puškvorec obecný (Acorus calamus L.) je vytrvalá bylina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Tato mokřadní rostlina roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod, kde může vytvářet monodominantní porosty. Puškvorec pochází z Asie a jeho původní areál zahrnoval jižní Čínu. Již ve starověku byl zavlečen do Indie, odkud se šířil přes Evropu do dalších částí světa (Balakumbahan et al., 2010). V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe (Buell, 1935). V Evropě se puškvorec objevil v 16. století. První zmínky o zplanění na území ČR pocházejí ze 17. století, do Prahy však byl dovezen zřejmě již v roce 1557 (Záveská Drábková, 2010; Tayjanov et al., 2021). V současnosti roste roztroušeně až hojně po celém území ČR, ale hlavně v teplejších oblastech. Býval však mnohem častější a na jihočeských rybnících mnohde tvořil rozsáhlé porosty (Vojtíšková et al., 2007).

 

  Články vlastní: Jak si plísně rodu Monascus hrají s barvami
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 02.06. 2022 - 16:49:54 (144606 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2955 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Jak si plísně rodu Monascus hrají s barvami

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Monascus spp. je rod plísní, jehož jednotlivé druhy se vyznačují výraznou barevností a širokým spektrem barev. Mezi nejznámější druhy tohoto rodu patří červeně pigmentovaný Monascus purpureum. Tato červeně zbarvená plíseň se využívá při výrobě určitých fermentovaných potravin ve východní Asii, zejména v Číně a Japonsku (Pattanagul et al., 2007).

 

  Články vlastní: Flavonoidy rozchodníku bílého
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 28.05. 2022 - 09:52:16 (171594 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8046 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Flavonoidy rozchodníku bílého

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Radoslav Patočka

     Rozchodník bílý (Sedum album L.) je vytrvalá bylina z čeledi tlusticovité (Crassulaceae) rostoucí v řídkých polštářovitých trsech vysokých 5–20 cm, s plazivými, lysými a kořenujícími lodyhami. Jak uvádí Polívka (1900), jeho latinský název pochází „nejspíše od latinského  sedare = tišiti, poněvadž utišuje bolesti a zahání – dle pověry – bouři a hrom od domu, na jehož střeše roste“. Listy rozchodníku jsou střídavé, dužnaté, široce válcovité až téměř kulovité či obvejcovité. Květenství je husté, bohatě větvené; květní stopky jsou zhruba stejně dlouhé jako kalich, květy jsou 5četné; kališní lístky jsou dužnaté, na bázi srostlé, jejich cípy jsou trojúhelníkovité; korunní lístky jsou kopinaté až vejčité, 3–4 mm dlouhé, bílé či narůžovělé. Plody jsou měchýřky. Rozchodník bílý roste na suchých výslunných svazích a skalnatých stěnách na bazických substrátech, často i na starých zdech. Je také známou skalničkou, která se pěstuje v několika kultivarech, které mohou mít listy i červeně naběhlé a korunní lístky narůžovělé. Kvete v červnu. Je rozšířen po celé Evropě, severní Africe, a Malé Asii. V ČR roste v teplejších oblastech. Často zplaňuje, u některých lokalit není možné jednoznačně určit původnost (Grulich, 1992; Smith a Figueiredo, 2010). Rozchodník bílý je také léčivá rostlina s řadou pozitivních účinků na lidské zdraví (Al-Qudah et al., 2012). Patří k prostředkům, které mohou být užitečné i pro současnou medicínu (Kim et al., 2021). Obsahuje řadu biologicky aktivních látek, z nichž významnou skupinu tvoří flavonoidy a jejich glykosidy (Wolbiś, 1989; Stevens et al., 1996; Blanco-Salas et al., 2019).

Rozchodník bílý. Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

 

 

  Články vlastní: Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 26.05. 2022 - 09:22:14 (174209 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5460 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě

Jiří Patočka

     Artocarpin je isoprenylový flavon, který byl nalezen v různých druzích chlebovníků  (Artocarpus) z čeledi morušovníkovitých (Moraceae) (Chan et al., 2018). Stromy tohoto rodu zahrnují asi 50 druhů a pocházejí z tropických oblastí (Zerega et al., 2005). Nejznámější z nich, chlebovník obecný (Artocarpus altilis), stálezelený strom vysoký až 30 m, má ohromné listy vykrojené do 5–11 laloků a jeho plody rostou na konci jeho rozkladitých větví.  Strom pochází z ostrovů ve východní části Indického oceánu a západní části Tichého oceánu. Všechny části stromu obsahují latex, šťávu podobnou mléku. Ta se již po staletí používá domorodci na utěsnění lodí a člunů. Za sezónu vyprodukuje jediný strom až 800 plodů vejcovitého tvaru. Plody jsou velké až 30 cm a váží něco přes 1 kg. Chlebovník je základní potravinou v mnoha tropických regionech. Jeho plody jsou bohaté na škrob a před požíváním se opékají pečou, smaží nebo vaří. Takto tepelně zpracovaný připomíná brambory nebo čerstvě upečený chléb, odtud pochází i jeho název chlebovník (Ragone, 2018).

 

  Články vlastní: 60. VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN BRNO
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 23.05. 2022 - 15:33:45 (218291 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 1732 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 0)
prof Patočka

60. VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN BRNO

Radoslav Patočka

Pokud patříte mezi milovníky rostlin, přijeďte do Brna, kde ve dnech 16. 6. až 10. 7. 2022 bude v Botanické zahradě LF, Údolní 527/74. 602 00 Brno, otevřena jubilejní 60. výstava léčivých rostlin. Letošní ročník bude doprovázet unikátní panelová výstava Zahrada vůní – rostliny v parfémech. Návštěvníky provede celou historií používání parfémů od dávné minulosti až po dobu současnou. Seznámí je s mnoha používanými složkami. Dozví se o jejich původu, zpracování a dokonce si budou moci sami vyzkoušet jejich vůni – součástí výstavy bude i čichová složka. U většiny popisovaných složek bude možné si přičichnout nejen k esencím získaných z rostlin, ale i k vůním, ve kterých se používají. 

PŘIJĎTE SI PŘIVONĚT!

 

  Články mých kolegů: Vstavač kukačka: rostlina roku 2021
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 21.05. 2022 - 09:32:20 (213885 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4505 bytů | Články mých kolegů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Vstavač kukačka: rostlina roku 2021

Barbora Plašilová, Radoslav Patočka

     Vstavač kukačka (Orchis morio) je drobnější, ale velice krásná orchidej z čeledi vstavačovitých. V minulosti byl vstavač kukačka jedním z nejhojnějších druhů vstavačů v Čechách a na Moravě, ale ani on se nevyhnul negativním zásahům člověka do krajiny. Úbytek začal být pozorován již v druhé polovině 20. století a k roku 1980 byl v Čechách i na Moravě zaznamenán 60% úbytek historických lokalit. Úbytek však stále pokračuje a z některých oblastí již tato orchidej zcela vymizela. Vstavač kukačka (O. morio) je podle prováděcí vyhlášky MŽP ČR 395/92 Sb. i podle Červeného seznamu IUCN označován jako silně ohrožený druh (Štípková a Kindlmann, 2021).

Kvetoucí vstavač kukačka (Orchis morio) v CHKO Slavkovský les. Foto: Ing. Barbora Plašilová

 

  Články vlastní: Biologicky aktivní látky křehutek
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 19.05. 2022 - 10:01:38 (218744 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4067 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Biologicky aktivní látky křehutek

Radoslav Patočka, Milada Mičánková, Jiří Patočka 

     Křehutky (Psathyrella Sp.) jsou houby, kterým české jméno daly jejich křehké plodnice. Psathyrella je velký rod s asi 400 druhy. Všechny mají kuželovité klobouky, vyklenuté až ploché a jsou silně hygrofánní. Barva jejich klobouků bývá tmavě šedá, hnědá až rezavě hnědá. Lupeny jsou šedé, často se světlým ostřím. Třeň je většinou válcovitý a dutý. Plodnice se zbytky vela nebo bez něj. Křehutky rostou saprotrofně na zbytcích dřeva, na listovém opadu ale také přímo na zemi (Kuo a As, 2011). Výjimkou je u nás velmi vzácná křehutka písečná (Psathyrella ammophila). Jak napovídá druhový název, jde o psamofyt. Ve vnitrozemských písčinách se vyskytuje pouze ojediněle. V ČR je to Národní přírodní památka Váté písky na Bzenecku. Křehutky tvoří tvoří velmi početný rod, obtížný z taxonomického hlediska (Vašutová, 2006). 

 

  Články vlastní: Kaemferol triglykosid: bioaktivní metabolit hvozdíku zahradního (karafiátu)
Autor: Prof. Patocka - Středa, 18.05. 2022 - 18:07:28 (210621 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5386 bytů | Články vlastní | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Kaemferol triglykosid: bioaktivní metabolit hvozdíku zahradního (karafiátu)

Jiří Patočka

     Hvozdík zahradní neboli karafiát (Dianthus caryophyllus L.) je okrasná rostlina  z čeledi hvozdníkovitých  (Caryophyllaceae), který zahrnuje více než 300 druhů letniček a stálezelených trvalek. Pochází z oblasti okolo Středozemního moře,  kde roste planě. Ve střední Evropě se pěstuje ve sklenících nebo na záhonech jako dvouletka.  Kvete od května do září a jeho květy jsou již od starověku ceněna jako krásná květina, ale jsou také inspirací pro četná umělecká a literární díla. Při mnoha příležitostech bývají karafiáty nošeny jako ozdoba v knoflíkové dírce. 

 
1002 článků (101 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 | 3 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3393

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Úterý, 07.06.
· Srdečník obecný a jeho nové perspektivy v medicíně: neuroprotektivní účinky leon
Neděle, 05.06.
· LOCIKOVÉ OPIUM
Sobota, 04.06.
· Puškvorec obecný a jeho neuroprotektivní účinky
Čtvrtek, 02.06.
· Jak si plísně rodu Monascus hrají s barvami
Sobota, 28.05.
· Flavonoidy rozchodníku bílého
Čtvrtek, 26.05.
· Artocarpin: flavon z chleba, co roste na stromě
Pondělí, 23.05.
· 60. VÝSTAVA LÉČIVÝCH ROSTLIN BRNO
Sobota, 21.05.
· Vstavač kukačka: rostlina roku 2021
Čtvrtek, 19.05.
· Biologicky aktivní látky křehutek
Středa, 18.05.
· Kaemferol triglykosid: bioaktivní metabolit hvozdíku zahradního (karafiátu)
Pondělí, 16.05.
· Triterpenoidy z mořské houby Callyspongia siphonella
Pátek, 13.05.
· Tabernaemontana divaricata v prevenci a léčbě Alzhemerovy nemoci?
Středa, 11.05.
· Paulovnie plstnatá - Paulownia tomentosa – bájný strom štěstí
Pondělí, 09.05.
· Australská klíšťová paralýza
Sobota, 07.05.
· Platykodon velkokvětý: fytochemie
Pátek, 06.05.
· Furanokumariny morače (pakmínu) většího
Čtvrtek, 05.05.
· Mísenka oranžová: oranžový pigment aleuriaxantin
Neděle, 01.05.
· Mlok skvrnitý a jeho toxiny
Úterý, 26.04.
· Zlatobýl obecný: bioaktivní látky
Pondělí, 25.04.
· Neocosmosin A: bioaktivní lakton kyseliny resorcylové
Čtvrtek, 21.04.
· Glycyl-L-histidyl-L-lysin: biologický významný peptid
Úterý, 19.04.
· Ohnivec rakouský: pár zajímavostí
Čtvrtek, 14.04.
· Harpullia pendula a harpulliasidy
Neděle, 10.04.
· Thalassosterol, cytotoxicky účinný derivát ergosterolu
Čtvrtek, 07.04.
· Slimáčí sliz a potenciál jeho využití v medicíně
Neděle, 03.04.
· Pěchava vápnomilná
Pátek, 01.04.
· Hura chřestivá: jedovatý tropický strom
Pondělí, 28.03.
· Dřín obecný a jeho bioaktivní látky
Neděle, 27.03.
· Terčovka otrubčitá a její bioaktivní sekundární metabolity
Čtvrtek, 24.03.
· Flavonoidy talovínu zimního

Starší články

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.12 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace