|
|
Moduly |
|
|
|
Skupiny uživatelů |
|
|
|
Kdo je online |
|
|
|
V tuto chvíli je 2911 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
|
| |
|
|
Pojďme
na májovky. Už rostou!
Hana
Juříčková, Radoslav Patočka Čirůvka májovka (Calocybe gambosa), je jedlá houba patřící do čeledi Tricholomataceae. Tato houba je známá svým charakteristickým vzhledem a časným jarním růstem. Obvykle se objevuje v lesích koncem dubna, ale letos začala růst o měsíc dříve. Májovka má světlý až nažloutlý klobouk okrouhlého tvaru s miskovitým profilem, který může dosáhnout průměru až 12 centimetrů. Pod kloboukem má bílé lupeny, které později začínají žloutnout. Celá houba má mírně nasládlou vůni. Klíčovou pachovou složkou čerstvých plodnic čirůvky májovky je (E)-non-2-enal spolu s (E)-non-2-en-1-olem, v sušených plodnicích dominuje jako pachová sloučenina kyselina 3-methylbutanová. Kvalita vůně komerčně dostupných sušených plodnic májovky se tedy výrazně liší od kvality čerstvě nasbíraných exemplářů (Kleofas et al., 2015). Bohatá úroda čirůvky májovky (Calocybe gambosa). Foto: Hana Juříčková.
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Radiosuminy, neobvyklé dipeptidy sinice Microcystis aeruginosa
|
|
|
Radiosuminy,
neobvyklé dipeptidy sinice Microcystis
aeruginosa
Jiří
Patočka Microcystis aeruginosa Kützing je druh sladkovodní sinice, často nacházený v prostředích, jako jsou jezera, přehrady a rybníky, která se může díky eutrofizaci vod nebývale přemnožit a vytvářet na hladinách vody „vodní květ“. To může způsobit škody ekonomického a ekologického dosahu. Sinice produkují řadu neurotoxinů a peptidových hepatotoxinů, jako je microcystin a cyanopeptolin. Také M. aeruginosa produkuje početné toxiny, zejména různé kongenery microcystinu (Oberholster et al., 2004), přičemž microcystin-LR je nejčastější (Dai et al., 2019). Spektrum toxinů této sinice je však velmi široké a stále se rozrůstá (Botes et al., 1982; Zervou et al., 2020). Případy vzniku „vodního květu“ jsou hlášeny po celém světě a v posledních desetiletích k nim dochází stále častěji a intenzivněji v důsledku klimatických změn a vysokých vstupů živin do sladkých vod z antropogenní činnosti. Přemnožené sinice uvolňují do vody své toxické sekundární metabolity, známé jako cyanotoxiny, spolu s dalšími bioaktivními metabolity. Tyto látky jsou známé svou toxickou povahou a mohou mít negativní dopad na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat. Vzhledem k jejich negativním dopadům na vodní ekosystémy a veřejné zdraví je naléhavá potřeba detekovat a identifikovat známé i neznámé metabolity sinic v povrchových vodách (Welker et al., 2006).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Anandamid: Endogenní kanditát na molekulární klíč k pohodě a blaženosti
|
|
|
Anandamid: Endogenní kanditát na molekulární klíč k pohodě
a blaženosti
Jiří Patočka, Matěj Malík, Patrik Olekšák Anandamid (N-arachidonoyl-ethanolamin, AEA) je jedním ze zajímavých objevů v oblasti neurobiologie a biochemie. Jedná se o endogenní neurotransmiter, patřící do skupiny endokanabinoidů, které mají významný vliv na funkci nervového systému a homeostázu organismu (Maccarron & Finazzi-Agro, 2003). Endokanabinoidy jsou chemické látky, které působí na kanabinoidní receptory v mozku a dalších částech centrálního nervového systému. Anandamid je jedním z hlavních endokanabinoidů objevených v lidském těle. Název "anandamid" pochází ze sanskrtského slova "ananda", což znamená blaženost, a "amid", což odkazuje na jeho chemickou strukturu. Tato sloučenina byla poprvé objevena v roce 1992 a od té doby probíhá intenzivní výzkum jejích účinků a významu pro lidské zdraví a pohodu. Anandamid je známý svými relaxačními a analgetickými vlastnostmi a hraje klíčovou roli v regulaci různých fyziologických funkcí, včetně nálady, paměti, spánku a chuti k jídlu. Je to endogenní látka, což znamená, že ji tělo vytváří samo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Svidina obecná (Periploca graeca L.) a její protinádorově účinný steroidní glyko
|
|
|
Svidina
obecná (Periploca graeca L.) a její protinádorově účinný steroidní glykosid periplocin
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Svidina obecná, též svidina řecká (Periploca graeca L.), je rostlina z čeledi toješťovité (Apocynaceae), jejíž domovinou je jihovýchodní Evropa a západní Asie. Tato ovíjivá a opadavá rostlina dorůstá výšky až 4 metry. Má zelené, vstřícné, celokrajné, vejčitě kopinaté až eliptické listy a drobné červenofialové květy, které se objevují přibližně od června do července. Plodem je tobolka, což je suchý plod se dvěma chlopněmi, který se otevírá a uvolňuje semena. Semena svidiny obecné jsou obklopena bílými vlákny a mají chmýří, což jim umožňuje snadné šíření větrem. Rostlina roní jedovaté mléko, jehož hlavní toxickou složkou je steroidní glykosid periplocin. Periplocin byl nalezen i v dalších druzích rodu Periploca, z nichž některé jsou součástí tradiční čínské medicíny, jako např. Periploca sepium (Zhang et al., 2022). Svidina obecná (Periploca graeca). Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Kozáci a křemenáče, houby rodu Leccinum a jejich bioaktivní metabolity
|
|
|
Kozáci
a křemenáče, houby rodu Leccinum a
jejich bioaktivní metabolity
Radoslav
Patočka, Jiří Patočka, Jana Matějíčková, Milada Mičánková, Hana Juříčková Leccinum je rod hub z čeledi hřibovitých a řádu hřibotvarých (Den Bakker et al., 2004). V češtině jsou pro houby rodu Leccinum používané houbařské názvy křemenáč a kozák řídící se barvou klobouku. Druhy s rezavým či oranžovým kloboukem jsou nazývány křemenáče, ostatní označujeme jako kozáky. Kromě názvů kozák a křemenáč se často setkáváme s místními a historickými názvy jako je janek, špičník, křemeňák, osičník a další (Kalac, 2016). Houby rodu Leccinum se většinou vyskytují v mírném podnebním pásmu na severní polokouli, včetně Evropy, Severní Ameriky a Asie. Tyto houby mají charakteristický vzhled, který zahrnuje masitý klobouk a krátký, silný třeň. Foto: Hana Juříčková
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Citrusiny: Protizánětlivé peptidy ve slupkách citrusů unshiu
|
|
|
Citrusiny:
Protizánětlivé peptidy ve slupkách citrusů unshiu
Jiří
Patočka Citrus unshiu Markovich (Rutaceae), známý také jako mandarinka Satsuma nebo mandarinka japonská, je druh citrusového ovoce. Pochází z Japonska a patří do skupiny mandarinek. Toto citrusové ovoce je bez pecek, snadno se loupe a je jedním z nejčastěji konzumovaných plodů v Koreji. V Japonsku se tento strom stal populární v období Meiji a na západ byl zavlečen z japonského regionu Satsuma v roce 1878. Dnes se citrus unshiu pěstuje především na ostrově Jeju v Koreji a v jižních oblastech Číny a Japonska. Ovoce je oblíbené pro svou osvěžující a lahodnou chuť. Toto ovoce má také několik pozitivních účinků na lidské zdraví (Sudo et al., 2021).
|
|
|
|
|
|
Články vlastní: Srdečník obecný: Zdroj významných bioaktivních sloučenin
|
|
|
Srdečník obecný:
Zdroj významných bioaktivních sloučenin
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Srdečník obecný (Leonurus cardiaca L.) je statná, asi metr vysoká bylina, pocházející z Asie a jihovýchodní Evropy, s rozšířeným celosvětovým výskytem v současnosti (Borna et al., 2016). V Česku roste divoce v teplejších oblastech, na loukách a rumištích, nebo v příkopech (Danihelka et al., 2008) a často se i pěstuje. Je známa také pod mnohamístnými názvy jako buřina srdečník, máta srdeční, srdcovník, srdeční koření nebo srdečník lékařský či devaterní kopřiva, hojička nebo bubeníček. Tato bohatě rozvětvená trvalka má dekorativní listy rozeklané na pět až sedm laloků a její květy mívají starorůžovu barvua jsou seskupené do 10-20 hroznů v paždí listů. Srdečník obecný pochází ze střední Evropy a Skandinávie, ale vyskytuje se také v oblasti střední Asie. Rostlina se historicky používala jako kardiotonikum a k léčbě gynekologických potíží (jako je amenorea, dysmenorea, menopauzální úzkost nebo poporodní deprese). Je ale také znám jako léčivá rostlina, která přispívá k normální činnosti srdce a kardiovaskulárního systému (Dubánková, 2020). Působí říznivě na krevní tlak a napomáhá také udržovat normální funkce dýchacího systému, štítné žlázy a v neposlední řadě i nervové soustavy. Léčivou částí je kvetoucí nadzemní část (Herba leonuri cardiacae) z které se připravuje nálev (Weiß, 1938). Ačkoli je jeho použití v orientální a západní medicíně poměrně dobře zdokumentováno, nedávno zaznamenaný vědecký pokrok vyvolává potřebu aktualizace této léčivky v současné medicíně (EMA, 2018). Potenciální aplikace v léčbě několika srdečních poruch, stejně jako ženských specifických onemocnění, učinila ze srdečníku obeného velmi dobrého kandidáta pro vývoj alternativních léčebných postupů v tradiční východní i moderní medicíně (Dong et al., 2017).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mykotoxiny plísní rodu Alternaria
Jiří Patočka Rod Alternaria zahrnuje asi 70 druhů plísní, z nichž některé jsou známé svou schopností napadat rostliny a mohou být považovány za škůdce v zemědělství. Tyto plísně jsou také také často přítomny na různých potravinách, zejména na ovoci a zelenině. Přítomnost plísní rodu Alternaria byla zjištěna na různých druzích potravin, jako jsou pomeranče, mandarinky, jablka, hrušky, olivy, rajčata, papriky, brambory, mrkev, cibule a další druhy ovoce a zeleniny, ale také olejnatá semínka jako je slunečnice. Často se tyto plísně vyskytují na potravinách, které byly poškozeny nebo jsou přezrálé. Pokud je potravina napadena plísní Alternaria, může to být viditelné jako tmavé nebo černé skvrny (Thomma, 2003). Mandarinka nakažená plísní Alternaria citri.
|
|
|
|
|
1518 článků (152 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
Vyhledávání |
|
|
|
Anketa |
|
|
|
Kategorie |
|
|
|
Nejčtenější článek |
|
|
|
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
|
|
Starší články |
|
|
|
Pondělí, 08.04. | · | Pojďme na májovky. Už rostou! |
Sobota, 06.04. | · | Radiosuminy, neobvyklé dipeptidy sinice Microcystis aeruginosa |
Pátek, 05.04. | · | Anandamid: Endogenní kanditát na molekulární klíč k pohodě a blaženosti |
Čtvrtek, 04.04. | · | Svidina obecná (Periploca graeca L.) a její protinádorově účinný steroidní glyko |
Úterý, 02.04. | · | Kozáci a křemenáče, houby rodu Leccinum a jejich bioaktivní metabolity |
Sobota, 30.03. | · | Citrusiny: Protizánětlivé peptidy ve slupkách citrusů unshiu |
Pátek, 29.03. | · | |
· | |
Čtvrtek, 28.03. | · | Srdečník obecný: Zdroj významných bioaktivních sloučenin |
Úterý, 26.03. | · | Mykotoxiny plísní rodu Alternaria |
Pondělí, 25.03. | · | |
Neděle, 24.03. | · | Citrinin, hepato-nefrotoxický mykotoxin |
Sobota, 23.03. | · | Rozrazil rezekvítek a jeho bioaktivní látky: Cytotoxické steroidy |
Pátek, 22.03. | · | Cytotoxické účinky esenciálního oleje Galagania fragrantissima |
Čtvrtek, 21.03. | · | Drmek obecný: Bioaktivní látky a léčivé účinky |
Pondělí, 18.03. | · | Bisucaberin: Bakteriální siderofor |
Neděle, 17.03. | · | |
Sobota, 16.03. | · | Muchomůrka šafránová a její toxiny |
Čtvrtek, 14.03. | · | Valeriana jatamansi: Medicinal Plant for Calming and Anxiety Therapy |
· | Can Shilajit Relieve Chronic Fatigue Syndrome? |
Úterý, 12.03. | · | Sinice a jejich toxiny jako možná příčina neurodegenerativních onemocnění |
Neděle, 10.03. | · | Zmijovec indický nejen páchne, ale i chutná a léčí |
Sobota, 09.03. | · | Ramariolidy: Antimikrobiálně účinné metabolity kuřátek (Ramaria sp.) |
Čtvrtek, 07.03. | · | Hermitamidy A a B, toxické přírodní produkty z mořské sinice Lyngbya majuscula |
Pondělí, 04.03. | · | Lolitrem B: Toxic alkaloid of an endophytic fungus of the genus Epichloë |
Sobota, 02.03. | · | Geraniin: Ellagitanový polyfenol s příznivým účinkem na lidské zdraví |
Úterý, 27.02. | · | Gnidilatin a gnidilatidin: Cytotoxické diterpenoidy dafnanového typu |
Pondělí, 26.02. | · | Mořský depsipeptid dehydrodidemnin B: Účinný lék na rakovinu |
Neděle, 25.02. | · | Ryzec syrovinka a terpenický lakton volemolid |
Čtvrtek, 22.02. | · | Cytotoxické polyacetyleny mořských hub rodu Petrosia: Současné poznatky a perspe |
Starší články
|
|
|
|
|
Přihlášení |
|
|
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
|
|
Informace |
|
|
|
|