 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 3801 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY


Foto: Milada Mičánková
|
|
|
|
|
|
|
 |
Články vlastní: Ningpoensines – Unusual Zwitterionic Alkaloids from the Roots of Scrophula
|
 |
 |
Ningpoensines – Unusual
Zwitterionic Alkaloids from the Roots of Scrophularia ningpoensis
Jiří
Patočka, Matěj Malík, Zdeňka Navrátilová Ningpoensines are an intriguing group of nitrogen-containing natural secondary metabolites discovered in the roots of Scrophularia ningpoensis Hemsl. (Chinese figwort), a perennial medicinal herb belonging to the family Scrophulariaceae. The species is native to China (Ren et al., 2021). In traditional Chinese medicine, it is known as Xuan Shen and has been one of the important medicinal herbs used for more than 2,000 years (Yang et al., 2011). The discovery of ningpoensines has expanded our knowledge of the chemical diversity of the genus Scrophularia, whose members are important sources of iridoid glycosides, phenylpropanoid glycosides and other biologically active natural products. A less well-known product associated with S. ningpoensis is honey produced by bees from the nectar of this traditional Chinese medicinal plant. Recently, it has attracted attention because of its potential antibacterial properties. One particularly important research target is Klebsiella pneumoniae, a significant human pathogen capable of causing wound infections, postoperative infections, and skin and soft-tissue infections, including those following traumatic injuries. However, current knowledge of this honey remains limited, particularly with regard to its chemical composition and activity against this bacterium. In a comparison with seven other types of honey, honey derived from S. ningpoensis exhibited pronounced antibacterial activity against K. pneumoniae (Yu et al., 2025). Research has suggested that various metabolic components and their interactions may contribute to its antibacterial effects. The metabolic pathways investigated included, among others, the biosynthesis of the amino acids valine, leucine and isoleucine, as well as pantothenate and coenzyme A biosynthesis. A more detailed chemical analysis, involving sequential extraction with solvents of different polarities followed by UPLC–MS/MS analysis, resulted in the identification of 157 metabolites. Among these, chlorogenic acid and chrysin, naturally occurring phenolic compounds belonging to the plant secondary metabolites, were identified as potential major contributors to the antibacterial activity against K. pneumoniae (Yu et al., 2025). The study thus provided the first systematic characterisation of the physicochemical properties and chemical composition of this relatively little-known honey and highlighted its potential antibacterial applications. However, the findings should currently be regarded as an experimental basis for further investigation; they do not, in themselves, demonstrate that this honey is effective in treating human infections.  Chinese figwort (Scrophularia ningpoensis)
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Romidepsin: přírodní depsipeptid a inhibitor histondeacetyláz s protinádorovým ú
|
 |
 |
Romidepsin: přírodní
depsipeptid a inhibitor histondeacetyláz s protinádorovým účinkem
Jiří Patočka Romidepsin je biologicky aktivní přírodní látka ze skupiny cyklických depsipeptidů, která se stala významnou součástí vývoje epigeneticky zaměřené protinádorové léčby. Je známá také pod označeními FK228 nebo FR901228 a obchodní název přípravku obsahujícího tuto účinnou látku je znám pod jménem Istodax. Romidepsin působí jako inhibitor histondeacetyláz (HDAC, histone deacetylases), tedy enzymů, které regulují acetylaci histonů a dalších buněčných proteinů, a tím ovlivňují expresi genů. Jeho význam spočívá v tom, že zasahuje do epigenetické regulace nádorových buněk, aniž by jeho primárním mechanismem účinku bylo přímé poškozování DNA. Klinický vývoj romidepsinu patří mezi důležité příklady převodu přírodního sekundárního metabolitu do cílené protinádorové farmakoterapie (1, 2). Romidepsin byl původně izolován z kultury bakterie Chromobacterium violaceum, později označované v souvislosti s objevem této látky jako zdroj kmene produkujícího FR901228. Objev souvisel s hledáním mikrobiálních metabolitů, které by mohly vykazovat protinádorovou aktivitu. Následné studie prokázaly, že látka významně ovlivňuje aktivitu histondeacetyláz, čímž se zařadila mezi první klinicky významné inhibitory tohoto enzymového systému. Z chemického hlediska jde o bicyklický depsipeptid, jehož molekula obsahuje peptidové vazby i esterovou vazbu a dva atomy síry. Důležitým strukturálním rysem je přítomnost disulfidového můstku, který se podílí na biologické aktivitě látky. Redukcí této vazby vzniká reaktivní dithiolová forma schopná koordinovat zinek v katalytickém místě histondeacetyláz, což je podstatné pro inhibici těchto enzymů (2, 3). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Aspirochlorin – struktura, biosyntéza, biologické účinky a toxikologický v
|
 |
 |
Aspirochlorin – struktura,
biosyntéza, biologické účinky a toxikologický význam
Jiří Patočka, Matěj Malík Aspirochlorin je halogenovaný sekundární metabolit mikroskopických hub, který patří mezi epidithiodiketopiperaziny (ETP), strukturálně neobvyklou skupinu cyklických peptidových přírodních látek s výraznými biologickými účinky. Zájem o tuto sloučeninu vychází především z její antifungální aktivity, neobvyklé chemické struktury a schopnosti zasahovat do proteosyntézy některých hub. Současně však jde o látku s toxikologicky významnými vlastnostmi, jejíž potenciální výskyt v potravinářských fermentačních procesech vyvolává otázky týkající se bezpečnosti potravin. Původ a chemická struktura Aspirochlorin byl popsán v souvislosti s výzkumem biologicky aktivních metabolitů rodu Aspergillus. Mezi jeho producenty patří Aspergillus flavus a Aspergillus oryzae, který se tradičně používá při výrobě fermentovaných potravin a nápojů ve východní Asii. Historicky se podobné biologické aktivity spojovaly také s názvy oryzachlorin a A30641; následný výzkum ukázal, že tyto názvy souvisejí se stejnou nebo obsahově překrývající se skupinou látek, do níž náleží aspirochlorin. (Monti et al., 1999; Huber, 2022).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Mimosin – přírodní aminokyselina s antinutričními, cytotoxickými a dalšími
|
 |
 |
Mimosin – přírodní
aminokyselina s antinutričními, cytotoxickými a dalšími biologicky aktivními
účinky
Jiří Patočka Mimosin (mimosine) je přírodní neproteinogenní aminokyselina, která patří mezi významné sekundární metabolity rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae), zejména podčeledi Mimosoideae (Nguyen a Tawata, 2016). Pozornost vědců přitahuje především svou schopností chelatovat kovové ionty a ovlivňovat aktivitu enzymů, syntézu DNA, buněčný cyklus a proliferaci buněk (Sharma et al., 2022). Přestože se svou strukturou podobá běžným aminokyselinám, její biologické působení je odlišné a za určitých okolností může být toxické (Sethi a Kulkarni, 1995; Nguyen a Tawata, 2016). Nejvýznamnějším přírodním zdrojem mimosinu je tropická dřevina Leucaena leucocephala, která se využívá jako krmná, půdoochranná a agroforestrická rostlina (Sharma et al., 2022). Mimosin se vyskytuje také u některých druhů rodu Mimosa, přičemž poprvé byl izolován z Mimosa pudica (Nguyen a Tawata, 2016; Kato-Noguchi a Kurniadie, 2022). Jeho přítomnost v rostlinách má ekologický význam, protože může přispívat k obraně proti býložravcům a prostřednictvím alelopatického působení omezovat klíčení a růst konkurenčních rostlin (Kato-Noguchi a Kurniadie, 2022). Chemická struktura a vlastnosti Mimosin je strukturně odvozen od aminokyseliny alaninu, ale místo běžného postranního methylového substituentu obsahuje heterocyklickou skupinu odvozenou od 3-hydroxy-4-pyridonového systému. Chemicky se označuje jako β-[N-(3-hydroxy-4-oxo-1,4-dihydropyridin-1-yl)]-α-aminopropionová kyselina.  Mimosin
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Conmaculatin – méně známý toxický piperidinový alkaloid bolehlavu plamatéh
|
 |
 |
Conmaculatin – méně známý toxický
piperidinový alkaloid bolehlavu plamatého s antinociceptivní aktivitou
Jiří Patočka, Jeroným Krištof Bolehlav plamatý (Conium maculatum L.) je vysoce jedovatá dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), která patří mezi historicky nejznámější rostlinné jedy. Její toxicita je způsobena především skupinou piperidinových alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je koniin. Dalšími významnými toxickými složkami jsou γ-konicein, konhydrin, pseudokonhydrin a N-methylkonin a také konmaculatin (conmaculatin), kterému je věnován tento článek. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Fusicoccin A – houbový sekundární metabolit ovlivňující buněčnou signaliza
|
 |
 |
Fusicoccin A – houbový sekundární
metabolit ovlivňující buněčnou signalizaci a aktivitu protonových pump
Jiří Patočka, Matěj Malík
Fusicoccin A
(FC-A) je sekundárníím metabolitem fytopatogenní houby Fusicoccum amygdali (v
současné taxonomii pojované s druhem
Phomopsis amygdali). Tato látka je zajímavá především svým neobvyklým
mechanismem účinku: ovlivňuje interakce mezi regulačními proteiny 14-3-3 a
jejich cílovými proteiny, a tím zasahuje do regulace buněčných procesů, zejména
transportu iontů přes membrány. FC-A představuje
významný příklad přírodního sekundárního metabolitu, jehož biologická aktivita
vychází nejen z přímého působení na enzym, ale také ze stabilizace specifického
proteinového komplexu. Právě tento mechanismus učinil z fusicoccinu důležitý
nástroj pro studium buněčné signalizace.
Chemická struktura a přírodní výskyt
Fusicoccin A
je α-glukosid karbotricyklického diterpenu. Jeho aglykon obsahuje
charakteristickou kruhovou strukturu typu 5–8–5, která je typická pro skupinu
fusicoccanových diterpenů. Molekulární vzorec fusicoccinu A je C₃₈H₅₆O₁₂.
Molekula obsahuje diterpenový skelet a navázanou glukózovou jednotku, jejichž
prostorové uspořádání významně ovlivňuje biologickou aktivitu (Marra et al.,
2021). Fusicoccin byl objeven v roce 1964 při výzkumu látek produkovaných
houbou Fusicoccum amygdali, která způsobuje choroby mandloní a broskvoní.
Ballio a spolupracovníci zjistili, že kultivační filtráty této houby vyvolávají
vadnutí listů. Izolovaná toxická látka dostala název fusicoccin (Ballio et al.,
1964). Její chemická struktura byla následně objasněna kombinací degradačních,
spektroskopických a rentgenostrukturních metod. Výzkum ukázal, že jde o
neobvyklý diterpenový glykosid s výraznou fytotoxickou aktivitou. Fusicoccin A
se stal zakládajícím představitelem skupiny příbuzných fusicoccinových
metabolitů (Marra et al., 2021).

Chemická struktura fusicoccinu A
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Bzučivka obecná (Calliphora vicina) – biologie, ekologie, forenzní význam
|
 |
 |
Bzučivka obecná (Calliphora
vicina) – biologie, ekologie, forenzní význam a zdravotní rizika
Radoslav Patočka, Milada Mičánková, Jiří
Patočka Bzučivka obecná (Calliphora vicina Robineau-Desvoidy, 1830) je synantropní druh dvoukřídlého hmyzu z čeledi bzučivkovití (Calliphoridae), který patří k nejznámějším zástupcům nekrofágních much. Její ekologický význam spočívá především v účasti na rozkladu organické hmoty živočišného původu a v recyklaci živin v ekosystémech. Současně je významná v soudním lékařství a kriminalistické entomologii, protože její vývojová stadia mohou poskytovat důležité informace o době, která uplynula od smrti člověka nebo zvířete. Bzučivka obecná je zajímavá také z hygienického a zdravotnického hlediska. Dospělé mouchy se pohybují mezi rozkládající se organickou hmotou, výkaly a lidskými obydlími, a mohou proto mechanicky přenášet mikroorganismy. Její larvy mají navíc specifické biologické vlastnosti, které jsou předmětem výzkumu v oblasti entomologické medicíny [1, 2].  Bzučivka obecná (Calliphora vicina). Foto: Milada Mičánková
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Atractylenolidy – přírodní seskviterpenoidy s protizánětlivými, gastroprot
|
 |
 |
Atractylenolidy – přírodní
seskviterpenoidy s protizánětlivými, gastroprotektivními a dalšími biologickými
účinky
Jiří Patočka, Kamil Kuča, Zdeňka
Navrátilová Atractylenolidy (atractylenolides) jsou skupinou přírodních bioaktivních látek ze skupiny seskviterpenoidů, které se vyskytují především v oddencích rostlin rodu Atractylodes z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Nejvýznamnějšími zástupci jsou atractylenolid I, atractylenolid II a atractylenolid III. Tyto látky jsou předmětem farmakologického výzkumu zejména pro své protizánětlivé, antioxidační, imunomodulační, gastroprotektivní a potenciálně protinádorové působení. Zvláštní pozornost je věnována druhu Atractylodes macrocephala Koidz., jehož oddenek (Atractylodis macrocephalae rhizoma) patří k tradičním rostlinným drogám čínské medicíny. Je však důležité rozlišovat mezi tradičním používáním rostliny, biologickými účinky izolovaných atractylenolidů v laboratorních modelech a jejich případnou klinickou účinností u člověka. Chemická struktura a výskyt Z chemického hlediska patří atractylenolidy mezi seskviterpenové laktony, tedy terpenoidní sloučeniny s patnácti atomy uhlíku a charakteristickým laktonovým kruhem. Jednotlivé atractylenolidy se liší stupněm oxidace, uspořádáním funkčních skupin a dalšími strukturními znaky, které ovlivňují jejich biologické vlastnosti. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Aspergillusenes – Natural Secondary Metabolites of Microscopic Fungi of th
|
 |
 |
Aspergillusenes – Natural
Secondary Metabolites of Microscopic Fungi of the Genus Aspergillus
Jiří Patočka Aspergillusenes are a group of natural secondary metabolites isolated from microscopic filamentous fungi of the genus Aspergillus. These compounds are structurally interesting, low-molecular-weight organic molecules whose discovery has expanded our understanding of fungal chemical diversity and the capacity of fungi to produce biologically active secondary metabolites. However, knowledge of this group of compounds remains relatively limited. Of particular interest are aspergillusene B, a benzofuran derivative isolated from the marine-derived fungus Aspergillus sydowii, and aspergillusene C, which was subsequently identified among the metabolites of another marine-derived isolate of this species. Chemical Characterization of Aspergillusenes The term aspergillusenes encompasses several structurally interesting sesquiterpenoids. Their common feature is their origin in the secondary metabolism of fungi of the genus Aspergillus, rather than a uniform chemical structure. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Methyleurotinon – přírodní anthrachinonový metabolit hub s antibakteriální
|
 |
 |
Methyleurotinon – přírodní
anthrachinonový metabolit hub s antibakteriální a herbicidní aktivitou
Jiří Patočka, Matěj Malík,
Kamil Kuča
Methyleurotinon (methyleurotinone) je přírodní sekundární metabolit houbového původu, který patří mezi anthrachinonové sloučeniny. Anthrachinony představují rozsáhlou skupinu aromatických polyketidů, jejichž uhlíkový skelet vzniká převážně polyketidovou biosyntetickou cestou z acetátových jednotek. Pro tyto látky je charakteristická struktura tvořená třemi kondenzovanými šestičlennými kruhy s dvěma karbonylovými skupinami v centrálním kruhu. Rozdíly v hydroxylaci a methoxylaci jednotlivých částí molekuly významně ovlivňují jejich biologické vlastnosti (Masi & Evidente, 2020). 
Methyleurotinon
|
|
 |
|
|
2323 článků (233 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
|
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Středa, 11.11. | | · | Důsledky havárie ropného vrtu Deepwater Horizon |
| · | Gulmireciny – makrolidová antibiotika z dravých bakterií |
| Úterý, 10.11. | | · | Pyridazocidin a jeho vliv na fotosyntézu: přírodní mikrobiální fytotoxin zasahuj |
| · | Asperfuran – přírodní antifungální dihydrobenzofuranový metabolit hub |
| Pondělí, 09.11. | | · | Antimikrobiální účinky bisvertinolonu |
| Neděle, 08.11. | | · | Perangustoly – azaphilonové metabolity mořské mikroskopické houby |
| Sobota, 07.11. | | · | Maltoryzin – málo známý toxický polyketidový metabolit hub rodu Aspergillu |
| · | 11,12-Didehydro-13-oxo-plakortid Q – perspektivní antiparazitární metaboli |
| Pátek, 06.11. | | · | Bunaeopsis arabella (Aurivillius, 1893): An African Emperor Moth and the Biologi |
| · | Sydowioly – chemická struktura, biologická aktivita a farmakologický poten |
| Čtvrtek, 05.11. | | · | Sinensetin – polymethoxylovaný flavon citrusových rostlin s biologicky výz |
| · | Aspergillusene B – A Natural Sesquiterpenoid from the Marine Fungus Asperg |
| Středa, 04.11. | | · | Rakicidin F: nový cyklický depsipeptid s antibakteriální aktivitou z mořských ak |
| Úterý, 03.11. | | · | Tripchlorolid – chlorovaný diterpenoid z léčivé rostliny Tripterygium wilf |
| Pondělí, 02.11. | | · | Kyselina cyklopiazonová: mykotoxin inhibující transport vápenatých iontů a jeho |
| · | Aspernigriny – chemie, biologická aktivita a farmakologický potenciál houb |
| Neděle, 01.11. | | · | Versiol – přírodní houbový polyketid s neobvyklým dekalinovým skeletem |
| · | 2-Fenylethanol nejen voní: aromatická molekula s antimikrobiálními a ekologickým |
| Sobota, 31.10. | | · | Suramin – minulost a současnost utajovaného léčiva |
| · | Pinocembrin: přírodní flavanon s neuroprotektivními, protizánětlivými a antioxid |
| Pátek, 30.10. | | · | Totální syntéza narciklasinu |
| · | Erythrina abyssinica Lam. ex DC. – Botany, Phytochemistry, Traditional Med |
| Čtvrtek, 29.10. | | · | Candida auris: nebezpečná multirezistentní kvasinka |
| Středa, 28.10. | | · | Sklerotioruminy – sekundární metabolity mořských mikroskopických hub |
| · | Harziaphilic Acid: A Novel Secondary Metabolite of Fungi of the Genus Trichoderm |
| Úterý, 27.10. | | · | Křemenáč osikový (Leccinum rufum): Biochemické složení, bioaktivní látky a nutri |
| · | Cladosin E – přírodní metabolit mořské houby |
| Pondělí, 26.10. | | · | |
| · | Méně známá proteinogenní aminokyselina pyrrolysin |
| Neděle, 25.10. | | · | |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|