Tangeretin – polymethoxyflavonoid citrusových plodů a jeho biologické účinky

Jiří Patočka, Matěj Malík, Patrik Olekšák

     Tangeretin je přírodně se vyskytující polymethoxyflavon patřící mezi charakteristické sekundární metabolity citrusových rostlin. Chemicky se jedná o 5,6,7,8,4′-pentamethoxyflavon, tedy flavonový skelet substituovaný pěti methoxylovými skupinami. Spolu s nobiletinem a sinensetinem patří mezi významné polymethoxylované flavonoidy (polymethoxylated flavones, PMF) přítomné především v citrusovém oplodí. Tangeretin se nachází zejména ve flavedu, tedy ve vnější barevné části citrusové kůry, a představuje jednu z biologicky významných složek polymethoxyflavonoidové frakce citrusových plodů [1,2]. 

Tangeretin

Xylitol: sladidlo s nízkým rizikem pro člověka a významným toxikologickým účinkem pro psa

Jiří Patočka. Anna Srunecká, Kamil Kuča

     Xylitol je pětiuhlíkatý cukerný alkohol (polyol), který se používá jako náhradní sladidlo v potravinářství a výrobcích ústní hygieny. U člověka je při běžné expozici považován za látku s relativně širokým bezpečnostním rozmezím, ale vyšší dávky mohou vyvolávat zdravotní problémy, především gastrointestinální obtíže [4,5]. Naproti tomu u psa může požití xylitolu vést k závažné akutní intoxikaci charakterizované hyperinzulinemickou hypoglykemií a při vyšší expozici také akutním poškozením jater [1–3]. Tento výrazný rozdíl představuje klasický příklad druhově specifické toxicity.

Medetomidin: nové poznatky o farmakologii, toxikologii a novém fenoménu jeho zneužívání

Jiří Patočka, Romana Jelínková

     Medetomidin je vysoce účinný agonista α₂-adrenergních receptorů, který byl vyvinut jako sedativum a analgetikum především pro veterinární medicínu. V posledních letech však získal zcela nový toxikologický význam. Od roku 2022 je v Severní Americe opakovaně detekován jako příměs v nelegálních drogách, zejména ve směsích obsahujících fentanyl a xylazin. Tento vývoj zásadně změnil pohled na medetomidin: z látky známé především veterinárním farmakologům se stal nově se objevující kontaminant nelegálního drogového trhu a potenciálně významný faktor intoxikací. Nejnovější přehled publikovaný v roce 2026 již shrnuje 87 odborných a dalších relevantních zdrojů a konstatuje, že medetomidin se v některých regionech Severní Ameriky etabloval jako příměs (adulterant) opioidních směsí (London et al., 2026). Zvláštní pozornost přitom zasluhuje jeho vysoká selektivita k α₂-receptorům a skutečnost, že jeho klinický obraz může být odlišný od klasické opioidní intoxikace. 

     Medetomidin je racemickou směsí dvou enantiomerů – dexmedetomidinu a levomedetomidinu. Farmakologicky významnější je dexmedetomidin, tedy S-(+)-enantiomer. Právě dexmedetomidin je v humánní medicíně využíván jako samostatná účinná látka pro sedaci. Racemický medetomidin zůstává naproti tomu především veterinárním léčivem. 

 Medetomidin

Piperlongumin a jeho biologický a farmakologický význam

Jiří Patočka, Matěj Malík

     Piperlongumin, známý také jako piplartin, je bioaktivní přírodní amidový alkaloid charakteristický především pro pepřovník dlouhý (Piper longum L.). P. longum je tropická popínavá rostlina z čeledi pepřovníkovitých (Piperaceae), původem zejména z indického subkontinentu a jihovýchodní Asie. Dorůstá přibližně 1–2 m a vytváří charakteristická válcovitá plodenství, která se po usušení používají jako koření známé jako dlouhý pepř. 

AI v biomedicíně: slib, realita a regulatorní šedá zóna

Kamil Kuča, Pavel Kušnierik

     Umělá inteligence (AI) pronikla do biomedicíny rychlostí, kterou ještě před několika lety očekával málokdo. Algoritmy dnes hodnotí medicínské snímky, predikují vlastnosti nových molekul, pomáhají hledat potenciální léčiva a stále častěji komunikují přímo s pacienty. Výsledky jsou na mnoha místech působivé. Pod příspěvek jsme podepsáni dva a ptáme se trochu jinak: víme nejen, co všechno AI dokáže, ale také co jí můžeme dovolit dělat? A kdo ponese odpovědnost ve chvíli, kdy se její doporučení přestane týkat molekuly v počítači a začne se týkat konkrétního pacienta?

Šácholán Soulangeův (Magnolia × soulangeana): fytochemie, biologická aktivita a možnosti využití

Jiří Patočka, Radka Hrnčířová

     Šácholán Soulangeův (Magnolia × soulangeana Soul.-Bod.) je významný okrasný hybrid z čeledi šácholanovité (Magnoliaceae), který vznikl křížením Magnolia denudata a Magnolia liliiflora. V současnosti patří mezi běžně pěstované magnolie v parcích, zahradách a botanických zahradách mírného pásma (Vastag et al., 2020). Je ceněn především pro nápadné, časně na jaře rozkvétající květy, jejichž barevné spektrum zahrnuje odstíny bílé, růžové, purpurové až fialové. Přestože je M. × soulangeana především okrasnou dřevinou, v posledních letech se objevuje také ve fytochemickém výzkumu. Pozornost je věnována zejména fenolickým látkám, flavonoidům, fenylethanoidům a alkaloidům přítomným v květních pupenech. Studie zaměřené přímo na tento hybrid ukazují, že jeho květní pupeny představují komplexní zdroj sekundárních metabolitů s antioxidační aktivitou (Zgórka et al., 2023).

Šácholán Soulangeův (Magnolia × soulangeana Soul.-Bod.)

Foto: Radka Hrnčířová

Phyllotopsis nidulans: phytochemistry – short communication

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Pavel Svoboda, Hana Pilná

     Phyllotopsis nidulans (Pers.) Singer, commonly known as the mock oyster or orange oyster mushroom, is a wood-decaying basidiomycete characterized by its conspicuous orange fruit bodies. Although the species has attracted considerably less phytochemical attention than many edible or medicinal mushrooms, the available literature indicates a chemically distinctive profile dominated by carotenoid pigments and an unusual non-protein amino acid.

Mock oyster  (Phyllotopsis nidulans). Photo: Hana Pilná

Metanol – když se toxikologická katastrofa odehraje doma

 Kamil Kuča 

    V prvním díle našeho Filmového okénka jsme se vydali do indického Bhópálu. Tentokrát nemusíme cestovat tak daleko. Jeden z nejzávažnějších případů hromadné otravy v novodobé historii České republiky se totiž odehrál přímo u nás. A mnozí z nás si jej ještě velmi dobře pamatují.

     V září 2012 začali být v České republice hospitalizováni první pacienti se závažnými otravami metanolem. Spojovalo je požití kontaminovaných alkoholických nápojů. Brzy bylo zřejmé, že nejde o jednotlivé případy, ale o rozsáhlou epidemii otrav. Rozměr celé události byl mimořádný. Jedna z nejpodrobnějších odborných studií české metanolové aféry analyzovala 121 pacientů s potvrzenou intoxikací metanolem. Dvacet lidí zemřelo ještě mimo nemocnici a dalších 101 bylo hospitalizováno. Z hospitalizovaných pacientů 21 zemřelo, 20 přežilo se zrakovými nebo neurologickými následky a 60 bez těchto následků. Celková mortalita v tomto souboru tak dosáhla 34 %. Za těmito čísly se ale skrývá velmi zajímavý toxikologický příběh.

Lomikámen tuholistý (Saxifraga cortusifolia Siebold & Zucc.): Botanika, fytochemie a biologický význam

Jiří Patočka

     Lomikámen tuholistý (Saxifraga cortusifolia Siebold & Zucc.) je vytrvalá rostlina z čeledi lomikamenovitých (Saxifragaceae), pocházející z východní Asie, zejména z Japonska. V evropských podmínkách je znám především jako okrasná trvalka ceněná pro dekorativní listové růžice a pozdní kvetení. V zahradnické literatuře se označuje také jako lomikámen pozdní. Na rozdíl od řady evropských druhů rodu Saxifraga není typickým představitelem vysokohorských skalních stanovišť, ale je spojen především s lesními okraji, vlhčími stanovišti a zastíněnými místy. Rod Saxifraga zahrnuje velké množství morfologicky a ekologicky diferencovaných druhů a představuje zajímavý zdroj sekundárních metabolitů. Chemické studie některých zástupců rodu prokázaly přítomnost flavonoidů, katechinů, fenolických kyselin, stilbenových derivátů a dalších polyfenolických látek.  Ze Saxifraga cuneifolia bylo například izolováno třináct fenolických sloučenin, z nichž pět bylo v dané studii popsáno jako nové přírodní látky (Chevalley et al., 2000).

Botanická charakteristika

     Saxifraga cortusifolia je nízká vytrvalá bylina vytvářející kompaktní listové růžice. Listy jsou dlouze řapíkaté, okrouhlé až ledvinité a mělce laločnaté. Charakteristickým rysem druhu je relativně pozdní období kvetení, které v evropských zahradních podmínkách připadá především na konec léta a podzim. Květenství je tvořeno množstvím drobných květů uspořádaných v řídkých latách. Jednotlivé květy mohou být bílé, růžové až načervenalé a jejich asymetrická stavba je typickým znakem této skupiny lomikamenů (Jelitto, 1971). Rostlina tak představuje zajímavý příklad adaptace kvetení do období, kdy již většina běžných trvalek ukončuje vegetační fázi. V evropském zahradnictví vznikla řada kultivarů, které se liší barvou listů, květů i celkovým habitem. Moderní šlechtění se soustředilo například na skupinu kultivarů Dancing Pixies.

Lomikámen tuholistý (Saxifraga cortusifolia)

Novinky o houžovci medvědím (Lentinellus ursinus) – současný pohled na biologii, chemii a biotechnologický význam

Jiří Patočka, Lucie Zíbarová, Radoslav Patočka

     Lentinellus ursinus patří mezi méně známé houby čeledi Auriscalpiaceae, které dlouhou dobu zůstávaly na okraji mykologického i farmakologického zájmu. V posledních letech se však pozornost výzkumníků začala přesouvat od čistě taxonomického popisu k chemickému složení, biosyntéze sekundárních metabolitů a potenciálním biologickým účinkům této houby. Přestože nejde o hospodářsky významný jedlý druh, ukazuje se, že může představovat zajímavý model pro studium přírodních produktů produkovaných lignikolními houbami. 

Houžovec medvědí (Lentinnellus ursinus). Foto: Mgr. Lucie Zíbarová