Rdesno ptačí (Polygonum aviculare L.) – všestranná léčivka

Radoslav Patočka, Jiří Patočka

     Rdesno ptačí (Polygonum aviculare L., čeleď Polygonaceae), též truskavec ptačí, patří mezi nejrozšířenější planě rostoucí léčivé rostliny mírného pásma. Přestože je často považováno za běžný plevel cest, polí a sešlapávaných stanovišť, představuje významný zdroj biologicky aktivních látek s širokým spektrem farmakologických účinků. Rostlina je součástí tradiční evropské, čínské i ajurvédské medicíny již po staletí a moderní experimentální výzkum potvrzuje řadu jejích tradičních indikací (Banrahou et al., 2023). V posledních letech se rdesno ptačí dostává do popředí zájmu farmakognostů, fytochemiků i farmakologů díky vysokému obsahu polyfenolických látek a jejich antioxidačnímu, protizánětlivému, antimikrobiálnímu, metabolickému i potenciálně protinádorovému působení.

Rdesno ptačí (Polygonum aviculare L.). Foto: Radoslav Patočka

Thaumetopoein, jedovatý protein bourovčíka toulavého (Thaumetopoea processionea) – struktura, toxikologie a biologický význam hlavního alergenního proteinu housenek

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Jana Jakubcová

     Bourovčík toulavý (Thaumetopoea processionea), známý také jako bourovčík dubový, patří mezi nejvýznamnější evropské druhy motýlů z čeledi bourovcovitých (Notodontidae) z lediska zdravotních rizik pro člověka (Csóka et al., 2018). V posledních desetiletích se jeho výskyt v Evropě výrazně rozšířil v důsledku změn klimatu, fragmentace krajiny a vhodných podmínek pro populační exploze. Nebezpečí tohoto druhu nespočívá v dospělých motýlech, ale především v housenkách, jejichž mikroskopické žahavé chloupky (setae) obsahují obranné toxické látky. Mezi nejlépe charakterizované biologicky aktivní komponenty patří protein označovaný jako thaumetopoein, který hraje významnou úlohu v alergických a zánětlivých reakcích vyvolaných kontaktem s housenkami (Lamy et al., 1985). Chloupky housenky bourovčíka toulavého způsobují kožní reakci u lidí i zvířat. Thaumetopoein se skládá ze dvou podjednotek o molekulových hmotnostech 13 000 a 15 000 (Lamy et al., 1986). 

Housenka bourovčíka toulavého (Thaumetopoea processionea)

Cryptotanshinon a isocryptotanshinon, diterpenoidní chinony šalvěje červenokořenné (Salvia miltiorrhiza)

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Cryptotanshinon a isocryptotanshinon, lipofilní diterpenoidní chinony jsou hlavními bioaktivními složkami kořene šalvěje červenokmenné (Salvia miltiorrhiza), léčivé rostliny tradičně používané v asijské medicíně. Roste na slunných svazích, podél cest, na březích kanálů a okrajích lesů v severovýchodní Číně, v Indii, Japonsku, Vietnamu a dalších zemích jihovýchodní Asie (Nwafor et al., 2021). V Číně je rostlina známa pod jménem Dan Shen a je zařazena v oficiálním lékopisu (Yan, 2015). Využívá se její kořen. Má protizánětlivý a antibakteriální účinek, posiluje imunitu a krevní oběh, podporuje obnovu tkání, tiší bolest, snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi, slouží při nespavost a bušení srdce. Léčí aterosklerózu, anginu pectoris, cirhózu, poruchy menstruace, podrážděnost a nespavost. Cryptotanshinon a isocryptotanshinon, strukturálně příbuzné sloučeniny vykazují široké spektrum biologických účinků, včetně protizánětlivých, antioxidačních, protinádorových, antimikrobiálních a kardioprotektivních. Tento článek shrnuje současné poznatky o jejich chemické struktuře, biosyntéze, farmakologii, molekulárních mechanismech účinku, farmakokinetice a toxikologii.

AKV9 (NU-9): nově vyvíjený neuroprotektivní lék pro Alzheimerovu chorobu a další neurodegenerativní onemocnění

Jiří Patočka, Anna Strunecká, Kamil Kuča, Eugenie Nepovimová

     AKV9 (dříve označovaný jako NU-9) představuje experimentální malou molekulu vyvíjenou jako potenciální léčivo zaměřené na společné patologické mechanismy neurodegenerativních chorob, zejména Alzheimerovy choroby (AD) a amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Na rozdíl od většiny současných strategií zaměřených na jediný patologický znak (např. odstranění amyloidních plaků) je AKV9 koncipován jako inhibitor patologické agregace proteinů a látka podporující přežití neuronů. Původně vznikl ve výzkumné skupině Richarda B. Silvermana na Northwestern University (Johnson et al., 2025). 

AKV9 (Nu-9)

Micafungin: moderní echinokandinové antimykotikum s cíleným účinkem na buněčnou stěnu hub

Jiří Patočka

     Micafungin patří mezi nejvýznamnější představitele skupiny echinokandinů, nové generace systémových antimykotik určených především k léčbě závažných invazivních mykotických infekcí. Jeho význam spočívá v unikátním mechanismu účinku: blokuje tvorbu β-(1,3)-D-glukanu, klíčové stavební složky buněčné stěny hub, která u člověka neexistuje. Tato selektivita vysvětluje relativně nízkou toxicitu ve srovnání s některými staršími antimykotiky. Micafungin (chemicky známý také jako FK463) je polosyntetický derivát přírodní látky izolované z houby Coleophoma empetri. Patří mezi cyklické lipopeptidy a klinicky se používá zejména u infekcí vyvolaných mikromycetami rodu Candida a Aspergillus (Bormann & Morrison, 2009).

Micafungin

Chemické sekundární metabolity helmovky medonohé (Mycena renati)

Jiří Patočka, Lucie Zíbarová, Radoslav Patočka

Mycena renati je nápadný druh drobné lupenaté houby z čeledi Mycenaceae, rozšířený především v listnatých lesích Evropy (Lagana et al., 2002), Přestože je tato houba dobře známá mykologům díky charakteristickému žlutému třeni a růžově hnědému klobouku, její chemismus byl dlouhou dobu studován jen okrajově. V posledních desetiletích však výzkum sekundárních metabolitů rodu Mycena ukázal, že mnohé druhy této skupiny produkují neobvyklé dusíkaté přírodní látky, pigmenty a další biologicky aktivní metabolity s významnou ekologickou funkcí (Syarifah et al., 2021). 

Helmovka medonohá (Mycena renati). Foto: Mgr. Lucie Zíbarová.

Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis L.): botanický význam, chemické složení, biologické účinky a ekologické souvislosti

Jiří Patočka

     Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis L.; čeleď hvězdnicovité – Asteraceae) je jednoletá až ozimá bylina původem ze Středomoří a jihozápadní Asie, která se během posledních dvou století rozšířila do mnoha oblastí světa. Z původně nenápadné stepní a ruderální rostliny se stala jedním z nejvýznamnějších invazních druhů zejména v západní části Severní Ameriky, Austrálii, Jižní Americe a některých evropských regionech (Eriksen et al., 2014). Chrpa žlutá je vzpřímená rostlina dorůstající obvykle 30–100 cm. Vyznačuje se šedozelenými chlupatými listy, rozvětvenou lodyhou a nápadnými žlutými květními úbory. Typickým znakem druhu jsou dlouhé ostnité zákrovní listeny, které pravděpodobně přispívají k ochraně květenství před býložravci. Produkce semen je velmi vysoká; jedna rostlina může vytvořit tisíce semen, která si v půdě zachovávají životaschopnost několik let. Tato vlastnost významně podporuje její invazní schopnosti.

Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis L.)

Gummiferol – cytotoxický polyacetylen z Adenia gummifera: chemická struktura, biologická aktivita a význam v protinádorovém výzkumu

Jiří Patočka, Misganaw Tegegne Ayana

     Gummiferol je vzácný přírodní polyacetylenový sekundární metabolit, který byl izolován z listů rostliny  čeledi Passifloraceae (mučenkovité). Rostlina je adaptována na tropické a subtropické oblasti s obdobími sucha. Přirozeně se vyskytuje například v Keni, Tanzanii, Zimbabwe, Zambii, Mosambiku a dalších zemích tropické Afriky. V etnobotanické medicíně afrických oblastí je A. gummifera používána při různých zdravotních obtížích trávicího traktu, při kožních nemocech a respirační infekcích. Používány jsou zejména listy, stonky, kořenová kůra a další části rostliny. Moderní farmakologický výzkum však ukazuje, že tradiční použití musí být posuzováno opatrně vzhledem k přítomnosti toxických sekundárních metabolitů (Mouafon & Katerere, 2025). 

Adenia gummifera

New insights into America's epidemic of ASD: chronic paracetamol, fluoride, and aluminum.

Anna Strunecká

    On April 15, 2025, the U.S. Centers for Disease Control and Prevention (CDC) published an analysis that found that the prevalence of ASD among 8-year-old children in the U.S. is one in 31 children of that age [1]. “The autism epidemicis running rampant,” said U.S. Health and HumanServices (HHS) Secretary Robert F. Kennedy, Jr. [2]. “The autism epidemic has now reached a scale unprecedented in human history because it affects the young.The risks and costs of this crisis are a thousand times more threatening to our country than COVID-19. Autism is preventable and it is unforgivable that we have not yet identified the underlying causes. We should have had these answers 20 years ago.”

    ASD covers a range of heterogeneous neurodevelopmental conditions, characterized by persistent deficits in social and communication interactions and presenting with repetitive, stereotypic interests and behaviors. ASD incorporates autistic disorder, Asperger’s disorder, childhood disintegrative disorder, and pervasive developmental disorder not otherwise specified [3]. The word autism is traditionally used interchangeably with ASD. ASD begins early in childhood and tends to persist into adolescence and adulthood. 

     One in 31 American children born in 2014 are disabled by autism. That’s up significantly from two years earlier and nearly five time shigher than hen the CDC first started running autism surveys in children born in 1992. Prevalence for boys is an astounding 1 in 20 and in Californiait’s 1 in 12.5.

Spirodiclofen: Toxikologický profil, zdravotní rizika a význam pro ochranu zdraví člověka

Jiří Patočka, Matěj Malík

     Spirodiclofen je syntetický akaricid patřící do skupiny derivátů kyseliny tetronové (tetronic acid derivatives), který byl vyvinut především k ochraně ovocných kultur proti roztočům, zejména sviluškám (Tetranychidae). Chemicky jde o sloučeninu 3-(2,4-dichlorfenyl)-2-oxo-1-oxaspiro[4.5]dec-3-en-4-yl-2,2-dimethylbutyrátu s molekulovým vzorcem C₂₁H₂₄Cl₂O₄. Působí jako inhibitor biosyntézy lipidů u roztočů, zejména narušuje vývoj vajíček a juvenilních stádií (Bretschneider et al., 2003). 

Spirodiclofen