 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 24784 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Foto: Radka Hrnčířová

Foto: Radoslav Patočka
|
|
|
|
|
|
|
 |
Články vlastní: Violka vonná (Viola odorata L.) ve světle současných vědeckých poznatků
|
 |
 |
Violka vonná
(Viola odorata L.) ve světle současných vědeckých poznatků
Jiří Patočka,
Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová Violka vonná
(Viola odorata L.) patří k nejznámějším evropským druhům rodu Viola
z čeledi violkovitých (Violaceae). Její charakteristické na dlouhých stopkách.
Květy jsou obvykle tmavě fialové, méně často růžové nebo bílé, a vyznačují se
výraznou sladkou vůní. fialové květy a výrazná vůně z ní učinily nejen
oblíbenou okrasnou a aromatickou rostlinu, ale také tradiční léčivou drogu. V
evropském lidovém léčitelství byla používána zejména při onemocněních dýchacích
cest, kašli, nachlazení a některých kožních obtížích. Významné postavení má
rovněž v tradiční perské medicíně, kde byly využívány květy, listy, kořeny i
různé přípravky z nich. Přehledová práce Feyzabadi et al. (2017) dokumentuje
tradiční používání violky při kašli, horečce, nachlazení, bolestech hlavy,
nespavosti a některých kožních, gastrointestinálních a močových obtížích. V posledních
desetiletích se V. odorata dostala také do hledáčku moderní
farmakognosie a farmakologie. Výzkum ukázal, že její biologická aktivita není
založena na jediné účinné látce, ale pravděpodobně na komplexním působení celé
řady sekundárních metabolitů. Rod Viola je v současnosti považován za
významný zdroj flavonoidů, kumarinů, fenolických kyselin a především cyklotidů.
Komplexní přehled Zhang et al. (2023) shrnuje dosavadní poznatky o fytochemii,
farmakologii a kontrole kvality druhů rodu Viola. Viola
odorata je vytrvalá
bylina s krátkým oddenkem a plazivými výběžky. Vytváří přízemní růžici
srdčitých listů a charakteristické jednotlivé květy 
Violka vonná (Viola odorata L.). Foto: Radoslav Patočka
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Piperlongumin a jeho biologický a farmakologický význam
|
 |
 |
Piperlongumin a jeho
biologický a farmakologický význam
Jiří Patočka,
Matěj Malík Piperlongumin, známý také jako piplartin, je bioaktivní přírodní amidový alkaloid charakteristický především pro pepřovník dlouhý (Piper longum L.). P. longum je tropická popínavá rostlina z čeledi pepřovníkovitých (Piperaceae), původem zejména z indického subkontinentu a jihovýchodní Asie. Dorůstá přibližně 1–2 m a vytváří charakteristická válcovitá plodenství, která se po usušení používají jako koření známé jako dlouhý pepř. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Dřípovičník zpeřený (Schistostega pennata (Hedw.) F. Weber & D. Mohr - světélku
|
 |
 |
Dřípovičník zpeřený (Schistostega pennata (Hedw.) F. Weber & D. Mohr -
světélkující mech
Jiří Patočka, Radoslav Patočka Schistostega pennata, česky dřípovičník zpeřený, patří k nejpozoruhodnějším evropským mechům. Je známý především zvláštním zelenozlatým světélkováním, které však není skutečnou bioluminiscencí. Jde o optický jev vznikající díky specializovaným buňkám v juvenilním stadiu rostliny – v protonematu - které účinně zachycují a odrážejí i velmi slabé světlo (Charissou, 2015). 
Dřípovičník zpeřený – „světélkující mech“
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Chemie kudlanky nábožné: feromony, hormony, pigmenty a molekulární mechanismus s
|
 |
 |
Chemie kudlanky nábožné:
feromony, hormony, pigmenty a molekulární mechanismus svlékání
Jiří Patočka,
Lenka Hronová, Radoslav Patočka Kudlanka nábožná (Mantis religiosa Linnaeus, 1758) patří mezi nejpozoruhodnější evropské dravé druhy hmyzu. Její fascinující morfologie, mimořádně účinný způsob lovu a komplikované reprodukční chování vedly k tomu, že bývá studována především z hlediska ekologie a behaviorální biologie. Neméně zajímavá je však také její chemie. Tělesný povrch kudlanky je tvořen komplexním systémem lipidů a uhlovodíků, její zbarvení souvisí s různými skupinami biologických pigmentů a její růst a svlékání jsou řízeny přesně koordinovanou kaskádou steroidních hormonů, neurohormonů a enzymů.  Kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Foto: Lenka Hronová
|
|
 |
|
|
 |
Ricin znovu v centru pozornosti: aktuální případ z Michiganu
Kamil Kuča Ricin se znovu dostal do médií. Tentokrát nikoliv kvůli některému ze
známých historických případů, ale kvůli události, která se právě odehrává ve
Spojených státech. V americkém městě Hastings ve státě Michigan byl 10. září
2026 evakuován bytový komplex Tyden Lofts kvůli podezření na přítomnost ricinu.
Událost souvisela také s nemocnicí Corewell Health Pennock Hospital, kam se
dostala osoba s potenciálně nebezpečným materiálem. Do vyšetřování se zapojily
místní zdravotnické a záchranné složky i FBI. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Grimaldon – neobvyklý seskviterpenoid játrovky Mannia fragrans ve světle s
|
 |
 |
Grimaldon – neobvyklý
seskviterpenoid játrovky Mannia fragrans ve světle současných poznatků
Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Jeroným Krištof Grimaldon je strukturálně pozoruhodný tricyklický seskviterpenoid izolovaný z játrovky Mannia fragrans (Balb.) Frye & L.Clark, čeledi Aytoniaceae (Huneck et al., 1988), v češtině známé pod jménem mozolka vonná. Tato látka je zajímavá nejen neobvyklým uhlíkovým skeletem, ale také svou stereochemií a významem pro charakteristické aroma hostitelské játrovky. Struktura grimaldonu byla definitivně potvrzena rentgenovou krystalografickou analýzou a absolutní konfigurace byla určena porovnáním cirkulárního dichroismu s odpovídajícím cuparenovým standardem. Grimaldone patří mezi cyclocuparenové či cuparenové seskviterpenoidy a jeho molekula obsahuje tři navzájem sousedící kvartérní uhlíkové atomy, což představuje významnou výzvu také pro syntetickou organickou chemii. První totální syntéza racemického grimaldonu byla uskutečněna v roce 2000. Současná literatura ukazuje, že význam grimaldonu nespočívá především v dosud prokázané farmakologické aktivitě, ale zejména v chemotaxonomii játrovek, stereochemii přírodních terpenoidů, biologii jejich silice a v otázkách biosyntézy neobvyklých terpenových skeletů. Novější přehledy z let 2022–2025 potvrzují, že grimaldone zůstává charakteristickou těkavou složkou M. fragrans a významným příkladem vonného terpenoidu játrovek.  Grimaldon
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Novičok: co dnes víme o
toxicitě a léčbě intoxikace
Kamil Kuča Ještě před deseti lety znal pojem „Novičok“ mimo úzkou komunitu odborníků na chemické zbraně jen málokdo. Dnes patří mezi nejznámější názvy nervově paralytických látek na světě. Paradoxně se tak nestalo v důsledku jejich použití na klasickém bojišti, ale především po několika cílených otravách jednotlivců. Případy ze Salisbury a Amesbury v roce 2018 a otrava Alexeje Navalného v roce 2020 zároveň ukázaly něco důležitého pro současnou toxikologii. S látkou původně spojovanou s vojenským chemickým programem se jako první nemusí setkat voják vybavený ochrannými prostředky. Může to být zdravotník, záchranář, policista nebo pracovník běžné nemocnice. Termín Novičok se používá pro skupinu organofosforových nervově paralytických látek, často označovaných také jako A-seriesagents. Jejich vývoj je spojován se sovětským programem FOLIANT z období studené války.Informace o těchto látkách byly dlouhou dobu velmi omezené a část publikovaných údajů byla rozporná. Situace se výrazně změnila po událostech v roce 2018. Od té doby vzniklo velké množství odborných prací věnovaných jejich analytice, toxikologii, mechanismu účinku i možnostem terapie. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
 |
Šneci
Anna Strunecká Článek
navazuje na sdělení „Nové chemické zajímavosti o hlemýždi zahradním (Helix pomatia), plži s modrou krví“
(Patočka & Patočka, 2026). Považujete
šneky, což je obecné, neformální označení pro suchozemské plže s ulitou,
případně i pro plže obecně, za nevítané škůdce na vaší zahradě? Doufám, že tato
moje informace z nich učiní vítaná a milá zvířátka. V šedesátých letech minulého století
publikoval španělský onkolog Rafael Abad zjištění, že sliz hlemýždě zahradního
(Helix pomatia) brání růstu zhoubných
nádorů (Abad, 1967). Jeho objev se nedočkal využití tohoto zázraku přírody v
boji proti rakovině, avšak dr. Abad nehodil flintu do žita a po 30 letech svých
výzkumů patentoval hlemýždí sliz k využití v kosmetice. V současné době přikládají
kosmetičky exkluzivních kosmetických salónech dámám, které touží po krásném a
mladistvém vzhledu, živé hlemýždě na obličej. Kdo nevěří, může se podívat na video,
kde se v kosmetickém salonu v Tokyu plži rodu pásovka (Cepaea hortensis) jemně pohybují po
obličeji krásné mladé ženy. (https://www.facebook.com/danske.snegle/videos/snail/285348219266213/)
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Austalid B: struktura, původ, biologické vlastnosti a význam v chemii přírodních
|
 |
 |
Austalid B: struktura, původ,
biologické vlastnosti a význam v chemii přírodních látek
Jiří Patočka Austalid B je pozoruhodný sekundární metabolit vláknitých hub, který patří do skupiny austalidů, strukturálně neobvyklých meroterpenoidů kombinujících polyketidovou a terpenoidní část. Austalidy jsou charakteristické komplexními polycyklickými strukturami a byly izolovány především z hub rodů Aspergillus a Penicillium. Přehledová práce z roku 2022 uváděla již 38 známých austalidů, rozdělených do pěti základních strukturních podskupin (Liu & Ruan, 2022). Austalid B byl poprvé popsán v roce 1981 spolu s austalidy A–E při studiu toxických metabolitů produkovaných houbou Aspergillus ustus. Původní práce Horaka a spolupracovníků se zabývala strukturami pěti nových toxických metabolitů tohoto druhu (Horak et al., 1981). Austalid B patří mezi meroterpenoidy, tedy přírodní látky, jejichž uhlíkatá kostra vzniká kombinací biosyntetických drah různých typů. Meroterpenoidy jsou odvozeny od prekurzoru 6-[(2E,6E)-farnesyl]-5,7-dihydroxy-4-methylftalidu. Následnými enzymatickými cyklizacemi a oxidacemi vznikají jejich charakteristické polycyklické struktury. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Geosmin – nové poznatky o biosyntéze, ekologické funkci, vnímání a praktic
|
 |
 |
Geosmin – nové poznatky o
biosyntéze, ekologické funkci, vnímání a praktickém významu
Jiří Patočka, Kamil Kuča,
Matěj Malík, Patrik Olekšák Geosmin je těkavý terpenoid odpovědný za charakteristickou „zemitou“ vůni půdy po dešti, čerstvě zorané země a některých přírodních vod. Přestože je znám již od poloviny 20. století, představuje stále pozoruhodný příklad přírodního metabolitu, jehož biologická funkce, evoluční význam i mechanismus vnímání nejsou dosud zcela objasněny. Novější výzkum posunul pozornost od pouhé identifikace geosminu k detailnímu studiu jeho enzymatické biosyntézy, ekologické funkce, regulace produkce, senzorické detekce a možností jeho biotechnologické výroby (Xu et al., 2023). Chemická charakteristika a mimořádně nízký práh vnímání Geosmin je bicyklický seskviterpenoid s molekulovým vzorcem C₁₂H₂₂O a molekulovou hmotností 182,3 g/mol. Z chemického hlediska je pozoruhodný tím, že jeho uhlíková kostra obsahuje pouze 12 atomů uhlíku, ačkoli vzniká z univerzálního seskviterpenového prekurzoru farnesylpyrofosfátu (FPP; C₁₅). Biosyntéza proto zahrnuje nejen cyklizaci, ale také fragmentaci původního patnáctiuhlíkatého skeletu.  Geosmin
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
2220 článků (222 stránek, 10 článků na stránku) [ 1 | 2 | 3 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Pátek, 11.09. | | · | Cytotoxicita albicanolu: současný stav poznání |
| Čtvrtek, 10.09. | | · | Zvonek klubkatý a jeho uplatnění v lidovém léčitelství |
| · | Illudolactone A – a Fungal Protoilludane Sesquiterpene Lactone with Biolog |
| Středa, 09.09. | | · | Gastrodin: farmakologie významného sekundárního metabolitu mykoheterotrofní orch |
| · | Železničáři - když se toxikologická katastrofa stane námětem seriálu |
| Úterý, 08.09. | | · | Nové chemické zajímavosti o hlemýždi zahradním (Helix pomatia), plži s modrou kr |
| · | ZT-1, syntetický derivát huperzinu A |
| Pondělí, 07.09. | | · | Hypoglycin – zajímavá přírodní aminokyselina s mimořádným toxikologickým v |
| Neděle, 06.09. | | · | Corymbolone from Cyperus corymbosus: Chemistry, Structure, Natural Occurrence, a |
| · | Několik zajímavostí o zemounovi skalním (Aegopis verticillus) |
| Sobota, 05.09. | | · | R-(−)-Pulegon: chemické vlastnosti, přírodní výskyt, metabolismus a biolog |
| Pátek, 04.09. | | · | Cryptotanshinon a isocryptotanshinon, diterpenoidní chinony šalvěje červenokořen |
| · | E12E (bis(12)-hupyridon): vícenásobně působící dimerický inhibitor acetylcholine |
| Čtvrtek, 03.09. | | · | Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.): nové poznatky o fytochemii, biolog |
| · | Huperzin A, jeho současné využití v medicíně a další perspektivy |
| Středa, 02.09. | | · | Nové poznatky o lunularinu – bioaktivním bibenzylu játrovek |
| · | Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia): botanika, chemické složení a biolog |
| Úterý, 01.09. | | · | Pro jedno kvítí, slunce nesvítí |
| · | Tagatóza – rodná sestra sacharózy |
| Pondělí, 31.08. | | · | Gracillin a jeho perspektivy |
| · | Pohledecká skála: geobotanická charakteristika významné lokality Žďárských vrchů |
| Neděle, 30.08. | | · | |
| · | Cruentaren A – benzolactonový makrolid s výraznou cytotoxickou a antifungá |
| Sobota, 29.08. | | · | Neofavelanone, a Novel Cyclobutene Derivative from the Brazilian Plant Cnidoscol |
| · | Fructose: A Sugar Best Avoided |
| · | Současný stav poznání rostlinné bioakustiky |
| Pátek, 28.08. | | · | Apicularen A – struktura, původ, biologické účinky a mechanismus cytotoxic |
| Čtvrtek, 27.08. | | · | Je cukr jed? A zkracuje nám život? |
| · | Taynudol: vzácný seskviterpenoid játrovek s neobvyklým cyklobutenovým skeletem |
| Středa, 26.08. | | · | Cytotoxicita albicanolu: současný stav poznání |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|