Meduňka lékařská (Melissa officinalis): Může pomoci u Alzheimerovy choroby?

 Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Meduňka lékařská (Melissa officinalis L.) je léčivá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), která je známá svými uklidňujícími a léčivými účinky (Moradkhani et al., 2010). Meduňka pochází z oblastí Středomoří a západní Asie, ale je hojně pěstována po celém světě. Má jemně ochlupené, svěže zelené listy s charakteristickou citronovou vůní a kvete drobnými bílými nebo světle fialovými květy. Je to vytrvalá bylina, která dorůstá výšky 30–80 cm. Nejlépe se jí daří na slunných místech s dostatečně propustnou půdou (Abdel-Naime et al., 2020). 

Meduňka lékařská (Melissa officinalis). Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová.

Rupicoliny, seskviterpenické laktony z Tanacetum santolina

Jiří Patočka

      Rupicoliny jsou seskviterpenické laktony, skupina přírodních organických sloučenin běžně přítomných v rostlinách (Irwin & Geissman, 1973). Přítomnost seskviterpenických laktonů v rostlinách je často spojována s jejich ochrannými funkcemi proti predátorům nebo patogenům a zároveň může mít farmakologické využití (Padilla-Gonzalez et al., 2016). Tyto přírodní látky jsou známé svými biologickými aktivitami, včetně protizánětlivých, antimikrobiálních nebo cytotoxických účinků. Rupicoliny pocházejí z rostliny Tanacetum santolina (Abduazimov et al., 1980). Jde o specifický druh rodu vratič (Tanacetum), který patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a tradičně se využívá v lidovém léčitelství. 

Lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) a její medicinální potenciál

Jiří Patočka, Iveta Fréharová, Radoslav Patočka, Jeroným Krištof

     Lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen) Maire 1921) je druh houby, který se na první pohled může podobat jedlé lišce obecné (Cantharellus cibarius). Často bývá označována jako „falešná liška“. Tato podobnost však může být zavádějící, protože lištička pomerančová není jedlá a je považována za jedovatou (Kibby, 2012). Ačkoliv lištička pomerančová není považována za smrtelně jedovatou, obsahuje látky, které mohou způsobit zažívací potíže, jako je nevolnost, průjem nebo zvracení (Routledge et al., 2014). V některých zdrojích je popisována jako "neškodná" při malém množství, ale větší dávky mohou vést k nepříjemným následkům, zejména u citlivějších jedinců (Garibay-Orijel et al., 2007). Pokud si nejste jistí identifikací houby, raději ji nechte v lese.

Lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca). Foto: Iveta Fréharová

Brazilian pequi tree (Caryocar brasiliense Camb) and its biologically active substances

Jiří Patočka, Sandra Maria Barbalho, Masaru Tanaka, Jeroným Krištof

     Pequi (Caryocar brasiliense Camb.) is an evergreen tree native to Brazil, specifically the Cerrado region, which is the second largest biome in Brazil after the Amazon rainforest. The name "pequi" comes from the Tupi language, where it means "fruit spike". This name refers to the characteristic appearance of the pequi fruit. Inside the fruit, the kernels are covered with hard spines, a typical feature that protects the seeds from predators (De Araujo et al., 1995). Pequi is a medium-sized tree, growing to a height of around 10–12 meters, but can reach up to 15 meters. It has a broad crown that provides shade, which is important in the dry climate of the Cerrado. The leaves are compound, shiny and dark green. The flowers are white to yellowish and have an intense scent that attracts pollinators such as bees and bats. The pequi fruits are round, greenish-yellow, and have a thick, hard skin (Almeida-Bezerra et al., 2022).

Udatna lesní (Aruncus vulgaris): Botanika a bioaktivní látky.

Jiří Patočka

    Udatna lesní (Aruncus vulgaris též A. dioicus) je trvalka z čeledi růžovitých (Rosaceae), která roste v Evropě, Asii a Severní Americe. Tato dvoudomá rostlina je ceněná jak pro svůj dekorativní vzhled, tak pro své možné léčivé vlastnosti. Udatna je mohutná rostlina dorůstající výšky 1–2 metry. Má vzpřímený růst a hustý trs tmavě zelených zpeřených listů. Květy jsou drobné, bělavé nebo krémové a tvoří bohaté laty. Kvete od května do června. Udatna lesní preferuje polostinná až stinná místa, vlhké a humózní půdy, často roste na okrajích lesů nebo podél vodních toků (Kazanci et al., 2021). V ČR je udatna lesní zařazena do ochranné kategorie C4a, tedy mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost. Jak samčí, tak i samičí květy nemají nektar. Bývají proto navštěvovány hlavně brouky, kteří se živí pylem zejména zlatohlávky.

Grumichama (Eugenia brasiliensis), a useful tropical tree

Jiří Patočka, Sandra Maria Barbalho, Masaru Tanaka

     Grumichama (Eugenia brasiliensis), also known as Brazilian cherry, is an attractive tropical tree native to Brazil (Lim & Lim, 2012). It belongs to the myrtaceae family and is popular for its tasty fruits, aesthetic appearance and useful properties (Ebert & Ebert, 2011). The tree usually grows to a height of 5–10 meters, although in ideal conditions it can grow up to 15 meters. It has glossy, dark green, oval leaves that give the tree an attractive appearance. The white flowers with long stamens are not only beautiful, but also fragrant, and attract pollinators, especially bees. The round, dark purple to black fruits, 2–3 cm in diameter, have a sweet, slightly acidic taste and are eaten fresh or used in the production of jams, marmalades, fruit salads and beverages (Coronel et al., 2001). Due to its slow growth and low rate of spread, it is rare and is generally considered an endangered species.

Jetel panonský: Fytochemický profil a ethnomedicína.

Radoslav Patočka

     Jetel panonský (Trifolium pannonicum Jack.) je vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Tento druh jetele je významný z ekologického, zemědělského i estetického hlediska (Nechaeva et al., 2020). Rostlinný rod jetel zahrnuje celosvětově přes 250 druhů, z toho v České republice jich rostou dvě desítky. Naprostá většina z nich jsou rostliny pěstované jako kvalitní pícniny, obsahující bílkovinné a minerální látky. Patří sem například jetel luční, jetel prostřední, jetel inkarnát, jetel plazivý nebo a zvrhlý. Méně běžnými druhy jsou například jetel podhorský, jahodnatý, zlatý nebo  bledožlutý (Williams & Nichols, 2010). 

     Vzácným druhem jetele, o kterém pojednává tento článek, je jetel panonský, jehož původní domovinou je někdejší Panonie. Panonie označuje historické a geografické území, které se nachází ve střední Evropě. Jde o oblast, která byla v dobách římské říše známá jako provincie Pannonia. Rozkládala se přibližně na území dnešního Maďarska, východního Rakouska, severního Chorvatska, západního Srbska, jižního Slovenska a části Slovinska. Tato oblast byla osídlena různými kmeny, včetně keltských, ilyrských a později germánských. Dnes se pojem Panonie používá v geografickém smyslu pro označení Panonské nížiny, která je rozsáhlou rovinatou oblastí známá svou úrodnou půdou, mírným klimatem a důležitou historickou rolí jako křižovatka mezi Východem a Západem Evropy.

Tellimagrandin, zdraví prospěšný rostlinný ellagitannin

 Jiří Patočka

     Ellagitanniny jsou skupinou polyfenolických sloučenin, které se vyskytují v různých druzích ovoce, zejména v granátovém jablku, ostružinách, malinách, jahodách a některých ořeších, jako jsou vlašské ořechy (Mateș et al., 2024). Tyto látky mají silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, což znamená, že mohou být prospěšné pro zdraví. (Larrosa et al., 2010). V těle se ellagitanniny metabolizují na urolithiny, které mají potenciální pozitivní vliv na střevní mikroflóru a mohou podporovat zdraví srdce, chránit před rakovinou a zlepšovat celkovou imunitu (Gandhi  et al., 2024; Mantzourani et al., 2024).

Síťkovec trojbarvý a jeho biologicky aktivní sekundární metabolity

Jiří Patočka, Iveta Fréharová, Radoslav Patočka, Jeroným Krištof

     Síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis tricolor) je houba z čeledi chorošovitých (Polyporaceae). Patří mezi dřevokazné houby, které hrají významnou roli v ekosystémech lesů, protože rozkládají dřevo a umožňují recyklaci živin. Zde je podrobnější přehled jeho biologie a ekologie: Klobouk je plochý, široký 5–15 cm, polokruhovitého až vějířovitého tvaru. Povrch je typicky zónovaný, s výraznými barevnými pruhy v odstínech hnědé, červenohnědé a žlutohnědé. Povrch bývá sametový nebo jemně chlupatý. Spodní strana klobouku je tvořena rourkami s jemnými póry, které jsou v mládí bílé až krémové, později se zbarvují do okrové až hnědé. Dužnina je korkovitá, houževnatá, hnědá, bez výrazného zápachu. Síťkovec trojbarvý roste převážně na odumřelém nebo oslabeném dřevě listnatých stromů, především bříz (Betula), ale i vrb, dubů a dalších. Preferuje vlhčí prostředí. Vyskytuje se v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Je poměrně vzácný a v některých zemích je veden jako ohrožený druh. Je saprotrofní, což znamená, že rozkládá odumřelé dřevo a přispívá k jeho mineralizaci. Specificky napadá lignin, což vede k tvorbě bílého hnilobného rozkladu dřeva. Rozmnožuje se pomocí výtrusů, které jsou uvolňovány z pórů na spodní straně klobouku. Výtrusy jsou mikroskopické, hladké, elipsoidní až válcovité. Plodnice se objevují od léta do podzimu. Mohou vytrvávat na dřevě i několik let, ačkoli aktivní růst je omezen na teplejší období. Hraje klíčovou roli v rozkladu dřeva a tím podporuje koloběh živin v lese (Badalyan et al., 2023). Pro svou nápadnou zónovanou kresbu je oblíbeným objektem fotografů a mykologů. Nemá kulinářské využití, protože je tvrdý a nejedlý. Nicméně je zajímavý pro výzkum enzymů využitelných v biotechnologiích, např. při odbourávání ligninu. Pro velké množství sekundárních metabolitů, které síťkovec trojbarvý produkuje, může být přínosem pro medicínu.

Síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis tricolor). Foto: Iveta Fréharová

Cheliensisin and its antitumor effects

Jiří Patočka,  Misganaw T. Ayana (E-mail: misganawte@gmail.com), Mohd Kashif, Matěj Malík, Patrik Olekšák

     Cheliensisin, a compound isolated from the plant Goniothalamus cheliensis, is a natural substance belonging to the acetogenin group (Chaoming et al., 1997). This compound is classified as a styryl-lactone group, which are known for their biological activities, including potential use in cancer treatment. Cheliensisin and other acetogenins show significant cytotoxic effects against various types of cancer cells (Gašparová, 2022). They can act by inhibiting the mitochondrial respiratory chain (especially complex I), which leads to a reduction in energy production in cells and their subsequent apoptosis (Huang et al., 2016). It also has anti-proliferative effects. It inhibits the growth of cancer cells by. that regulates signaling pathways: It affects key molecular pathways associated with tumor growth, such as the p53, Bcl-2/Bax, and caspase mechanisms (Zhang et al., 2013, 2014; Zhu et al., 2014).

     Goniothalamus is a large genus belonging to the family Annonaceae. This genus includes more than 160 species of evergreen shrubs and trees, which are mainly found in tropical regions of Southeast Asia, from India to Malaysia to Papua New Guinea. Some species can also be found in Australia and the Pacific islands. They are usually strongly fragrant plants with conspicuous petals arranged in a spiral, whose fruits are small berries or vesicles grouped into fruiting bodies. They provide food and shelter for various insects and birds in tropical forests.