 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 16561 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Foto: Ing. Milena Patočková

Foto: Radoslav Patočka
|
|
|
|
|
|
|
 |
Články vlastní: Aquiledin a isoaquiledin, přírodní flavanonové deriváty 1,3-diazepin-2-onu
|
 |
 |
Aquiledin a isoaquiledin, přírodní flavanonové
deriváty 1,3-diazepin-2-onu
Jiří Patočka
Aquiledin [(2S )-6-(1,4-ureylenbutyl)-5,7-dihydroxyflavanon] a isoaquiledin [(2S )-8-(1,4-ureylenbutyl)-5,7-dihydroxyflavanon] jsou přírodní látky, které byly izolovány z čínské léčivé rostliny Aquilegia ecalcarata Maxim, používané k léčbě pustulóz, nekrotických vředů a dalších infekcí (Chen et al., 2002). A. ecalcarata, známá v češtině jako orlíček bezostný, je zajímavá rostlina pocházející z horských oblastí Číny, zejména z provincií Sichuan, Yunnan a Guizhou. Roste na horských svazích, v řídkých lesích a skalnatých oblastech v nadmořské výšce od 2000 do 4000 metrů. Má mělký kořenový systém, vhodný pro skalnaté a kamenité podloží. Preferuje dobře odvodněnou půdu, obvykle s vyšším obsahem organických látek, ale dokáže růst i v chudší půdě. Je to menší druh, který dorůstá výšky asi 10–30 cm. Má jemně členěné listy, podobné ostatním druhům orlíčků a neobvyklé květy. Typickým znakem orlíčků jsou ostruhy na květech, které u tohoto orlíčku chybí. Květy jsou zvonkovité, většinou fialové, purpurové až modrofialové (Han et al., 2022). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Vějířovec
obrovský a jeho léčebný potenciál
Jiří
Patočka, Hana Juříčková, Vlastimil Valášek, Radoslav Patočka Vějířovec obrovský (Meripilus giganteus) je dřevokazná houba z čeledi vějířovcovitých (Meripilaceae) rostoucí na listnatých stromech (zejména bucích, méně dubech či javorech), na kořenech nebo u pařezů. Je známý svou velkou plodnicí, která může dosahovat značné velikosti. Plodnice se objevují od července do září a jsou tvořeny množstvím velkých klobouků; v mládí okrových nebo narezavělých, v dospělosti hnědých, ve stáří černajících; 10–50(80) cm širokých. Rourky jsou pevné, neoddělitelné od klobouku, bělavě okrové. Protože rourky jsou nestejně dlouhé, povrch pórů je nerovný až hrbolatý. Třeň je postranní, krátký a tlustý. Dužnina je bělavě okrová, později narezavělá, stářím tmavne až černá; v mládí je měkká a šťavnatá, v dospělosti tuhá a suchá, ve stáří tvrdá a dřevnatá. Chuť je v mládí lahodná, v dospělosti dobrá, ve stáří suchá a mdlá; vůně je v mládí i v dospělosti příjemná, ve stáří nevýrazně dřevitá. Plodnice je mohutná, 80–150(200) cm široká, a 20–50(80) kg těžká (Arac et al., 2021). 
Mladá plodnice vějířovce obrovského (Meripilus giganteus). Foto: Hana Juříčková
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Ohrožená kapradina hadilka obecná a její bioaktivní látky
|
 |
 |
Ohrožená
kapradina hadilka obecná a její bioaktivní látky
Iveta Fréharová, Zdeňka Navrátilová, Jiří
Patočka Hadilka obecná neboli hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) je drobná vytrvalá kapradina z čeledi hadilkovité či jazykovité (Ophioglossaceae). Rostlina se rozmnožuje pomocí výtrusů a je charakteristická svými zvláštními listy, které se skládají z ploché vejčité až kopinaté sterilní části, tzv. trofoforu, a štíhlého, vzpřímeného fertilního výběžku (tzv. sporoforu), na kterém jsou uspořádány výtrusnice nesoucí výtrusy (Chrtková, 1988; Xi-Ling et al., 2021). 
|
|
 |
|
|
 |
Dinoflageláta Karenia
mikimotoi a její toxiny
Jiří Patočka Karenia mikimotoi je druh dinoflageláty, tedy jednobuněčné řasy, která se vyskytuje v mořských vodách. Tento druh je známý svou schopností vytvářet „květy sínic“, produkovat toxiny a vytvářet tak zvaný „rudý příliv“, což má negativní dopad na mořské ekosystémy (Yamasaki et al., 2004; Li edt al., 2019). Když se řekne, že „kvetou sinice“, znamená to, že došlo k masivnímu přemnožení sinic (cyanobakterií) ve vodě, což se projevuje vytvořením často barevného povlaku na hladině vody. Tento jev bývá běžný v letních měsících, kdy se zvyšuje teplota vody a množství slunečního světla, což podporuje růst sinic (Zhou et al., 2018). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Bračka rolní (Sherardia arvensis), málo známá barvířská surovina
|
 |
 |
Bračka rolní (Sherardia
arvensis), málo známá barvířská surovina
Jiří Patočka, Radoslav Patočka Bračka rolní (Sherardia arvensis) je drobná, jednoletá bylina z čeledi mořenovitých (Rubiaceae) a je jediným druhem monotypického rodu bračka (Christenhusz, et al., 2024). Tato plevelná rostlina je původní v Evropě a jihozápadní Asii, ale byla zavlečena i do dalších částí světa, včetně Severní Ameriky nebo Číny (Wen-yuan et al., 2022). Často ji najdeme na suchých loukách, polích, okrajích cest a ve vinicích, zejména na písčitých nebo hlinitých půdách. Rostlina dorůstá výšky 5–20 cm, má malé, kopinaté listy uspořádané v přeslenech kolem stonku a drobné, růžovofialové květy uspořádané do vrcholičnatých květenství Obvykle kvete od května do srpna a plodem je drobná dvounažka. Bračku rolní můžeme snadno přehlédnout kvůli její nenápadnosti a malé velikosti, ale má své významné místo v ekosystémech – poskytuje potravu různým druhům hmyzu (Genty et al., 2023). 

Dříve hojný polní plevel bračka rolní (Sherardia arvensis).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Sklerotidy, cyklické peptidy plísně Aspergillus sclerotiorum
|
 |
 |
Sklerotidy,
cyklické peptidy plísně Aspergillus
sclerotiorum
Jiří
Patočka Cyklické hexapeptidy sklerotidy A, B a C jsou bioaktivní sloučeniny, které byly izolovány z plísně (vláknité mikroskopické houby) Aspergillus sclerotiorum, která patří do rodu Aspergillus (Whyte et al., 1996). Tento rod zahrnuje mnoho druhů plísní, které se běžně vyskytují v přírodě, včetně moře, půdy, rozkládající se organické hmoty nebo rostlin (Sharma et al., 2016). Plíseň A. sclerotiorum je známá svou schopností produkovat různé sekundární metabolity, které mohou mít vliv na životní prostředí a mohou mít četné zdravotní nebo průmyslové aplikace (Ibrahim et al., 2023). Zajímavou skupinou biologicky aktivních sekundárních metabolitů této plísně jsou dva cyklické peptidy zvané sklerotidy A a B.
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon (L.) a její současný význam v lese a poten
|
 |
 |
Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon (L.) a její současný význam v lese a potenciální
význam v medicíně
Jiří Patočka, Iveta Fréharová,
Radoslav Patočka Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) je druh houby z čeledi dřevnatkovitých (Xylariaceae), která je velmi rozšířená v mírných pásmech celého světa (Peršoh et al., 2009). Tato houba má charakteristický vzhled připomínající malé parůžky, což jí dalo její české jméno. Dřevnatka parohatá má tmavě hnědé až černé, štíhlé a rozvětvené plodnice, dosahující výšky 2–8 cm. U mladších plodnic bývají špičky bílé kvůli přítomnosti konidií. Tato houba roste na rozkládajícím se dřevě listnatých stromů, zejména na padlých větvích či pařezech. Dřevnatka parohatá hraje klíčovou roli v ekosystému jako saprofyt. Rozkládá mrtvé dřevo a přeměňuje ho na jednodušší organické látky, čímž podporuje koloběh živin v lese. Její přítomnost v lese je ukazatelem zdravého lesního prostředí s dostatkem odumřelé biomasy, která je důležitá pro biodiverzitu. Přestože není jedlá, je pro svůj význam v lesním ekosystému a pro své potenciální využití v biotechnologiích jedním z fascinujících zástupců hub v lesích. 
Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon). Foto: Iveta Fréharová
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: 2-fenylethyl 1H-indol-3-yl-acetát, bioaktivní metabolit patogenní houby Colletot
|
 |
 |
2-fenylethyl 1H-indol-3-yl-acetát, bioaktivní
metabolit patogenní houby Colletotrichum
gloeosporioides
Jiří Patočka Colletotrichum gloeosporioides (Penz.) Sacc., je významný houbový patogen, který napadá širokou škálu rostlin. Tato houba je známá především jako původce antraknózy, což je onemocnění způsobující skvrny na listech, stoncích, plodech a dalších rostlinných pletivech. Způsobuje hořkou hnilobu různých plodin po celém světě, zejména v tropických oblastech (Ajay Kumar, 2014). Mezi důležité hostitelské rostliny patří citrusy, mango, papája, avokádo, sladká paprika a rajčata. Houbová choroba jako důsledek napadení C. gloeosporioides začíná jako klidová infekce, kdy jsou plody vzhledově v pořádku a růst patogenu se obnoví až po sklizni, kdy plody začnou dozrávat a rozvine se posklizňová antraknóza, která vede k značným ztrátám hnilobou během skladování a uvádění na trh (Sharma & Kulshrestha, 2015). Producenti se snaží kontrolovat antraknózu pomocí pesticidů. Pokud jsou však sklizené plody ošetřeny fungicidy, existuje větší pravděpodobnost přímého vystavení člověka jejich škodlivým účinkům. 
Antraknóza papáji obecné (Carica papaya) způsobená houbou C. gloeosporioides
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Kruštík Greuterův (Epipactis greuteri): Vzácná mykotrofní orchidej
|
 |
 |
Kruštík Greuterův (Epipactis
greuteri): Vzácná mykotrofní orchidej
Jiří Patočka, Iveta Fréharová,
Radoslav Patočka, Zdeňka Navrátilová Kruštík
Greuterův (Epipactis greuteri) je vzácná orchidej z čeledi
vstavačovitých (Orchidaceae). Tato rostlina se vyskytuje především ve
Středozemí, zejména v jižní Evropě a přilehlých oblastech. Roste na polostinných
až stinných místech, často v lesích, křovinách nebo podél okrajů cest (Szeląg
et al., 2017). Kvůli velkým morfologickým rozdílům u tohoto druhu bývá botaniky
často špatně identifikován, což má za následek mylné informace uváděné v literatuře
o jeho rozšíření v Evropě (Jakubska-Busse
et al., 2020). Kruštík
Greuterův většinou roste na vápencových nebo neutrálních půdách. Je mykotrofní,
což znamená, že žije v symbióze s houbami, od nichž získává část živin. Tento
vztah umožňuje orchidejím získávat živiny, zejména v prostředích, kde je půda
chudá na živiny nebo světelné podmínky nejsou příznivé pro fotosyntézu. 
Kruštík Greuterův (Epipactis greuteri). Foto: Iveta Fréharová
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Marfurachinociny,
mořské seskviterpenoidní chinony
Jiří
Patočka Marfurachinociny jsou seskviterpenoidní chinony, které byly izolovány z fermentační půdy bakterie Streptomyces niveus SCSIO 3406, pocházející z jižní Číny, která byly nalezena ve vzorku mořského sedimentu získaného z hloubky 3536 m. Byly nalezeny 4 marfurachinociny, které se liší ve stereochemii na C-13 a přítomnosti nebo nepřítomnosti hydroxylové skupiny na C-11. Jejich struktury byly objasněny na základě rozsáhlých MS a jednorozměrných a dvourozměrných NMR spektroskopických analýz. Všechny marfurachinociny vykazovaly významné cytotoxické a antibakteriální aktivity (Song et al., 2013). 
|
|
 |
|
|
2002 článků (201 stránek, 10 článků na stránku)
[ 35 | 36 | 37 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Středa, 08.04. | | · | Ochrolechia tartarea: Ekologie, chemická diverzita a historický význam lišejníku |
| Úterý, 07.04. | | · | Anisatin: neurotoxický biogenní terpenoid z rostlin rodu Illicium |
| Pondělí, 06.04. | | · | |
| Neděle, 05.04. | | · | Podražec obrovský (Aristolochia gigantea): morfologie, ekologie, fyziologie a vý |
| Sobota, 04.04. | | · | Yavia cryptocarpa – biologická a ekologická charakteristika vzácného vysok |
| Pátek, 03.04. | | · | Holubinka hořká (Russula caerulea Fr.) – taxonomie, morfologie a ekologick |
| Čtvrtek, 02.04. | | · | Kardiotonické a kardiovaskulární účinky konvalinky vonné |
| Středa, 01.04. | | · | Bioaktivní látky palmy Bismarckia nobilis a jejich potenciální biologická aktivi |
| Pátek, 27.03. | | · | Lotusin A: nový pyrrolový terpenoid z Nelumbo nucifera Gaertn. – isolace, |
| Čtvrtek, 26.03. | | · | Mřížovka červená (Calthrus ruber): Bizarní páchnoucí houba |
| Pondělí, 23.03. | | · | Mořská houba Haliclona viscosa a její alkaloidy typu 3-alkylpyridiniových slouče |
| Sobota, 21.03. | | · | Kyselina ferulová: Chemické vlastnosti, biologické účinky a praktické aplikace |
| Čtvrtek, 19.03. | | · | Indospicin – jedovatá neproteinogenní aminokyselina |
| Úterý, 17.03. | | · | Kostival lékařský (Symphytum officinale) a jeho postavení v současné medicíně |
| Neděle, 15.03. | | · | Capsorubin: Přírodní oranžovo-červené barvivo |
| Sobota, 14.03. | | · | Bioaktivní látky třepenitky cihlové (Hypholoma lateritium): Souhrn nejnovějších |
| Pátek, 13.03. | | · | Neopetrosidiny A–D: Pyridinové alkaloidy z mořské houby Neopetrosia chalin |
| Středa, 11.03. | | · | Léčivá rostlina Dicliptera paniculata a její farmakologický potenciál |
| Pondělí, 09.03. | | · | Neuroprotektivní peptidy štírů |
| Sobota, 07.03. | | · | Papuamine: A Polycyclic Alkaloid from Marine Sponges with Cytotoxic and Anticanc |
| Čtvrtek, 05.03. | | · | Gempylotoxin: Charakteristika, původ a biologické účinky |
| Středa, 04.03. | | · | Polysacharidy rosolovky mozkovité (Tremella mesenterica) a možnosti jejich využi |
| Úterý, 03.03. | | · | Alotaketaly: Unikátní sesterterpenoidy z mořských hub rodu Hamigera |
| Pondělí, 02.03. | | · | Terčovník zední (Xanthoria parietina) a jeho současný význam |
| Neděle, 01.03. | | · | Pygocentrus nattereri (red-bellied piranha) and its interesting facts |
| Sobota, 28.02. | | · | Maresin 1 (MaR1): Specializovaný pro-resolvingový lipidový mediátor |
| Čtvrtek, 26.02. | | · | Neuroprotektivní peptidy ruduch (Rhodophyta) |
| Středa, 25.02. | | · | Outkovka pestrá (Trametes versicolor): Léčivá houba |
| Úterý, 24.02. | | · | Dlouhověký lišejník Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) a jeho využit |
| Pondělí, 23.02. | | · | Viskosamin: 3-alkylpyridiniový alkaloid z mořské houby Haliclona viscosa |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|