 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 18573 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
Vítejte na serveru TOXICOLOGY

Foto: Ing. Milena Patočková

Foto: Radoslav Patočka
|
|
|
|
|
|
|
 |
Články vlastní: Citrusiny: Protizánětlivé peptidy ve slupkách citrusů unshiu
|
 |
 |
Citrusiny:
Protizánětlivé peptidy ve slupkách citrusů unshiu
Jiří
Patočka Citrus unshiu Markovich (Rutaceae), známý také jako mandarinka Satsuma nebo mandarinka japonská, je druh citrusového ovoce. Pochází z Japonska a patří do skupiny mandarinek. Toto citrusové ovoce je bez pecek, snadno se loupe a je jedním z nejčastěji konzumovaných plodů v Koreji. V Japonsku se tento strom stal populární v období Meiji a na západ byl zavlečen z japonského regionu Satsuma v roce 1878. Dnes se citrus unshiu pěstuje především na ostrově Jeju v Koreji a v jižních oblastech Číny a Japonska. Ovoce je oblíbené pro svou osvěžující a lahodnou chuť. Toto ovoce má také několik pozitivních účinků na lidské zdraví (Sudo et al., 2021). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Srdečník obecný: Zdroj významných bioaktivních sloučenin
|
 |
 |
Srdečník obecný:
Zdroj významných bioaktivních sloučenin
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Srdečník obecný (Leonurus cardiaca L.) je statná, asi metr vysoká bylina, pocházející z Asie a jihovýchodní Evropy, s rozšířeným celosvětovým výskytem v současnosti (Borna et al., 2016). V Česku roste divoce v teplejších oblastech, na loukách a rumištích, nebo v příkopech (Danihelka et al., 2008) a často se i pěstuje. Je známa také pod mnohamístnými názvy jako buřina srdečník, máta srdeční, srdcovník, srdeční koření nebo srdečník lékařský či devaterní kopřiva, hojička nebo bubeníček. Tato bohatě rozvětvená trvalka má dekorativní listy rozeklané na pět až sedm laloků a její květy mívají starorůžovu barvua jsou seskupené do 10-20 hroznů v paždí listů. Srdečník obecný pochází ze střední Evropy a Skandinávie, ale vyskytuje se také v oblasti střední Asie. Rostlina se historicky používala jako kardiotonikum a k léčbě gynekologických potíží (jako je amenorea, dysmenorea, menopauzální úzkost nebo poporodní deprese). Je ale také znám jako léčivá rostlina, která přispívá k normální činnosti srdce a kardiovaskulárního systému (Dubánková, 2020). Působí říznivě na krevní tlak a napomáhá také udržovat normální funkce dýchacího systému, štítné žlázy a v neposlední řadě i nervové soustavy. Léčivou částí je kvetoucí nadzemní část (Herba leonuri cardiacae) z které se připravuje nálev (Weiß, 1938). Ačkoli je jeho použití v orientální a západní medicíně poměrně dobře zdokumentováno, nedávno zaznamenaný vědecký pokrok vyvolává potřebu aktualizace této léčivky v současné medicíně (EMA, 2018). Potenciální aplikace v léčbě několika srdečních poruch, stejně jako ženských specifických onemocnění, učinila ze srdečníku obeného velmi dobrého kandidáta pro vývoj alternativních léčebných postupů v tradiční východní i moderní medicíně (Dong et al., 2017). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Mykotoxiny plísní rodu Alternaria
Jiří Patočka Rod Alternaria zahrnuje asi 70 druhů plísní, z nichž některé jsou známé svou schopností napadat rostliny a mohou být považovány za škůdce v zemědělství. Tyto plísně jsou také také často přítomny na různých potravinách, zejména na ovoci a zelenině. Přítomnost plísní rodu Alternaria byla zjištěna na různých druzích potravin, jako jsou pomeranče, mandarinky, jablka, hrušky, olivy, rajčata, papriky, brambory, mrkev, cibule a další druhy ovoce a zeleniny, ale také olejnatá semínka jako je slunečnice. Často se tyto plísně vyskytují na potravinách, které byly poškozeny nebo jsou přezrálé. Pokud je potravina napadena plísní Alternaria, může to být viditelné jako tmavé nebo černé skvrny (Thomma, 2003). 
Mandarinka nakažená plísní Alternaria citri.
|
|
 |
|
|
 |
Arsen
a jeho sloučeniny v houbách
Jiří
Patočka, Hana Juříčková, Radoslav Patočka Arsen (As) je polokovový chemický prvek, známý člověku už od doby, co začal zpracovávat kovové rudy. Ve formě sulfidů totiž provází řadu kovonosných rud a arsenik - oxid arsenitý (As2O3) - vzniká jako odpad při jejich výrobě. Arsenik je velmi jedovatou látkou a již od starověku byl používán jako jed při přípravě nástrah na hlodavce nebo lovu kožešinové zvěře v arktických oblastech a neméně často byl používán jako spolehlivý nástroj travičů pro odstranění nežádoucí osob. Tato látka, známá ve staroslověnštině jako otrušík či utrejch, sehrála v dějinách lidstva významnou roli. 
Muchomůrka červená (Amanita muscaria). Foto: Hana Juříčková
|
|
 |
|
|
 |
Citrinin,
hepato-nefrotoxický mykotoxin
Jiří
Patočka Citrinin je mykotoxin, který je produktem některých plísní (Gu et al., 2021). Poprvé byl izolován z vláknité houby Penicillium citrinum (Hetherington & Raistrick, 1931). Produkují ho však také další druhy Penicillium (Ei-Banna et al., 1987), Aspergillus (Kurata, 1990) a Monascus (Blanc et al., 1995, Li & Wang, 2003). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Rozrazil rezekvítek a jeho bioaktivní látky: Cytotoxické steroidy
|
 |
 |
Rozrazil rezekvítek a jeho bioaktivní látky:
Cytotoxické steroidy
Jiří Patočka, Zdeňka
Navrátilová, Radoslav Patočka 
Rozrazil (Veronica chamaedrys) je druh rostliny z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). Tato rostlina je považována za léčivou a je známá svými modrými až fialovými květy. Někdy je také nazývána rozrazil krvavý nebo jitrocelek rozrazilový. Má také množství lidových jmen jako bouřka, bezvršec či žabí očko. Rozrazil je vytrvalá rostlina, dosahující výšky obvykle 10 až 30 centimetrů. Její stonky jsou vzpřímené, lysé a čtyřhranné. Listy jsou vstřícné, vejčité až srdčité, s pilovitým okrajem. Květy jsou malé, modré až fialové, tvořící hroznovité květenství na vrcholu stonku. Rozrazil kvete od května do července (Albach et al., 1992). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Cytotoxické účinky esenciálního oleje Galagania fragrantissima
|
 |
 |
Cytotoxické
účinky esenciálního oleje Galagania
fragrantissima
Jiří
Patočka Galagania fragrantissima Lypsky, rostlina z řádu miříkovité (Apiaceae) (Boboev et al, 2020) je rozšířena v Afghánistánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Její aromatické listy a mladé výhonky se zde používají jako koření do polévek a dalších jídel (Sharopov et al., 2015). Rostlina obsahuje olejovitou silici, jejímiž hlavními složkami jsou alifatické alkoholy a aldehydy. Je to zejména (2E)-dodecenal (84 %), (2E)-dodecenol (8 %), (2E)-tetradecenal (3 %) a dodekanal (2 %). 
|
|
 |
|
|
 |
Drmek
obecný: Bioaktivní látky a léčivé účinky
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová Drmek obecný (Vitex agnus-castus L.) je stálezelený subtropický keř z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), který dorůstá výšky až několika metrů, pocházející z jižní Evropy a západní Asie. Má dlanitě složené listy a nápadné květy fialové, růžové nebo bílé barvy. Plody této rostliny jsou malé, černé peckovice. Je to rostlina s dlouhou historií používání v lidovém léčitelství a tradiční medicíně. Tato rostlina pochází z oblastí Středomoří a Asie, kde je dodnes ceněna pro své léčivé vlastnosti. V posledních letech získává drmek obecný stále větší pozornost také v moderní medicíně pro svůj široký potenciál. V současnosti se výtažek z jeho plodů (Agni casti fructus) používán k regulaci menstruačního cyklu a zmírnění symptomů spojených s premenstruačním syndromem (PMS) a menopauzou (Verkaiket et al., 2017) a také k prevenci samovolného potratu u pacientek s nízkou hladinou ženských hormonů (Berger et al., 2000; Van Die et al., 2009; Depypere a Comhaire, 2014; Naseri et al., 2019; Kenda et al., 2021). V SRN i v ČR je schváleno použití drmku pro léčení nepravidelnosti menstruačního cyklu, pro premenstruační poruchy a mastodynii, k dispozici jsou léčivé přípravky s obsahem extraktu z plodů drmku (Daniele et al., 2005). I přes svou dlouhou historii používání v tradiční medicíně výzkum drmku obecného teprve nedávno začal objasňovat jeho účinky a mechanismy působení. 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
2003 článků (201 stránek, 10 článků na stránku)
[ 50 | 51 | 52 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Čtvrtek, 09.04. | | · | Guazuma ulmifolia, všestranně užitečný tropický strom |
| Středa, 08.04. | | · | Ochrolechia tartarea: Ekologie, chemická diverzita a historický význam lišejníku |
| Úterý, 07.04. | | · | Anisatin: neurotoxický biogenní terpenoid z rostlin rodu Illicium |
| Pondělí, 06.04. | | · | |
| Neděle, 05.04. | | · | Podražec obrovský (Aristolochia gigantea): morfologie, ekologie, fyziologie a vý |
| Sobota, 04.04. | | · | Yavia cryptocarpa – biologická a ekologická charakteristika vzácného vysok |
| Pátek, 03.04. | | · | Holubinka hořká (Russula caerulea Fr.) – taxonomie, morfologie a ekologick |
| Čtvrtek, 02.04. | | · | Kardiotonické a kardiovaskulární účinky konvalinky vonné |
| Středa, 01.04. | | · | Bioaktivní látky palmy Bismarckia nobilis a jejich potenciální biologická aktivi |
| Pátek, 27.03. | | · | Lotusin A: nový pyrrolový terpenoid z Nelumbo nucifera Gaertn. – isolace, |
| Čtvrtek, 26.03. | | · | Mřížovka červená (Calthrus ruber): Bizarní páchnoucí houba |
| Pondělí, 23.03. | | · | Mořská houba Haliclona viscosa a její alkaloidy typu 3-alkylpyridiniových slouče |
| Sobota, 21.03. | | · | Kyselina ferulová: Chemické vlastnosti, biologické účinky a praktické aplikace |
| Čtvrtek, 19.03. | | · | Indospicin – jedovatá neproteinogenní aminokyselina |
| Úterý, 17.03. | | · | Kostival lékařský (Symphytum officinale) a jeho postavení v současné medicíně |
| Neděle, 15.03. | | · | Capsorubin: Přírodní oranžovo-červené barvivo |
| Sobota, 14.03. | | · | Bioaktivní látky třepenitky cihlové (Hypholoma lateritium): Souhrn nejnovějších |
| Pátek, 13.03. | | · | Neopetrosidiny A–D: Pyridinové alkaloidy z mořské houby Neopetrosia chalin |
| Středa, 11.03. | | · | Léčivá rostlina Dicliptera paniculata a její farmakologický potenciál |
| Pondělí, 09.03. | | · | Neuroprotektivní peptidy štírů |
| Sobota, 07.03. | | · | Papuamine: A Polycyclic Alkaloid from Marine Sponges with Cytotoxic and Anticanc |
| Čtvrtek, 05.03. | | · | Gempylotoxin: Charakteristika, původ a biologické účinky |
| Středa, 04.03. | | · | Polysacharidy rosolovky mozkovité (Tremella mesenterica) a možnosti jejich využi |
| Úterý, 03.03. | | · | Alotaketaly: Unikátní sesterterpenoidy z mořských hub rodu Hamigera |
| Pondělí, 02.03. | | · | Terčovník zední (Xanthoria parietina) a jeho současný význam |
| Neděle, 01.03. | | · | Pygocentrus nattereri (red-bellied piranha) and its interesting facts |
| Sobota, 28.02. | | · | Maresin 1 (MaR1): Specializovaný pro-resolvingový lipidový mediátor |
| Čtvrtek, 26.02. | | · | Neuroprotektivní peptidy ruduch (Rhodophyta) |
| Středa, 25.02. | | · | Outkovka pestrá (Trametes versicolor): Léčivá houba |
| Úterý, 24.02. | | · | Dlouhověký lišejník Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) a jeho využit |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|