The blister beetle (Lytta vesicatoria L.) – history and present day

Jiří Patočka, Jana Jakubcová, Radoslav Patočka

     The blister beetle (Lytta vesicatoria L.) is a metallic green beetle, 10–20 mm long, widespread in southern and central Europe. The larvae are parasitoids – they develop on bees and other hymenoptera. The blister beetle, also known by the common name "Spanish fly," is a species of beetle from the family Meloidae, which is famous for its content of the toxic substance cantharidin. This compound causes severe blisters on the skin and has a long and controversial history of use in medicine, pharmacology, and folk tradition. Today, the blister beetle is the subject of professional interest, particularly from the perspective of toxicology, pharmacy, and the history of medicine (Smakosz et al., 2021).

     Cantharidin, a highly toxic monoterpene found in hemolymph of blister beetle, is exuded as droplets capable of deterring many predators. As a nuptial gift, males transfer large amounts of cantharidin to females via a spermatophore, which is formed by specific accessory glands containing high concentrations of this terpene. This cantharidin nuptial gift is used by female for their own protection and for their eggs protection (Muzzi  et al., 2022).

Rostlina Haplophyllum leptomerum a její alkaloidy: Přehled chemických a biologických aspektů

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Rod Haplophyllum (čeleď Rutaceae) zahrnuje přibližně 70 druhů rostlin rozšířených především v oblastech Střední Asie, Blízkého východu a Středomoří (Salvo, et al., 2011). Tyto xerofytní byliny a keře jsou tradičně využívány v lidovém léčitelství pro své antimikrobiální, protizánětlivé a antipyretické vlastnosti (Mitra et al., 2022). Jedním z méně probádaných, avšak fytochemicky zajímavých druhů je Haplophyllum leptomerum, endemit některých oblastí Střední Asie, zejména Uzbekistánu a Tádžikistánu. H. leptomerum je víceletá bylina nebo polokeř rostoucí ve vyprahlých, kamenitých a stepních oblastech. Vyznačuje se úzkými čárkovitými listy, drobnými aromatickými žlutými květy a nadzemními částmi, které jsou bohatým zdrojem sekundárních metabolitů, především alkaloidů (Akhmedzhanova et al., 2010).

Ganodermanontriol jako potenciální chemoterapeutikum v léčbě nádorů

Jiří Patočka

     Ganodermanontriol (GDNT) je lanostanový triterpen izolovaný z léčivé houby lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), známé též jako reishi. V posledních letech vzbudil pozornost díky protinádorovým účinkům v buněčných a zvířecích modelech, a to zejména potlačením proliferace, invazivity a modulací zánětlivých a imunitních drah v nádorovém mikroprostředí (Jiang et al.,  2011). Přestože klinická data zatím chybí, shromážděné předklinické poznatky ukazují, že GDNT by se mohl stát základem pro nové protinádorové strategie – samostatně či v kombinacícch (Xie et al., 2023; Zhang et al., 2024).

Chemická povaha a farmakologické zacílení

     GDNT patří mezi lanostanoidní triterpeny reishi. Tato skupina látek je známá širokou biologickou aktivitou – od přímých cytotoxických účinků na nádorové buňky přes antiinvazivní účinky až po zásahy do signalizace NF-κB/MAPK. U samotného GDNT byly dokumentovány zásahy do klíčových onkogenních drah spjatých s proliferací, migrací a invazí (Jediňák et al., 2011). 

Anti-aging peptidy a jejich využití v kosmetice

Jiří Patočka, Jana Jakubcová, Romana Jelínková

     Peptidy patří v současnosti mezi nejúčinnější a nejmodernější složky ve skupině kosmetických přípravků určených k prevenci a zmírnění viditelných projevů stárnutí pokožky, jako jsou vrásky, ztráta elasticity, pigmentové skvrny či suchost (anti-aging kosmetika). Účinnost anti-aging kosmetiky je založena na kombinaci aktivních látek, které působí na buněčné úrovni i v povrchových vrstvách kůže (León, 2024).

Hlavními složkami anti-aging kosmetiky jsou 

• Retinoidy (vitamin A a jeho deriváty) – stimulují tvorbu kolagenu, urychlují obnovu kožních buněk a zlepšují strukturu pleti (Mambwe et al., 2025).

• Antioxidanty (vitamin C, vitamin E, polyfenoly) – neutralizují volné radikály, čímž chrání buňky před oxidačním stresem (Ruth et al., 2025).

• Peptidy – podporují syntézu kolagenu a elastinu (Tang et al., 2025).

• Kyselina hyaluronová – zajišťuje hydrataci a vyplnění jemných vrásek (Gosiya et al., 2025).

• Exfoliační kyseliny (AHA, BHA) – odstraňují odumřelé buňky a podporují regeneraci (Karwal & Mukovozov, 2023).

• Opalovací filtry – prevence fotostárnutí způsobeného UV zářením (Alves et al., 2023).

     V modení kosmetice hrají stále významnější úlohu peptidy (Mao, 2025). Díky svým specifickým biologickým funkcím a schopnosti ovlivňovat buněčné procesy se staly klíčovými komponentami v boji proti stárnutí pokožky. Tento článek přináší přehled základních typů anti-aging peptidů, jejich mechanismů účinku a využití v kosmetickém průmyslu.

Stellettamidy — mořské alkaloidy s výraznou bioaktivitou

Jiří Patočka

     Stellettamidy představují skupinu unikátních mořských alkaloidů, izolovaných z mořských hub rodu Stelletta. Rod Stelletta je zajímavý zástupce mořských hub (kmen Porifera, třída Demospongiae, řád Tetractinellida), který je známý nejen svou ekologickou rolí v mořských ekosystémech, ale i schopností produkovat velmi rozmanité a často biologicky vysoce aktivní sekundární metabolity. Tyto metabolity slouží houbám jako chemická obrana proti predátorům, patogenům a konkurentům v prostoru, ale současně představují cenný zdroj pro farmaceutický výzkum. Rod Stelletta zahrnuje desítky druhů, které se vyskytují především v tropických a subtropických mořích – zejména v Indickém a Tichém oceánu, méně často i v Atlantiku a Středozemn moři. Obývají různé hloubky – od mělčin až po hlubokomořské lokality (Wang et al., 2004). Z hub rodu Stelletta byly izolovány alkaloidy, peptidy, makrocyklické polyketidy, steroly a glykosidy (Hirota et al. 1990). Zajímavou skupinou látek jsou stellettamidy, unikátní alkaloidy s cytotoxickým a antimalarickým účinkem, kterým je věnován tento článek.

     Tato třída sloučenin kombinuje indolizidinové jádro s farnesylovou (seskviterpenoidní) skupinou, která je k němu připojena amidevou vazbou. Zdá se, že právě tato konstrukce molekuly je zodpovědná za jejich unikátní fyzikálně-chemické vlastnosti a biologickou aktivitu (Michael, 2001).

Opuntia robusta – významný druh kaktusu s nutričním a farmaceutickým potenciálem

Jiří Patočka, Daniel Kružík

     Opuntia robusta H.L.Wendl. ex Pfeiff., známá také jako nopal azul, patří do čeledi kaktusovitých (Cactaceae) a je původem z Mexika (státy Zacatecas, San Luis Potosí, Durango), odkud se druh rozšířil do dalších oblastí Latinské Ameriky a sporadicky i do dalších subtropických regionů světa. Roste na suchých a polosuchých stanovištích, často na vulkanických půdách a v nadmořských výškách 1 500–2 400 m n. m. O. robusta je dobře adaptovaná na aridní podmínky, má vysokou schopnost hospodařit s vodou a snáší teplotní extrémy. Je to středně velký až mohutný keřovitý kaktus, dosahující výšky 4–6 m. Jeho stonky jsou složené z velkých, šedozelených až modrozelených článků (cladodia), které mohou dosahovat průměru 30–60 cm a tloušťky až 3 cm. Areoly nesou glochidy i trny, jejichž hustota a délka jsou variabilní podle podmínek prostředí. Květy jsou žluté až oranžové, 6–8 cm dlouhé, se zdužnatělým receptakulem. Plody (tunas) jsou kulovité až vejčité, dužnaté, červené až purpurové, s vysokým obsahem cukrů a bioaktivních látek (Bravo-Hollis, 1978). Je to hospodářsky i ekologicky významná rostlina, využívaná jako krmivo, potravina, léčivá rostlina i okrasná dřevina.

Opuntia robusta. Foto: Daniel Kružík

Motýli rodu Euphydryas (hnědásek) a jejich chemická obrana

Jiří Patočka, Jana Jakubcová

     Motýli rodu hnědásek (Euphydryas) patří do čeledi babočkovitých (Nymphalidae) a jsou zajímaví nejen svým atraktivním zbarvením a ekologickou specializací, ale také propracovanou chemickou obranou proti predátorům (Stamp, 1984). Tento rod zahrnuje několik druhů rozšířených zejména v palearktické oblasti, přičemž v Evropě jsou nejznámější např. hnědásek osikový (Euphydryas maturna), hnědásek jitrocelový (Euphydryas aurinia) a hnědásek černý (Euphydryas cynthia).

Hnědásek jitrocelový (Euphydryas aurinia). Foto: Ing. Jana Jakubcová

Klinopád obecný (Clinopodium vulgare L.) – léčivá a medonosná bylina evropských luk

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová

     Klinopád obecný neboli marulka klinopád (Clinopodium vulgare L.), známý také pod lidovými názvy divoká mateřídouška nebo klinopádník, je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) (Xu & Chang, 2017). Přestože není tolik známá jako jiné aromatické byliny příbuzných rodů, jako je tymián, dobromysl či máta (Thymus, Origanum nebo Mentha), má dlouhou tradici v lidovém léčitelství a je ceněna i jako významná nektarodárná rostlina (Qureshi et al., 2024). Klinopád obecný dorůstá výšky 20–60 cm. Lodyhy jsou čtyřhranné, často poléhavé až vystoupavé, porostlé jemnými chlupy. Listy jsou vstřícné, vejčité až kopinaté, s krátkými řapíky, na okrajích jemně pilovité. Fialové, vzácně růžové květy jsou uspořádány do hustých kulovitých lichopřeslenů, které působí velmi dekorativně. Kvete od června do září. Plody jsou tvrdky.

Klinopád obecný (Clinopodium vulgare L.). Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová

Inotodiol – významná bioaktivní sloučenina medicinální houby Chaga (Inonotus obliquus)

Jiří Patočka, Jana Jakubcová, Radoslav Patočka

     Inotodiol je triterpenoidní sloučenina typu lanostanu, která byla poprvé izolována z plodnic houby Inonotus obliquus, česky rezavec šikmý nebo také čaga sibiřská. Tato dřevokazná houba, parazitující především na břízách (Betula spp.) v chladných oblastech Eurasie a Severní Ameriky je v tradiční medicíně Ruska, Číny, Koreje a dalších zemí využívána po staletí, zejména jako posilující, imunomodulační a protinádorový prostředek (Balandaykin, 2015). V přírodě se s ní můžeme potkat i u nás. Inotodiol patří mezi hlavní lipofilní metabolity čagy spolu s betulinem, betulinovou kyselinou a dalšími triterpeny (Raal et al., 2024). Zdrojem inotodiolu jsou především sklerocia Inonotus obliquus rostoucí na bříze; menší množství bylo zjištěno i v jiných dřevinách infikovaných čagou. Izolace se provádí extrakcí organickými rozpouštědly (etanol, methanol, chloroform) frakcionací pomocí sloupcové chromatografie a konečnou purifikací pomocí HPLC.

Mollugogenol A: přírodní triterpenoid s protizánětlivým potenciálem

Jiří Patočka

     Mollugogenol A je přírodní triterpenoidní sloučenina (Lee et al., 2011), která byla izolována z rostliny Mollugo pentaphylla  L., druh ptačince, který se tradičně využívá v etnomedicíně, především v Asii. Ptačinec je lokálně hojný jako méně významný plevel v obdělávaných oblastech, včetně rýžových polí a otevřených travnatých porostů, ale také na písčitých nebo kamenitých lokalitách v nízkých a středních nadmořských výškách. Roste od Indie, přes tropickou Asii až do Austrálie, Nové Kaledonie a Mikronésie (Sahu et al., 2011).