Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina): Mezi toxikologií, etnobotanikou a neurovědou

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), nápadná houba z čeledi muchomůrkovitých (Amanitaceae), je známá především svými toxickými a psychotropními účinky  (Chilton & Ott, 1976). Patří mezi druhy s vysokým obsahem izoxazolových alkaloidů, především kyseliny ibotenové a muscimolu (Okhovat et al., 2023). Ačkoliv je v moderní mykologii a toxikologii klasifikována jako jedovatá houba, historicky i experimentálně se vyskytují určité náznaky jejího využití v etnobotanickém a neurovědeckém kontextu (Joshi & Joshi, 1999); Fellaki et al., 2025). Tento článek si klade za cíl přehledně shrnout možné (a doložené) způsoby využití A. pantherina, především v oblasti výzkumu a experimentální neurofarmakologie.

Muchomůrka tygrovaná je výrazně teplomilná houba, proto roste v nižších a teplejších oblastech ve smíšených či listnatých lesích nejčastěji pod duby. Není příliš hojná. Ve vyšších polohách se objevuje jen výjimečně, zpravidla se jedná o muchomůrku tygrovanou – jedlovou (Amanita pantherina var. abietinum), která se vyznačuje tmavšími a mohutnějšími plodnicemi bez rýhovaného okraje klobouku. Velmi hojná muchomůrka šedivka roste v lesích všech typů, preferuje však jehličnany a není teplomilná. Jejím charakteristickým znakem je zřetelně hustě a jemně rýhovaný prsten, který je na rozdíl od muchomůrky tygrované tlustě blanitý.

Sebastianiny A and B: Mořské pyridoakridinové alkaloidy.

Jiří Patočka, Martin Doucha

     Sebastianiny A a B, dva pyridoakridinové alkaloidy s novými aromatickými kruhovými systémy, byly izolovány z pláštěnců Cystodytes dellechiajai (Baker & Alvi, 2004). Obě sloučeniny vykazovaly cytotoxicitu proti panelu geneticky modifikovaných buněčných linií karcinomu tlustého střeva HCT116 a demonstrovaly vzorce aktivity svědčící o mechanismu závislém na p53 (Pandey, 2012). Jak dokazuje každá z výše uvedených studií, charakterizace mechanismu účinku antiproliferativních sloučenin se v této oblasti stává stále důležitější než pouhý popis cytotoxicity (Pandey & Chalamala, 2013).

Už jste ochutnali placku injera?

Jiří Patočka

     Pokud jste někdy zavítali do Etiopie nebo byli v etiopské restauraci – určitě jste o injeře alespoň slyšeli. Je to kváskový chléb v podobě placky, který se nepodobá žádnému jinému kváskovému chlebu. Vypadá jako palačinka, ale má zcela jinou chuť a jedinečnou porézní a mírně houbovitou texturu. Připravuje se z řídkého těsta, které se tradičně lije na hliněný talíř nad ohněm, kde se peče (Adem & Ambie, 2017). Spodní část placky je hladká, zatímco na horní je spousta pórů, díky čemuž je ideální pro nabírání dušených pokrmů a omáček. A přesně tak se injera používá – jako příbor i jako talíř. Injera se podává s různými druhy omáček a zeleninových příloh, typickými pro etiopskou kuchyni. Má porézní strukturu, takže omáčky se do ní dobře vsakují (Neela & Fanta, 2020).

Albízie hedvábná (Albizia julibrissin) v současné medicíně a výzkumu

Jiří Patočka

     Albizia julibrissin je rychle rostoucí opadavý, exoticky vyhlížející nízký strom z čeledi Fabaceae (bobovité), dorůstající cca 2 - 5 metrů česky známý jako albízie hedvábná nebo kapinice, perská akácie či hedvábný strom (Rather et al., 2023). Pochází z východní a jihovýchodní Asie, ale byl zavlečen do mnoha oblastí světa jako okrasná dřevina. Albízie je nápadná svou deštníkovitou korunou typickou pro akácie v Africe a svými zpeřenými listy připomínající listy kapradin, které se na noc a při špatném počasí zavírají. Má nádherná kulovitá a nadýchaná růžová květenství, ze kterého ční velké tyčinky. Kvete od července do září a květy jsou silně aromatické a lákají četné opylovače (zejména včely a motýly). Plodem jsou lusky obsahující několik semen (Nguyen et al., 2024). A. julibrissin je velmi oblíbená v parcích a zahradách díky krásnému květu. Vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. V některých oblastech (např. jihovýchod USA) je považována za invazivní druh (Verma et al., 2004; Zheng, 2004).

Gutingimycin, sekundární metabolit mořské bakterie Streptomyces Sp.

Jiří Patočka

Gutingimycin je vysoce polární derivát trioxakarcinu z mořské bakterie druhu Streptomyces, (např. Streptomyces sp. QD01), izolovaného ze sedimentu v Mexickém zálivu (Laguna de Terminos) (Blunt et al., 2006). Stejný druh Streptomycety je také zdrojem chemický blízkých trioxakarcinů (Maskey et al., 2004).

Alapropoginin - nový antimikrobiální peptid

Jiří Patočka

     Alapropoginin je nově navržený ultrakrátký antimikrobiální peptid (AMP), který vykazuje slibné výsledky v boji proti rezistentním bakteriálním kmenům. Jeho struktura byla racionálně navržena s cílem maximalizovat antimikrobiální účinnost a minimalizovat toxicitu vůči lidským buňkám (Salama et al., 2021). 

     Alapropoginin je hexapeptid složený z alternujících zbytků argininu (kladně nabitý) a bifenyalaninu (hydrofobní), což zajišťuje rovnováhu mezi kationicitou a hydrofobicitou – což jsou klíčové vlastnosti pro interakci s bakteriálními membránami. Peptid je dále konjugován s 2-(6-methoxynaphthalen-2-yl)propanovou kyselinou, což zvyšuje jeho antimikrobiální aktivitu. Molekula má čistý kladný náboj +3 a molekulovou hmotnost 1367,64 Da. Syntéza byla provedena pomocí standardní Fmoc chemie na pevné fázi a produkt byl purifikován na více než 98% čistotu pomocí reverzní HPLC (Salama et al., 2021; Zhao et al., 2022).  

Biologicky aktivní látky ze stálezeleného stromu Dysoxylum binectariferum

Jiří Patočka, Mohd Kashif

     Dysoxylum binectariferum (Roxb.) Hook je druh stromu z čeledi Meliaceae, která zahrnuje i známější dřeviny, jako je například mahagon. Tento strom je původem z jižní a jihovýchodní Asie, včetně Indie, Srí Lanky, Bangladéše, Nepálu, Thajska a dalších oblastí tohoto regionu (Mehra et al., 1972). Druhy Dysoxylum jsou často používány v tradiční medicíně a D. binectariferum je známý především právě díky svým léčivým vlastnostem (Arya et al., 2017). Výtažky z této rostliny jsou studovány pro své potenciální protirakovinné účinky, zejména díky obsahu bioaktivních látek jako jsou flavonoidy a limonoidy (Jain et al., 2014). Tento strom má významné místo jak v tradiční medicíně, tak v moderním výzkumu farmakologie, kde jeho sloučeniny vykazují slibné výsledky pro léčbu některých onemocnění (Ankalge et al., 2021; Yadav et al., 2025).

Kottamidy: Alkaloidy mořského pláštěnce Pycnoclavella kottae

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Martin Doucha

     Relativně nedávno byly z endemického novozélandského pláštěnce  Pycnoclavella kottae popsány čtyři nové alkaloidy, zvané kottamidy A–D  (Appleton et al., 2002). Tyto alkaloidy obsahující imidazol-4-on jsou v chemii přírodních produktů vzácné a kottamidy jsou prvními příklady přírodních produktů na bázi 2,2,5-trisubstituovaných imidazolů. 

Kaulerpin: Mořský alkaloid

 Jiří Patočka, Martin Doucha

     Kaulerpin je bis-indolový alkaloid izolovaný z Caulerpa racemosa, mořské zelené řasy patřící do čeledi Caulerpaceae, která je v češtině známá jako „hroznová řasa“ (Lunagariya et al., 2019). Je charakteristická svými kulovitými výrůstky připomínajícími hrozny a často se vyskytuje v tropických a subtropických mořích. V některých oblastech světa je známá svými invazivními vlastnostmi (Verlaque et al., 2003).

Mořská „hroznová řasa“ Caulerpa racemosa