 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 27649 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
 |
Články vlastní: Alkaloids of the African climbing shrub Cryptolepis sanguinolenta
|
 |
 |
Alkaloids of the African climbing shrub Cryptolepis sanguinolenta Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Zdeňka Navrátilová, Martin Doucha, Mohd Kashif, Misganaw T. Ayana Cryptolepis sanguinolenta is a medicinal climbing shrub native to tropical West Africa, known mainly from traditional Ghanaian and Nigerian medicine (Luo et al., 1998). This climbing shrub has alternate, simple, entire, elliptical to ovate, dark green leaves, with a smooth surface. The leaves are about 5–10 cm long. The flowers are small, yellow to greenish, growing in panicles or racemes. The fruit is a narrow capsule (sometimes sickle-shaped), which contains seeds with silky hairs for wind dispersal. The roots are thick, woody and strikingly yellow, which is a characteristic feature of the plant. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a jeho využití
|
 |
 |
Chmerek vytrvalý (Scleranthus
perennis) a jeho využití
Jiří Patočka Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) je drobná vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Tento nenápadný druh roste na suchých, písčitých či kamenitých půdách, často na stepních loukách, mezích nebo na okrajích lesů. Je rozšířen v Evropě, Asii i na severu Afriky. Rostlina dorůstá výšky 10–30 cm, má úzce čárkovité, vstřícné lista, často šedozelené barvy. Má drobná, zelenavá až bílá květenství. Květy nemají okvětní lístky, pouze kališní lístky. Plodem jsou tvrdky, které obsahují drobná semena (Smissen, 1999). Chmerek vytrvalý je příkladem rostliny, která se dokáže přizpůsobit i velmi nepříznivým podmínkám. Snáší sucho, nízkou úrodnost půdy a extremní teploty. Roste na písčitých půdách a stepních stanovištích, kde mnoho jiných rostlin nepřežije. Jak napovídá jeho české jméno, chmerek je spojován s vytrvalostí a odolností. Tato vlastnost byla ceněna v tradičních pověrách a lidové symbolice, kde chmerek představoval sílu překonávání překážek a dlouhodobé trvání. Ve středověkých tradicích byl chmerek používán v amuletech pro zajištění stability v životě. Věřilo se, že rostlina chrání před kolísavostí emocí i nálad. Chmerek vytrvalý je u nás poměrně rozšířený, zejména na sušších místech středních a severních Čech nebo na jižní Moravě (Hradílek & Duchoslav, 2007). Díky jeho nenápadnosti ho však mnozí přehlédnou, ačkoliv je důležitou součástí místních ekosystémů. Drobná květenství chmerku poskytují potravu pro různé druhy hmyzu, zejména malé druhy včel, motýlů a brouků. I přes nenápadný vzhled tak přispívá k biologické rozmanitosti. 
Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Cymopolony, meroterpenoidy z mořské zelené řasy Cymopolia barbata
|
 |
 |
Cymopolony, meroterpenoidy z mořské
zelené řasy Cymopolia barbata
Jiří
Patočka Cymopolony jsou zajímavou skupinou přírodních sloučenin označovaných jako meroterpenoidy, které byly izolovány z vápenaté mořské zelené řasy Cymopolia barbata (čeleď Dasycladaceae) (Högberg et al., 1976). Tato řasa se vyskytuje v tropických a subtropických mořích a je známá svou schopností produkovat různé bioaktivní sekundární metabolity, včetně právě cymopolonů. Řasa C. barbata se vyznačuje silně zvápenatělými, segmentovanými stébly připevněnými ne jediné stopce. Řasa často tvoří husté lesy v přílivové zóně připojené k tvrdému dnu, kamenům a úlomkům korálů. Hojně se vyskytuje např. na Florida Keys a na celých Bahamách (Dort et al., 2002). Tato mořská řasa je v centru zájmu farmaceutického a chemického výzkumu právě díky své bohaté sekundární metabolické produkci, včetně cymopolonů, které jsou v přírodě relativně vzácné. Kromě toho obsahuje i další bioaktivní látky, jako jsou alkaloidy a terpenoidy. 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Neuroprotektivní účinky podbělu lékařského (Tussilago farfara)?
|
 |
 |
Neuroprotektivní
účinky podbělu lékařského (Tussilago
farfara)?
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová, Patrik Olekšák Podběl lékařský (Tussilago farfara L.) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která je jednou z prvních jarních bylin, bohatě využívanou včelami jako zdroj pylu (Fritsché, 1930). Tato rostlina je známá svými žlutými květy, které se objevují brzy na jaře ještě před vyrašením listů. Podběl je rozšířen v celé Evropě, Asii i Severní Americe a často roste na vlhkých, hlinitých půdách, podél cest, na náspech či rumištích (Das & Kemisetti, 2024). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos): Okrasná a užitková dřevina
|
 |
 |
Dřezovec
trojtrnný (Gleditsia triacanthos):
Okrasná a užitková dřevina
Jiří
Patočka, Hana Ondrušková Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) je až 40 m vysoký opadavý strom, původem ze Severní Ameriky, dožívající se až 120 let. Má širokou, rozložitou korunu poněkud nepravidelného tvaru (Blair, 1990). V jižní Evropě, Austrálii a dalších zemích patří mezi invazivní druhy (Fernandez et al., 2017). Jako okrasná dřevina je znám v Čechách od 1. poloviny 19. století. Roztroušeně se s ním můžeme setkat zejména v městských parcích. Jedním z jeho nejvýraznějších rysů je přítomnost velkých, rozvětvených trnů na kmeni a větvích, které jsou přirozeným obranným mechanismem proti býložravcům. Existuje i beztrnný kultivar. 
|
|
 |
|
|
 |
Alkaloid emetin – dávidlo i lék na COVID-19
Martin Doucha Emetin je isochinolinový alkaloid (C29H40N2O4), který se nachází v kořenech středoamerické a jihoamerické rostliny hlavěnky dávivé (Carapichea ipecacuanha) z čeledi mořenovité (Rubiaceae), dále v rostlinách rodu Psychotria, asijském opadavém stromu či keři angolamu desítiplátečném (Alangium salviifolium) či v břečťanu popínavém (Hedera helix). Hlavěnka dávivá, hlavní zdroj emetinu, je vytrvalá polokřovitá rostlina rostoucí v pralesích Kostariky, Panamy, Brazílie a dalších latinskoamerických zemí. Má vysokou, čtverhrannou lodyhu nesoucí vstřícné, celokrajné listy. Vedlejší kořeny, které obsahují emetin, jsou dřevnaté a ztloustlé. Kvete bílými drobnými kvítky nahloučenými do převislé hlávky podepřené čtyřmi obalnými listeny. Plodem jsou vejčité, tmavě fialové peckovičky (Polívka, 1908). V usušeném stavu má hlavěnka hnědou, červenou nebo bílou barvu (Wisniak, 2013). 
|
|
 |
|
|
 |
Meroterpenoidy
chromanového typu
Jiří
Patočka Meroterpenoidy chromanového typu jsou skupinou přírodních látek, které obsahují chromanové jádro (tedy derivát chromanu) a terpenovou část. Tyto sloučeniny se nacházejí v různých organismech, především v mořských houbách, plísních i rostlinách. Chromanové meroterpenoidy jsou zajímavé z hlediska chemické struktury i biologických účinků. Základní skelet obsahuje chromanovou jednotku, což je benzo[d]pyranový systém a terpenoidní část může být různě velká, většinou seskviterpenová nebo diterpenová. Tyto meroterpenoidy často obsahují hydroxylové, karbonylové nebo epoxidové skupiny, které ovlivňují jejich biologickou aktivitu (Goyer et al., 2023). Meroterpenoidy chromanového typu byly izolovány zejména z mořských hub (např. rody Aplysina, Dysidea), plísní (např. rodu Penicillium a Aspergillus) i některých léčivých rostlin (Tanaka et al., 2014; Jiang et al., 2021; Nazir et al., 2021; Zhao et al., 2021; Fuloria et al., 2022). Tyto látky vykazují široké spektrum biologických účinků. Jsou antibakteriální a působí také proti rezistentním kmenům bakterií, protizánětlivé když inhibují produkci prozánětlivých mediátorů, cytotoxické a protinádorové, některé mají neuroprotektivní účinky a účinky antioxidační (Kanokmedhakul et al., 2011; Bai et al., 2019; Farrokhnia , 2020; Gozari et al., 2021; Cai et al., 2024).
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Diazepinomicin, dibenzodiazepinový alkaloid s protinádorovým účinkem
|
 |
 |
Diazepinomicin, dibenzodiazepinový
alkaloid s protinádorovým účinkem
Jiří Patočka Diazepinomicin je nový typ dibenzodiazepinového alkaloidu s neobvyklou strukturou mezi dosud objevenými známými mikrobiálními metabolity. Diazepinomicin byl objeven a izolován z aktinomycety kmene Micromonospora sp. RV115 ) v rámci programu pro objevování drog (DECIPHER®) určené pro screening protirakovinných sloučenin z kultur aktinomycet (Charan et al., 2004). Diazepinomicin představuje jedinečnou přírodní molekulu složenou z dibenzodiazepinového jádra spojeného s farnesylovým postranním řetězcem (Bonitz et al., 2013). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Tinospora cordifolia (Giloy), a creeper with many pharmacological effects
|
 |
 |
Tinospora cordifolia (Giloy), a creeper with many pharmacological effects
Jiří Patočka, Mohd Kashif, Patrik
Olekšák, Misganaw T. Ayana, Matěj Malík, Jeroným Krištof, Zdeňka Navrátilová,
Vladimír Gajdošík Tinospora cordifolia is a tropical creeper, commonly known as Giloy or Guduchi, which belongs to the family Menispermaceae (moonseed family) (Joshi, 1939). It is an important plant in Ayurvedic medicine, where it is valued for its medicinal properties (Sharma et al., 2020). It is often used to boost immunity, fight infections and as an adaptogen, a substance that helps the body cope with stress (Panchabhai et al., 2008). T. cordifolia grows in tropical regions of India, Sri Lanka, China and some parts of Southeast Asia. It has characteristic heart-shaped leaves (cordifolia means “heart-shaped leaf”) and small greenish-yellow flowers grow on long stalks in racemes. The flowers are dioecious, meaning that male and female flowers grow on separate plants. After pollination, fruits develop in the form of small, round, red drupes. They contain one seed and have a sweet and sour taste. T. cordifolia has a woody, climbing stem with a soft, corky layer, and when injured, it exudes a slimy, colorless sap, which is also used in traditional medicine. The plant has powerful roots that grow deep into the ground. Bioactive substances are also extracted from the roots, similar to the stem and leaves (Royani et a., 2023). 
Tinospora cordifolia
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Mořská houba Geodia japonica (Sollas, 1888) a její nortriterpenoidy isomalabari
|
 |
 |
Mořská
houba Geodia japonica (Sollas, 1888) a její nortriterpenoidy
isomalabarikanového typu
Jiří
Patočka Mořská houba Geodia japonica (Sollas, 1888) je druh z třídy Demospongiae z čeledi Geodiidae. Patří mezi tzv. „burelovité houby“ které se vyznačují masivním tělem a silikátovými spikulami (jehlicemi) tvořícími jejich skelet. Mají masivní, kulovitý nebo nepravidelný tvar, drsný povrch, často s malými otvory (oskuly) a jejich barva je obvykle světle hnědá, béžová nebo šedavá (Bowerbank, 1858). Druh Geodia japonica pochází z Japonského moře a přilehlých vod, vyskytuje se ve středních a větších hloubkách, nejčastěji na skalnatém dně a stejně jako jiné mořské houby filtruje vodu a pomáhá udržovat kvalitu mořského prostředí. Poskytuje rovněž úkryt a potravu pro různé mořské organismy (Swee-Cheng, 2015). 
Mořská houba Geodia japonica
|
|
 |
|
|
1736 článků (174 stránek, 10 článků na stránku)
[ 25 | 26 | 27 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
|
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Úterý, 07.04. | | · | Anisatin: neurotoxický biogenní terpenoid z rostlin rodu Illicium |
| Neděle, 05.04. | | · | Podražec obrovský (Aristolochia gigantea): morfologie, ekologie, fyziologie a vý |
| Sobota, 04.04. | | · | Yavia cryptocarpa – biologická a ekologická charakteristika vzácného vysok |
| Pátek, 03.04. | | · | Holubinka hořká (Russula caerulea Fr.) – taxonomie, morfologie a ekologick |
| Čtvrtek, 02.04. | | · | Kardiotonické a kardiovaskulární účinky konvalinky vonné |
| Středa, 01.04. | | · | Bioaktivní látky palmy Bismarckia nobilis a jejich potenciální biologická aktivi |
| Pátek, 27.03. | | · | Lotusin A: nový pyrrolový terpenoid z Nelumbo nucifera Gaertn. – isolace, |
| Čtvrtek, 26.03. | | · | Mřížovka červená (Calthrus ruber): Bizarní páchnoucí houba |
| Pondělí, 23.03. | | · | Mořská houba Haliclona viscosa a její alkaloidy typu 3-alkylpyridiniových slouče |
| Sobota, 21.03. | | · | Kyselina ferulová: Chemické vlastnosti, biologické účinky a praktické aplikace |
| Čtvrtek, 19.03. | | · | Indospicin – jedovatá neproteinogenní aminokyselina |
| Úterý, 17.03. | | · | Kostival lékařský (Symphytum officinale) a jeho postavení v současné medicíně |
| Neděle, 15.03. | | · | Capsorubin: Přírodní oranžovo-červené barvivo |
| Sobota, 14.03. | | · | Bioaktivní látky třepenitky cihlové (Hypholoma lateritium): Souhrn nejnovějších |
| Pátek, 13.03. | | · | Neopetrosidiny A–D: Pyridinové alkaloidy z mořské houby Neopetrosia chalin |
| Středa, 11.03. | | · | Léčivá rostlina Dicliptera paniculata a její farmakologický potenciál |
| Pondělí, 09.03. | | · | Neuroprotektivní peptidy štírů |
| Sobota, 07.03. | | · | Papuamine: A Polycyclic Alkaloid from Marine Sponges with Cytotoxic and Anticanc |
| Čtvrtek, 05.03. | | · | Gempylotoxin: Charakteristika, původ a biologické účinky |
| Středa, 04.03. | | · | Polysacharidy rosolovky mozkovité (Tremella mesenterica) a možnosti jejich využi |
| Úterý, 03.03. | | · | Alotaketaly: Unikátní sesterterpenoidy z mořských hub rodu Hamigera |
| Pondělí, 02.03. | | · | Terčovník zední (Xanthoria parietina) a jeho současný význam |
| Neděle, 01.03. | | · | Pygocentrus nattereri (red-bellied piranha) and its interesting facts |
| Sobota, 28.02. | | · | Maresin 1 (MaR1): Specializovaný pro-resolvingový lipidový mediátor |
| Čtvrtek, 26.02. | | · | Neuroprotektivní peptidy ruduch (Rhodophyta) |
| Středa, 25.02. | | · | Outkovka pestrá (Trametes versicolor): Léčivá houba |
| Úterý, 24.02. | | · | Dlouhověký lišejník Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) a jeho využit |
| Pondělí, 23.02. | | · | Viskosamin: 3-alkylpyridiniový alkaloid z mořské houby Haliclona viscosa |
| Neděle, 22.02. | | · | Ternatin: Strukturální charakteristika, biologické mechanismy a terapeutický pot |
| Sobota, 21.02. | | · | Aktuální pohled na Morchella esculenta (smrž jedlý): taxonomie, ekologie, biotec |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|