Actinorhodin: pH-indikátor a účinné antibiotikum

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

Fenylpropanoidové, fenylethanoidové a iridoidové glykosidy konopice pýřité

Jiří Patočka, Jana Matějíčková, Zdeňka Navrátilová

     Fenylpropanoidové, fenylethnoidové a iridoidové glykosidy tvoří velkou skupinu rostlinných sekundárních metabolitů, pozoruhodných svou bohatou strukturní variabilitou a širokým rozsahem biologických funkcí a účinků. Jejich chemická rozmanitost, jako ostatně rozmanitost všech sekundárních metabolitů rostlin, není náhodná. Je výsledkem specificky vyvinutých a řízených biogenetických drah, které se jednoznačně promítají do příslušných rostlinných metabolismů. Převážná většina sekundárních metabolitů je produkována jen poměrně nepočetnými metabolickými drahami, vedoucími k jednomu nebo k značně omezenému počtu klíčových metabolitů. Z nich pak vzniká velký počet derivátů a konjugátů převážně jednoduchými, často také specifickými, enzymovými transformacemi.

Konopice pýřitá (Galeopsis pubescens). Foto: Ing. Jana Matějíčková

Kozinec sladkolistý: Poklad mezi léčivými rostlinami

Jiří Patočka

     Kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos L.) je rostlina, která patří do čeledi Fabaceae (Leguminosae). Jako léčivá bylina má bohatou historii v tradičním léčitelství a nachází své využití i v moderní medicíně (Veena et al., 2024). Rostlina je původem z oblasti Středního východu, jižní Evropy a Asie a v současné době se vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe a je často nalézána v lesích, lukách a na okrajích cest. V České republice roste od nížin až do podhorských oblastí, místy roztroušeně a místy hojně, ve vyšších polohách ale obvykle chybí. Díky svým účinným látkám a dlouhé historii v tradiční medicíně se kozinec sladkolistý těší zvýšené pozornosti ze strany výzkumníků i příznivců přírodní medicíny (Amiri et al., 2020).

     Kozinec sladkolistý je trvalka, která dorůstá výšky až 60 centimetrů. Listy jsou složené, eliptické a mají výraznou sladkou chuť (Islamov et al., 2022). Jeho typické pyskaté květy jsou uspořádány v hustém úžlabním hroznu tvořeném až 20 květy na krátkých stopkách. Květy jsou oboupohlavné, se štětinatými listeny, které jsou před rozkvětem přitlačené k ose hroznu, později šikmo odstávají. Rostlina kvete od května do července a květy mají světle žlutou barvu a páchnou. V květu je deset nestejně dlouhých tyčinek s prašníky a jeden semeník s čnělkou nesoucí bliznu. Plodem jsou dvoupouzdré, kožovité, úzce srpovitě prohnuté lusky, asi 4 cm dlouhé, které mají nahnědlou až načervenalou barvu a obsahují 10 až 15 semen. Světle hnědá semena, dlouhá asi 2,5 a široká 1,5 mm, jsou asymetricky srdčitá, hladká a lesklá (Soltani et al., 2021).

Jeřáb ptačí: jedlý a léčivý

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), známý též jako jeřáb obecný nebo je středně vysoký strom či keř, který patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Tato rostlina je původní v Evropě, Severní Asii a Severní Americe. Jeřáb ptačí je běžně rozšířen v lesích, parcích a na okrajích lesů. Jeho název "jeřáb ptačí" odkazuje na skutečnost, že ptáci, zejména kosi a drozdi, mají velmi rádi plody této rostliny (Sarv et al., 2020). Plody jsou jedlé i pro člověka a jsou zdrojem nutričně i farmakologicky významných látek (Rutkowska et a., 2021). Velké úctě se těšil jeřáb ptačí u Keltů, kteří jej  nazývali „čarodějný strom“ a považovali jej za dárce plodnosti a za ochránce před zlými duchy (Arvinte et al., 2023). V Irsku sehrál tento strom důležitou roli v populární ochranné magii proti duchům a mrtvým (Räty et al., 2016).

 Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Foto Ing. Milena Patočková

Okrotice bílá, vstavačovitá lesní kráska

Jiří Patočka, Milena Patočková

     Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) je fascinující rostlina, která patří do čeledi vstavačovité (Orchidaceae). Tato okrotice se vyskytuje v různých typech lesů a vlhkých loukách v Evropě a Asii, včetně České republiky. Je známá svým krásným bílým květenstvím a zajímavým biologickým chováním. Okrotice bílá je trvalka s podzemním oddenkem, ze kterého vyrůstá jedna nebo několik lodyh. Ty dosahují výšky od 20 do 60 centimetrů a nesou jednotlivé květy, které mají vzhled typický pro čeleď vstavačovitých (Julou ert al., 2005). Květy okrotice bílé jsou bílé, vonné a mají charakteristický tvar (D'Auria et al., 2021). Rozkvétají v období od května do července. 

Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Foto: Ing. Milena Patočková

Superstolidy: Cytotoxické makrolidy z hlubokomořské houby  Neosiphonia superstes 

 Jiří Patočka

     Neosiphonia superstes je druh mořské houby lokalizovaný v oblasti Nové Kaledonie v jižním Pacifiku (Fuwa, 2021). Houba byla původně identifikována během plavby expedice HMS Challenger v roce 1874 a byla znovu vzkříšena na počátku 90. let, kdy D'auria a spol. z ní izolovali nové makrolidy, které nazvali superstolidy A a B, u kterých se následně ukázalo, že vykazují protirakovinnou aktivitu (D'Auria et al., 1993, 1994a,b, 1995). 

Divizna černá: Usnadňuje odkašlávání.

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Milena Patočková, Radoslav Patočka

     Divizna černá (Verbascum nigrum) je až 120 cm vysoká vytrvalá bylina, která se od ostatních žlutě kvetoucích divizen liší tím, že má květy uspořádány do svazečků. Je to euroasijský druh, který se, mimo nejjižnějších částí Pyrenejského a Apeninského poloostrova a nejsevernější části Skandinávského poloostrova, vyskytuje snad ve všech státech Evropy. Na východě sahá její rozšíření přes severní oblast evropského Ruska do Asie, kde pokračuje až po jezero Bajkal ve východní Sibiři. V České republice je poměrně hojná v nížinách i pahorkatinách do nadmořské výšky okolo 900 m. Zcela však chybí v teplých jihomoravských oblastech, v Pavlovských vrších a na Jihomoravské pahorkatině (Kaplan, 2017).

Divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). Foto. Radoslav Patočka

Chrpa černá (Centaurea nigra) a její význam v přírodě

Jana Matějíčková, Jiří Patočka 

     Chrpa černá (Centaurea nigra), také známá pod názvem černohlávek, je zajímavá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Patří do složité a obtížné sekce Jacea známé snadným a častým křížením mezi jednotlivými druhy. U chrpy černé je navíc uváděn neujasněný počet poddruhů. Tato rostlina je rozšířená v Evropě, Asii a Severní Americe a je často nacházena na loukách, pastvinách, okrajích lesů a podobných stanovištích. U nás není původním druhem. Jedná se o neofyt (tedy taxon zavlečený po r. 1500), který má invazní status zdomácnělý nebo také naturalizovaný, což znamená, že se na našem území pravidelně rozmnožuje po dlouhou dobu a nezávisle na činnosti člověka. Je to vytrvalá rostlina, která dosahuje výšky kolem 30 až 90 cm a její květenství jsou charakteristická svou temně fialovou barvou, což jí vyneslo název "černá". Květy jsou uspořádány v kulovitých květenstvích, která jsou známá jako "hlavy". Květenství je složeno z trubkovitých kvítků na okraji a zákrovních kvítků uprostřed (Harris, 2017). Tato struktura je pro čeleď hvězdnicovité typická. Její květy představují cenný zdroj nektaru pro mnoho druhů hmyzu, zejména pro včely a motýly (Lack, 1982). Plodem je nažka velikosti 2.5–3 mm. Primárně se množí ze semen. Rostlina produkuje velké množství semen, které se snadno šíří větrem, vodou, zvířaty i prostřednictvím dopravy ulpěním na pneumatikách. Semena jsou životaschopná po dobu nejméně 5 let. S poměrně tlustým vřetenovitým kořenem a krátkým, někdy větveným oddenkem, dokáže regenerovat i z podzemních orgánů.

Chrpa černá (Centaurea nigra). Foto: Ing. Jana Matějíčková

Neurofarmakologie Chassalia curviflora. Přírodní poklad v terapii nervových onemocnění?

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Matěj Malík (Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU, Praha)

     Chassalia curviflora je fascinující rostlina patřící do čeledi mořenovité (Rubiaceae) a rodu Chassalia. Tato rostlina se vyskytuje v tropických deštných lesích, zejména v oblastech jihovýchodní Asie, a vyznačuje se svými nápadnými květy a biologickou rozmanitostí (Barbhuiya et al., 2914). Její významný podíl ve výzkumu biodiverzity a potenciálních farmakologických aplikacích ji řadí mezi botanické poklady těchto regionů (Runa, 2019). Rostlina je stálezeleným keřem nebo stromem, který může dorůstat výšky až kolem 10 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché a lesklé, často s výraznou žilnatinou. Jedním z nejvýraznějších rysů C. curviflora jsou její květy. Květenství jsou složena z malých květů s charakteristickými zakřivenými korunami, což dalo rostlině druhové jméno "curviflora". Květy mohou být bílé, krémové nebo růžové a mají v sobě ukrytou krásu, která je v rostlinné říši jen zřídka k vidění (Deb & Krishna, 1982).

Kvetoucí Chassalia curviflora a její plody.