Rezidua pesticidů v potravinách

Bc. Sára Dvořáková

1 ÚVOD
    Zemědělská produkce může být znehodnocena celou  řadou činitelů. Mezi ty nejčastější se řadí houby, plísně, plevele, hmyz a mnoho dalších. Pesticidy jsou obecně látky, které ničí, kontrolují, potlačují a odpuzují tyto škodlivé činitele.
    Ochrana rostlin proti škůdcům má kořeny už ve starověku, konkrétně ve starověké Číně, Řecku a Římě. Systematické studium látek, které by mohly být užity v ochraně rostlin je datováno do 19. století. Mezníkem pro rozvoje přípravků na ochranu rostlin byly 30. léta 20. století. V roce 1939 bylo na trh uvedeno DDT. Po 2. Světové válce se začaly pesticidy masově používat. Až nálezy DDT  a jiných organochlorových pesticidů v ekosystému vedly k monitoringu jejich reziduí v potravinách a zkoumání negativních účinků těchto přípravků na lidské zdraví. (8)

CHCETE-LI OTEVŘÍT PREZENTACI, KLIKNĚTE ZDE

Vitaminy rozpustné ve vodě

Bc. Monika Rosová

    V úvodu práce bych chtěla uvést základní údaje a přiblížit celkovou problematiku o vitaminech, jejich zastoupení v lidském organismu a zmínit se krátce o historii. Lidé získávají pomocí potravy různé esenciální a organické prvky, které jsou nezbytné pro základní fungování lidského organismu. V potravě jsou zastoupeny v malém množství, čímž se liší od esenciálních aminokyselin a mastných kyselin.
    V dnešní době známe celkem 13 vitaminu, které se dělí do následujících 2 skupin. První skupinou jsou vitaminy rozpustné v tucích (A,D,E,K) a do druhé skupiny patří B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12 a C, což jsou hydrofilní vitaminy rozpustné ve vodě a těmi se budu v mé práci zabývat (1).

CHCETE-LI OTEVŘÍT PREZENTACI, KLIKNĚTE ZDE

Chemické látky v kosmetických přípravcích

Bc. Radka Brůžková

1. Úvod
    Kosmetické prostředky se staly neoddělitelnou součástí dnešní civilizované společnosti. Téměř každý člověk denně používá alespoň jeden z nich. Nutno podotknout, že mnozí z nás si s jedním nevystačí a používají jich daleko větší množství. Počínaje ranním čištěním zubů pastou a mytím rukou mýdlem, přes různé denní krémy, make – up, řasenky, stíny, tělová mléka, antiperspiranty až po večerní odličovací mléka a noční krémy. Bez těchto produktů bychom si už nejspíše ani nedokázali náš každodenní život představit. Uvědomujeme si, ale, jaké je chemické složení těchto výrobků? Dáváme do souvislosti pojmy krása a zdraví?

Toxické látky v potravinách

Bc. Veronika Růžičková

Jídlo a pití znamená pro člověka životně důležitý zdroj energie a živin. Způsob stravování se však za poslední desetiletí rapidně změnil a za účelem prodloužení trvanlivosti či zlepšení senzorických vlastností se do potravin přidává nepřeberné množství chemických látek, které tento účel splňují. V potravinách už tedy nejsou obsaženy pouze látky zdraví prospěšné, ale také látky antinutriční či toxické. Oba typy látek mohou v závislosti na velikosti dávky způsobit vážná onemocnění či poškození organismu (7, 13). Tyto látky lze rozdělit na přirozené toxické a antinutriční látky a cizorodé. Mezi cizorodé látky řadíme aditiva neboli látky přídatné, které jsou záměrně přidávány do potravin za účelem zvýšení její kvality. Naopak látky kontaminující neboli kontaminanty, se dostávají do potravin náhodně při výrobě, skladování, dopravě či jakékoli manipulaci s potravinou (7). Přirozené látky se naopak v potravinách vyskytují bez jakéhokoliv zásahu člověka, a již svou podstatou mohou ohrozit lidské zdraví. Škodlivý účinek těchto látek závisí na jejich toxicitě a množství, které se dostane do lidského organismu. Nejčastějšími branami vstupu těchto látek jsou sliznice respiračního a alimentárního ústrojí a kůže (8).

Vitaminy rozpustné v tucích

Bc. Petra Persanová

     Vitaminy jsou látky nezbytné pro zdraví člověka. Bez nich by tělo nemohlo řádně fungovat a díky jejich nedostatku by podlehlo různým nemocem. Už ve 4. století před Kristem věděli lékaři, že určitá strava je vhodnou prevencí různých nemocí. Například nedostatek vitaminů C může vyvolat kurděje. Jediné dva vitaminy, jejichž výhradním zdrojem není potrava, jsou vitaminy D a K, které si tělo samo vytváří.(1)

Kapsaicin

Bc. Alena Válková

     Kapsaicin, který obsahují papriky rodu Capsicum, je pálivý fenylalkylamidový alkaloid, 8-methyl-N-vanillyl-trans-6-noneamid. V roce 1816 jej izoloval P. A. Buchthol z paprik. Čistý kapsaicin je krystalická, hydrofobní (ve vodě nerozpustná) bezbarvá látka. Hlavním úkolem kapsaicinu v paprice je odpuzování býložravců, hmyzu a parazitických hub (Monsereenusorn et al., 1982). U člověka působí na zvláštní membránové bílkoviny – tzv. vaniloidní (kapsaicinové) receptory, které se, zařazují, do velké skupiny iontových kanálů TRP (transient receptor potentials) pro vápník a sodík (Conway, 2008).

Nefrotoxicita jodových kontrastních látek

Bc. Petr Balta

    Protože většina měkkých tkání lidského těla absorbuje rentgenové záření téměř stejně, vpravuje se před RTG vyšetřením do tkání látka, která se absorpční schopností liší od absorpční schopnosti měkkých tkání. Tuto látku nazýváme kontrastní látkou. Významnou skupinou kontrastních látek jsou organické sloučeniny s větším počtem atomů jodu v molekule, které bývají označovány jako jodové kontrastní látky. Obvykle obsahují benzenové jádro, na které jsou navázány 3 atomy jodu.

Oxid uhelnatý –  tichý zabiják

Bc. Josef Petrův

     Otrava oxidem uhelnatým (CO) je významným problémem ve většině vyspělých zemí světa. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezbarvý a nedráždivý plyn bez chuti a zápachu, není divu, že zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě (Pach et al., 1990; Fleta Zaragozano et al., 2005). Ve Spojených státech amerických se jedná častěji o úmyslnou otravu a oxid uhelnatý je dlouhodobě na jednom z prvních míst mezi příčinami úmrtí (Hampson, 2005).

2,3,3,3-Tetrafluoroprop-1-en: nové chladivo do klimatizačních jednotek automobilů a pochybnosti o jeho bezpečnosti

Bc. Martin Petrák

     Většina majitelů aut vůbec netuší, jak jejich klimatizace pracuje a o tom, že obsahuje chladící kapalinu na bázi fluorovaných uhlovodíků nic neví. Tato kapalina musí splňovat řadu výkonových parametrů, nesmí mít korozívní účinky a musí být šetrná k životnímu prostředí. Výrobci automobilů se proto snaží, aby jejich automobily co nejméně zatěžovaly naše životní prostředí.

Kokain a jeho historie

Bc. Marek Palkovič

     Kokain je rostlinný tropanový alkaloid (benzoylmethylekgonin ) z jihoamerického keře Erythroxylon coca (koka pravá). Účinkuje jako silné stimulancium a lokální anestetikum, navozuje euforii, pocit vzrušení, radosti a rozjasněné mysli, stupňuje sebedůvěru, sebejistotu, družnost a iniciativu a zlepšuje schopnost soustředit se. Z těchto důvodů je zneužíván jako droga. Může však také narušit sebekontrolu a objektivitu myšlení, podnítit neklid a agresi. Představuje i riziko pro kardiovaskulární systém, protože vyvolává hypertenzi, tachykardii a může způsobovat arytmie. Dlouhodobé zneužívání kokainu vede k výrazné psychické závislosti.