Ashwagandha a withanolidy

Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka

     Ashwagandha je kořen rostliny withánie snodárné (Withania somnifera), který je po staletí využíván v tradiční ayurvédské medicíně. Indické jméno ashwagandha pochází ze sanskrtu a vyjadřuje charakteristickou vůni kořene: ashwa = kůň a gandha = vůně (Williamson, 2003). O její starobylosti svědčí zmínka v sanskrtském textu Atharvavéda, jedné ze čtyř základních sbírek véd (1500–1000 př. n. l.). Uváděny jsou její magické, léčivé a afrodisiakální účinky. Působení ashwagandhy lze popsat jako adaptogenní, tj. zvyšující psychickou a fyzickou odolnost organismu. Používá se také na zvýšení plodnosti a jako afrodisiakum, dále k léčení zánětlivých onemocnění, nachlazení a astmatu. Díky všestrannému využití je rostlina nazývána indický ženšen (Wink a van Wyk, 2008).

Deoxypodophyllotoxin – lignan kerblíku lesního s protinádorovým účinkem

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm.) je dvouletá až víceletá bylina vysoká 50 -150 cm, s rozvětvenou lodyhou, zpeřenými listy a bílými květy uspořádanými ve složených okolících. Plodem je dvojnažka. Rostlina roste na vlhčích loukách, okrajích lesů, v příkopech, na rumištích a podél cest. Rozšířena je hojně na celém území ČR (Slavík, 1997). Kerblík lesní obsahuje řadu biologicky aktivních látek. Velká pozornost je věnována především lignanům, u kterých byly zjištěny protinádorové účinky.
     Již od 80. let je znám protinádorový účinek lignanu podophyllotoxinu, obsaženého v rostlinách rodu Podophyllum (noholist), především P. peltatum a P. hexandrum. Deriváty podophyllotoxinu, zejména etoposid a teniposid, se používají k léčbě mnoha typů nádorových onemocnění (Canel et al., 2000).

Liliovník tulipánokvětý – obsahové látky a jejich biologická aktivita

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera L.) je 30-40 m vysoký opadavý strom z čeledi Magnoliaceae (šácholanovité). Rostliny mají střídavé listy charakteristického tvaru (na konci uťaté či vykrojené) a dekorativní žlutozelené květy s oranžovými proužky. Plodem jsou křídlaté nažky v šišticovitých souplodích. Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl introdukován v roce 1663, na území ČR pak v roce 1865. Pěstuje se jako okrasná dřevina. Vidět ho můžeme např. v Botanické zahradě PřF UK v Praze, v Královské oboře, v Průhonicích, Lednici, Liběchově, Židlochovicích či Sobotíně (Skalická, 1988).

Karbinec evropský – rostlina s thyreostatickým účinkem

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Lycopus europaeus L. (karbinec evropský) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Rostliny mají jednoduchou lodyhu, přisedlé zubaté listy a drobné bílé, nachově tečkované květy uspořádané v hustých lichopřeslenech. Plody jsou 4 tvrdky. Karbinec evropský je rozšířený v Evropě a v Asii, roste především v pobřežních houštinách a rákosinách, na loukách a v příkopech (Korbelář et al., 1985). Rostlina poskytuje drogu Lycopi europaei herba, kterou tvoří nať sbíraná v době květu, tj. od července do září. Denní dávka je 1-2 g suché drogy. Používá se také druh Lycopus virginicus, který roste v Severní Americe (van Wyk a Wink, 2005).

Rozrazily (Veronica L.) – obsahové látky a léčivé účinky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Rozrazily (Veronica L.) jsou jednoleté až vytrvalé byliny z čeledi Plantaginaceae (jitrocelovité), dříve byly řazeny do čeledi Scrophulariaceae (krtičníkovité). Rostliny mají přímé nebo plazivé lodyhy, obvykle vstřícné listy a čtyřčetné, nejčastěji modré květy. Rod zahrnuje cca 270 druhů rozšířených převážně v mírném pásu severní polokoule (Hrouda, 2000).

Zmijovce – obsahové látky a léčivé účinky

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Zmijovce (Amorphophallus Blume ex Decne.) jsou impozantní byliny z čeledi áronovitých (Araceae). Známe 170 druhů, které rostou v tropických oblastech Starého světa. Rostliny mají podzemní hlízu, složený list s dlouhým řapíkem připomínajícím kmínek a palicovité květenství podepřené velkým toulcem. Latinské jméno pochází z řeckých slov amorphos = beztvarý a phallos = penis. Největším zástupcem je Amorphophallus titanum, který má toulec vysoký 1,5 m, palice vyrůstá až do třímetrové výšky a hlíza váží až 75 kg (Hejnowicz a Barthlott, 2005). Jako pokojová rostlina se pěstuje menší druh Amorphophallus konjac (známější pod synonymem A. rivieri). V tropech jihovýchodní Asie, severní Austrálie a Polynésie hojně roste druh A. paeoniifolius (Haager a Rybková, 2011; Ježek, 2007; www.aroid.org).

Obsahové látky dřevin rodu Crataeva a jejich biologická aktivita

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Rod Crataeva L. zahrnuje cca 8 druhů vždyzelených či opadavých stromů nebo keřů z čeledi Capparaceae (kaparovité). Rostliny mají trojčetné dlanitě složené listy a bíle až krémově zbarvené květy uspořádané v květenstvích. Plodem je kulovitá až vejcovitá bobule. Tyto dřeviny rostou v tropických a subtropických oblastech celého světa kromě Austrálie a Nové Kaledonie. K nejznámějším druhům patří Crataeva religiosa, C. nurvala a C. tapia. Carl von Linné pojmenoval rod na počest řeckého bylináře Kratevase (Jacobs, 1964; Zhengyi et al., 2008).

Tanshinony – obsahové látky šalvěje červenokořenné s širokým spektrem biologických účinků

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Tanshinony jsou lipofilní diterpenické sloučeniny abietanového typu, které byly poprvé izolovány z kořenů šalvěje červenokořenné (Salvia miltiorrhiza Bunge). První z této početné skupiny látek byly izolovány již v roce 1930 a od té doby probíhá intenzivní výzkum. Od té doby bylo popsáno již více než 40 různých látek. K nejvýznamnějším patří tanshinony I, IIA a IIB, isotanshinon, nortanshinon, cryptotanshinon, isocryptotanshinon I a II, hydroxytanshinon, tanshinol A, B a C, miltion a miltiron. Později byly tanshinony zjištěny i v dalších druzích rodu Salvia (Zhou et al., 2005; Zhang et al., 2012).

Graptopetalum – sukulent s hepatoprotektivním účinkem 

Mgr. Zdeňka Navrátilová

     Graptopetalum paraguayense E. Walther je sukulentní rostlina z čeledi Crassulaceae (tlusticovité). Rostliny jsou křovitého vzrůstu, se vzpřímenými, později poléhavými stonky, které jsou na konci zakončené růžicí široce kopinatých šedavě ojíněných dužnatých listů. Květy jsou zvonkovité, bílé, často s červenými skvrnami na korunních lístcích. Velmi snadno se pěstuje i množí. Rostlina pochází z Mexika (Ježek a Kunte, 2005).

Užovník: kytka, která nevoní moc příjemně

Mgr. Zdeňka  Navrátilová

     Sauromatum venosum (užovník) je zajímavá rostlina z čeledi Araceae (áronovité), která představuje méně známého příbuzného známých zmijovců (Amorphophallus sp.). Současné platné jméno je Typhonium venosum (Dryand. ex Aiton) Hett. & P.C. Boyce. Rostliny mají velkou podzemní hlízu a složený list. Z hlízy vyrůstá nápadné květenství tvořené hnědočerveně skvrnitým toulcem a palicí samčích a samičích květů, které je až 50 cm vysoké (Ježek, 2007). Rostlina pochází z tropické jihovýchodní Asie. Anglicky je užovník nazýván Voodoo Lily (Skubatz et al., 1991).