 |
 |
Moduly |
 |
|
 |
Skupiny uživatelů |
 |
|
 |
Kdo je online |
 |
|
 |
V tuto chvíli je 22869 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde
|
|
 |
|  |
 |
 |
Články vlastní: HNHA – N-hydroxy-7-(2-naftalenylthio)-heptanamid: Perspektivní inhibitor H
|
 |
 |
HNHA – N-hydroxy-7-(2-naftalenylthio)-heptanamid:
Perspektivní inhibitor HDAC s protinádorovým potenciálem
Jiří Patočka Úvod Epigenetická regulace genové exprese hraje zásadní roli v patogenezi řady onemocnění včetně nádorů, zánětlivých stavů a neurodegenerativních poruch. Histondeacetylázy (HDAC) jsou enzymy, které odstraňují acetylové skupiny z ε-aminových skupin lysinových zbytků histonů, čímž přispívají ke kondenzaci chromatinu a utlumení transkripce. Inhibitory HDAC (HDACi) představují nadějnou skupinu léčiv, která modifikují epigenetické změny a ovlivňují přežití buněk. Mezi nové a perspektivní HDAC inhibitory patří sloučenina HNHA – N-hydroxy-7-(2-naftalenylthio)-heptanamid. Chemická charakteristika HNHA je hydroxamátový HDAC inhibitor, strukturálně příbuzný známému inhibitoru vorinostatu (SAHA). Molekula HNHA se skládá z hydroxamátové skupiny (zajišťující chelaci Zn²⁺ iontu v aktivním centru HDAC), flexibilního alifatického řetězce a lipofilního naftylového substituentu navázaného thioetherovou vazbou. Tato struktura umožňuje vysokou afinitu k HDAC enzymům, zejména tříd I a II, a dobrou buněčnou permeabilitu (Yoo et al., 2006). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Krásná tropická rostlina Heliconia rostrata: Potenciální zdroj látek zajímavých
|
 |
 |
Krásná
tropická rostlina Heliconia rostrata:
Potenciální zdroj látek zajímavých vlastností
Jiří Patočka Heliconia rostrata, česky známá jako helikónie zobákovitá (někdy také „papouščí zobák“ nebo „visutý květ tropů“), je nápadná tropická rostlina pocházející z Jižní Ameriky, zejména z oblastí Peru, Kolumbie, Bolívie a Ekvádoru, dorůstající do výšky 1,5 až 3 metrů. Patří do čeledi Heliconiaceae. Helikónie (Heliconia) je rod rostlin z čeledi helikóniovité (Skalická et al., 2012) a jediný rod této čeledi. Je známo více než 200 druhů, které jsou rozšířeny převážně v tropech Ameriky, méně i na Borneu, na Nové Guineji a na ostrovech v Tichém oceánu (Kress, 1984). Více než polovina z nich je však ohrožena vyhynutím (Kress et al., 2025). Helikonie jsou známé jako hostitelské květiny pro mnoho ptáků, zejména kolibříky, kteří fungují jako opylovači (Linhart, 1973). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Vinflunin – semisyntetický derivát vinca-alkaloidů s protinádorovým potenc
|
 |
 |
Vinflunin –
semisyntetický derivát vinca-alkaloidů s protinádorovým potenciálem
Jiří Patočka Vinflunin je semisyntetický derivát vinca-alkaloidů, látek rostlinného původu známých svými antimitotickými vlastnostmi (Frampton & Moen, 2010). Vzhledem ke svému mechanizmu účinku, který spočívá v inhibici polymerace tubulinu, patří mezi látky s potenciálním využitím v protinádorové chemoterapii (Bennouna et al., 2008). Tento článek přináší přehled o chemické struktuře, mechanizmu účinku, farmakologických vlastnostech a předklinickém i klinickém hodnocení vinfluninu. Vinca-alkaloidy, izolované z barvínkovce růžového (Catharanthus roseus), tvoří skupinu indolových alkaloidů, mezi něž patří vinblastin, vinkristin, vinorelbin a další (Okouneva et al., 2003). Tyto látky se široce využívají v onkologii jako cytostatika. Vinflunin je semisyntetický derivát, vyvinutý s cílem zvýšit terapeutickou účinnost a zlepšit farmakokinetické vlastnosti (Kruczynski & Hill, 2001). Vinflunin je semisyntetický derivát s vinorelbinovým skeletem, u nějž byly specifické modifikace provedeny na laterálních řetězcích s cílem zvýšit lipofilitu a snížit toxicitu. Struktura zahrnuje bisindolový systém spojený skrze asparaginovou jednotku, s modifikacemi v oblasti katabolicky citlivých skupin. 
Chemická struktura vinfluninu
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Zimnokvět časný (Chimonanthus praecox): Zdroj velkého množství biologicky aktivn
|
 |
 |
Zimnokvět
časný (Chimonanthus praecox): Zdroj
velkého množství biologicky aktivních látek.
Jiří
Patočka, Jeroným Krištof Zimnokvět časný (Chimonanthus praecox (L.)) (čínsky
La-Mei-Hua) je okrasný opadavý keř pocházející z Číny, který je ceněn zejména
pro své nádherně vonící květy kvetoucí v zimním období (Zhou et al.,
2020). Tento keř
dorůstá do výšky 2 – 4 metrů a má kopinaté, světle zelené listy, které se na
podzim zbarvují do žluta. V zimních měsících, ještě před jarním olistěním,
objevují se na keři malé, nevýrazné a žlutě zbarvené voskovité květy
s červenohnědým středem, které velmi intenzivně voní po jasmínu. Rostou na
holých větvích v prosinci až únoru a zanechávají po sobě drobné, hnědé tobolky
s tvrdými semeny (Paudel
& Heo, 2018). Pokud se některý den brzy na jaře na chvíli oteplí, tak
na jeho květy ve velkém nalétávají včely medonosné, které mu dávají přednost před
jinými rostlinami, které také brzy z jara vykvétají - např. sněženky (Du et al., 2012). Díky
jedinečné době kvetení, dlouhé době kvetení a příjemné vůni je zimnokvět časný ve
světě široce pěstován jako zahradní nebo okrasná rostlina (Li et al., 2016). 
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Odkud získává slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) svůj jed coccinell
|
 |
 |
Odkud získává slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) svůj jed
coccinellin?
Jiří Patočka Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), lidově nazývané též beruška nebo sluníčko, je nejběžnějším slunéčkem v Evropě a vedle mandelinky bramborové jeden z nejznámějších brouků. Má červeně zbarvené krovky se třemi černými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Červené zbarvení s černými tečkami je klasickým příkladem výstražného zbarvení, kterým brouk upozorňuje případné predátory na to, že by mohli mít po jeho napadení problémy (Hodek & Michaud, 2013). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera L.): Botanická charakteristika
|
 |
 |
Liliovník
tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera L.): Botanická charakteristika a
obsahové látky
Jiří
Patočka, Dita Balcarová Liriodendron tulipifera L., známý jako liliovník tulipánokvětý nebo také americký tulipánovník, je opadavý strom z čeledi Magnoliaceae, původem z východní části Severní Ameriky (Beck, 1990). Vyznačuje se charakteristickými tulipánovitými květy a vysokým obsahem farmakologicky aktivních látek, zejména alkaloidů, lignanů a fenolických sloučenin (Lee et al., 2013). Tento článek shrnuje botanickou morfologii druhu, ekologické nároky a přehled hlavních sekundárních metabolitů, včetně jejich biologických účinků a možného farmaceutického využití. Rod Liriodendron zahrnuje pouze dva druhy – severoamerický L. tulipifera a čínský L. chinense. Oba jsou relikty třetihorních subtropických lesů (Park set al., 1983). Liliovník tulipánokvětý dorůstá výšky až 50 metrů, s hladkou kůrou u mladších jedinců, která později podélně praská. Listy jsou střídavé, jednoduché, se čtyřlaločným listovým limbem a charakteristickým „vyříznutím“ na vrcholu. Květy jsou oboupohlavné, tulipánovitého vzhledu, 4–6 cm velké, žlutozelené s oranžovým pruhem na bázi okvětních lístků. Plodem je souplodí nažek (Bonner & Russell, 1974). 
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera L.,) v zámeckém parku v Opočně. Foto: Dita Balcarová
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Andrografolid a andrografanin, diterpenoidní laktony právenky latnaté (Andrograp
|
 |
 |
Andrografolid
a andrografanin, diterpenoidní laktony právenky latnaté (Andrographis paniculata)
Jiří
Patočka Právenka latnatá (Andrographis paniculata) je léčivá rostlina, která pochází z Indie a Srí Lanky a je často využívá v tradiční a lidové medicíně v různých částech světa, zejména v Asii (Ghosh et al., 2012). Tato rostlina je také známá jako „chuan-xin-lian“ v Číně, „kalmegh“ v Indii, „senshinren“ v Japonsku, „hempedu bumi“ v Malajsii, „fah talai“ v Thajsku a „zelená chiretta“ ve Skandinávii (Lim et al., 2012). Je součástí ájurvédy a zmiňují se o ní i staré čínské knihy o medicíně. V Indii a Číně se užívá při spoustě druhů infekcí, jako jsou gastrointestinální potíže, infekce dýchacích cest, herpes a hepatitida (Raina et al., 2013). V Skandinávii je užívána k léčbě chřipky, infekci horních cest dýchacích, při běžném nachlazení či jako prevence (Hu et al., 2017). Bylina má velmi výraznou hořkou chuť, která v ústech dlouho přetrvává (Nyeem et al., 2017). 
|
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Amfidinolidy, makrodiolidy izolované z mořských obrněnek Amphidinium sp.
|
 |
 |
Amfidinolidy,
makrodiolidy izolované z mořských obrněnek Amphidinium sp.
Jiří
Patočka Amfidinolidy jsou přírodní látky patřící mezi makrodiolidy, izolované z některých druhů mořských obrněnek rodu Amphidinium (Kobayashi & Tsuda, 2004; Kobayashi, 2008). Tyto sloučeniny představují zajímavý cíl výzkumu díky své unikátní chemické struktuře a biologické aktivitě, zejména cytotoxické. Mořské obrněnky (dinoflageláta) rodu Amphidinium, např. Amphidinium sp. jsou nacházeny především v tropických nebo subtropických vodách. Mořské organismy, jako jsou bakterie, sinice, dinoflageláty a další, přitahují mnoho chemiků zabývajících se přírodními produkty jako skuteční producenti mořských toxinů, jako jsou jedy z ryb a řas, a také bioaktivních látek izolovaných z mořských bezobratlých, jako jsou houby a pláštěnci. Mezi mořskými mikroorganismy se dinoflageláty ukázaly jako důležitý zdroj mořských toxinů a byly zkoumány chemiky zabývajícími se přírodními produkty po celém světě (Kobayashi, & Kubota, 2007). Takovou početnou skupinou bioaktivních látek izolovaných z mořských obrněnek jsou amfidinolidy, kterým je věnován tento článek.
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Články vlastní: Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis): Invazní ploštice na evropských j
|
 |
 |
Vroubenka
americká (Leptoglossus occidentalis):
Invazní ploštice na evropských jehličnanech
Jiří
Patočka, Milena Patočková Leptoglossus occidentalis, česky vroubenka americká, je původem severoamerický druh ploštice z čeledi kněžicovitých (Coreidae), který se během posledních dvou dekád rychle rozšířil po celé Evropě (Dusoulier et al., 2007; Vétek et al., 2014). Tento druh vzbuzuje pozornost nejen entomologů, ale i lesníků a lidí v domácnostech, neboť zasahuje jak do lesních ekosystémů, tak do lidských obydlí (Rabitsch, 2008). Druh byl poprvé popsán v roce 1910 v Severní Americe, kde je běžným obyvatelem jehličnatých lesů. V Evropě byl poprvé zaznamenán v roce 1999 v severní Itálii a od té doby se rychle šíří napříč kontinentem včetně České republiky, kde byl poprvé zaznamenán v roce 2010 (Bryja et al., 2013). Dospělá vroubenka americká měří 15–20 mm a má protáhlé tělo červenohnědé barvy. Charakteristickým znakem je: bílé vroubení na zadních nohách, podle nějž dostala své české jméno, zřetelné bílé pruhy přes přední pár křídel, listovitě rozšířené holeně zadního páru nohou a nápadná hlava s výraznými tykadly a sosákem. Larvy (nymfy) jsou menší, bez křídel, a mají výraznější červené zbarvení s černými skvrnami (Barta, 2016). 
Dospělá ploštice vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis). Foto: Ing. Milena Patočková
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
 |
Gorgonijské korály
a jejich sekundární metabolity
Jiří Patočka Gorgonijské korály (také známé jako mořské vějíře nebo gorgonie) jsou koloniální mořští živočichové patřící do podtřídy Octocorallia v kmenu Žahavci (Cnidaria). Jsou příbuzní měkkým korálům a sasankám. Patří především do řádu Alcyonacea, zejména do čeledi Gorgoniidae. Tyto korály jsou tvořeny mnoha jedinci (polypy), kteří žijí společně v koloniích. Jejich kostra je rohovitá nebo částečně vápenatá, často ve tvaru vějíře, stromku nebo keře. Dosahují velikosti od několika centimetrů po více než 2 metry a často jsou výrazně zbarvené. Některé gorgonie mohou žít desítky až stovky let (Poliseno et al., 2017). Gorgonie obývají tropická a subtropická moře, zejména Karibik, Indo-Pacifik a Středozemní moře. Vyskytují se na skalnatých útesech, přichycené ke dnu, většinou v místech s prudšími proudy, které jim přinášejí plankton. Polypy mají chapadla s žahavými buňkami, jimiž chytají plankton a organické částice. Některé druhy mohou mít symbiotické zooxantely (fotosyntetizující řasy), ale většina gorgonií je heterotrofní. Jejich ekologický význam spočívá zejména v tom, že poskytují útočiště a životní prostor mnoha mořským organismům (Wirshing & Baker, 2015). Druh gorgonijských korálů, Pseudopterogorgia kallos z oblasti Karibiku, je relativně málo známý druh, který obývá především mělké tropické útesy, kde se přichycuje k pevnému podkladu. Vyskytuje se ve středních hloubkách (obvykle do 30 metrů), kde je dostatek proudění vody a planktonu. Tento korál patří do skupiny, která je intenzivně zkoumána zejména z důvodu produkce bioaktivních sloučenin (Marrero et al., 2010). Jejich farmakologický výzkum prokázal, že obsahují sekundární metabolity s protizánětlivými, antimikrobiálními či protinádorovými účinky (např. pseudopterosiny z rodu Pseudopterogorgia). 
Korál Pseudopterogorgia kallos
|
|
 |
 |
|
 |
|
|
2001 článků (201 stránek, 10 článků na stránku)
[ 21 | 22 | 23 ]
|
|
|
|
|
|
|
|  |
 |
Vyhledávání |
 |
|
 |
Anketa |
 |
|
 |
Kategorie |
 |
|
 |
Nejčtenější článek |
 |
|
 |
|
Zatím není nejčtenější článek.
|
|
 |
 |
Starší články |
 |
|
 |
| Úterý, 07.04. | | · | Anisatin: neurotoxický biogenní terpenoid z rostlin rodu Illicium |
| Pondělí, 06.04. | | · | |
| Neděle, 05.04. | | · | Podražec obrovský (Aristolochia gigantea): morfologie, ekologie, fyziologie a vý |
| Sobota, 04.04. | | · | Yavia cryptocarpa – biologická a ekologická charakteristika vzácného vysok |
| Pátek, 03.04. | | · | Holubinka hořká (Russula caerulea Fr.) – taxonomie, morfologie a ekologick |
| Čtvrtek, 02.04. | | · | Kardiotonické a kardiovaskulární účinky konvalinky vonné |
| Středa, 01.04. | | · | Bioaktivní látky palmy Bismarckia nobilis a jejich potenciální biologická aktivi |
| Pátek, 27.03. | | · | Lotusin A: nový pyrrolový terpenoid z Nelumbo nucifera Gaertn. – isolace, |
| Čtvrtek, 26.03. | | · | Mřížovka červená (Calthrus ruber): Bizarní páchnoucí houba |
| Pondělí, 23.03. | | · | Mořská houba Haliclona viscosa a její alkaloidy typu 3-alkylpyridiniových slouče |
| Sobota, 21.03. | | · | Kyselina ferulová: Chemické vlastnosti, biologické účinky a praktické aplikace |
| Čtvrtek, 19.03. | | · | Indospicin – jedovatá neproteinogenní aminokyselina |
| Úterý, 17.03. | | · | Kostival lékařský (Symphytum officinale) a jeho postavení v současné medicíně |
| Neděle, 15.03. | | · | Capsorubin: Přírodní oranžovo-červené barvivo |
| Sobota, 14.03. | | · | Bioaktivní látky třepenitky cihlové (Hypholoma lateritium): Souhrn nejnovějších |
| Pátek, 13.03. | | · | Neopetrosidiny A–D: Pyridinové alkaloidy z mořské houby Neopetrosia chalin |
| Středa, 11.03. | | · | Léčivá rostlina Dicliptera paniculata a její farmakologický potenciál |
| Pondělí, 09.03. | | · | Neuroprotektivní peptidy štírů |
| Sobota, 07.03. | | · | Papuamine: A Polycyclic Alkaloid from Marine Sponges with Cytotoxic and Anticanc |
| Čtvrtek, 05.03. | | · | Gempylotoxin: Charakteristika, původ a biologické účinky |
| Středa, 04.03. | | · | Polysacharidy rosolovky mozkovité (Tremella mesenterica) a možnosti jejich využi |
| Úterý, 03.03. | | · | Alotaketaly: Unikátní sesterterpenoidy z mořských hub rodu Hamigera |
| Pondělí, 02.03. | | · | Terčovník zední (Xanthoria parietina) a jeho současný význam |
| Neděle, 01.03. | | · | Pygocentrus nattereri (red-bellied piranha) and its interesting facts |
| Sobota, 28.02. | | · | Maresin 1 (MaR1): Specializovaný pro-resolvingový lipidový mediátor |
| Čtvrtek, 26.02. | | · | Neuroprotektivní peptidy ruduch (Rhodophyta) |
| Středa, 25.02. | | · | Outkovka pestrá (Trametes versicolor): Léčivá houba |
| Úterý, 24.02. | | · | Dlouhověký lišejník Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) a jeho využit |
| Pondělí, 23.02. | | · | Viskosamin: 3-alkylpyridiniový alkaloid z mořské houby Haliclona viscosa |
| Neděle, 22.02. | | · | Ternatin: Strukturální charakteristika, biologické mechanismy a terapeutický pot |
Starší články
|
|
 |
|
 |
Přihlášení |
 |
|
 |
|
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
|
|
 |
 |
Informace |
 |
|
|
|