Alkaloids of the African climbing shrub Cryptolepis sanguinolenta

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Zdeňka Navrátilová, Martin Doucha, Mohd Kashif, Misganaw T. Ayana

     Cryptolepis sanguinolenta is a medicinal climbing shrub native to tropical West Africa, known mainly from traditional Ghanaian and Nigerian medicine (Luo et al., 1998). This climbing shrub has alternate, simple, entire, elliptical to ovate, dark green leaves, with a smooth surface. The leaves are about 5–10 cm long. The flowers are small, yellow to greenish, growing in panicles or racemes. The fruit is a narrow capsule (sometimes sickle-shaped), which contains seeds with silky hairs for wind dispersal. The roots are thick, woody and strikingly yellow, which is a characteristic feature of the plant.

Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a jeho využití

 Jiří Patočka

     Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) je drobná vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Tento nenápadný druh roste na suchých, písčitých či kamenitých půdách, často na stepních loukách, mezích nebo na okrajích lesů. Je rozšířen v Evropě, Asii i na severu Afriky. Rostlina dorůstá výšky 10–30 cm, má úzce čárkovité, vstřícné lista, často šedozelené barvy. Má drobná, zelenavá až bílá květenství. Květy nemají okvětní lístky, pouze kališní lístky. Plodem jsou tvrdky, které obsahují drobná semena (Smissen, 1999). Chmerek vytrvalý je příkladem rostliny, která se dokáže přizpůsobit i velmi nepříznivým podmínkám. Snáší sucho, nízkou úrodnost půdy a extremní teploty. Roste na písčitých půdách a stepních stanovištích, kde mnoho jiných rostlin nepřežije. Jak napovídá jeho české jméno, chmerek je spojován s vytrvalostí a odolností. Tato vlastnost byla ceněna v tradičních pověrách a lidové symbolice, kde chmerek představoval sílu překonávání překážek a dlouhodobé trvání. Ve středověkých tradicích byl chmerek používán v amuletech pro zajištění stability v životě. Věřilo se, že rostlina chrání před kolísavostí emocí i nálad.

     Chmerek vytrvalý je u nás poměrně rozšířený, zejména na sušších místech středních a severních Čech nebo na jižní Moravě (Hradílek & Duchoslav, 2007). Díky jeho nenápadnosti ho však mnozí přehlédnou, ačkoliv je důležitou součástí místních ekosystémů. Drobná květenství chmerku poskytují potravu pro různé druhy hmyzu, zejména malé druhy včel, motýlů a brouků. I přes nenápadný vzhled tak přispívá k biologické rozmanitosti.

Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis).

Cymopolony, meroterpenoidy z mořské zelené řasy Cymopolia barbata

Jiří Patočka

     Cymopolony jsou zajímavou skupinou přírodních sloučenin označovaných jako meroterpenoidy, které byly izolovány z vápenaté mořské zelené řasy Cymopolia barbata (čeleď Dasycladaceae) (Högberg et al., 1976). Tato řasa se vyskytuje v tropických a subtropických mořích a je známá svou schopností produkovat různé bioaktivní sekundární metabolity, včetně právě cymopolonů. Řasa C. barbata se vyznačuje silně zvápenatělými, segmentovanými stébly připevněnými ne jediné stopce. Řasa často tvoří husté lesy v přílivové zóně připojené k tvrdému dnu, kamenům a úlomkům korálů. Hojně se vyskytuje např. na Florida Keys a na celých Bahamách (Dort et al., 2002). Tato mořská řasa je v centru zájmu farmaceutického a chemického výzkumu právě díky své bohaté sekundární metabolické produkci, včetně cymopolonů, které jsou v přírodě relativně vzácné. Kromě toho obsahuje i další bioaktivní látky, jako jsou alkaloidy a terpenoidy.

Neuroprotektivní účinky podbělu lékařského (Tussilago farfara)?

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Patrik Olekšák

     Podběl lékařský (Tussilago farfara L.) je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která je jednou z prvních jarních bylin, bohatě využívanou včelami jako zdroj pylu (Fritsché, 1930). Tato rostlina je známá svými žlutými květy, které se objevují brzy na jaře ještě před vyrašením listů. Podběl je rozšířen v celé Evropě, Asii i Severní Americe a často roste na vlhkých, hlinitých půdách, podél cest, na náspech či rumištích (Das & Kemisetti, 2024).

Mixiriny: Cytotoxické mořské cyklopeptidy

Jiří Patočka

     Mixiriny jsou tři cyklopeptidy (mixirin A, B a C), izolované z mořské bakterie Bacillus sp. získané z bahna poblíž arktického pólu (Zhang et al., 2004). Tyto cyklopeptidy patří mezi bioaktivní sekundární metabolity a vykazují významnou cytotoxicitu vůči různým nádorovým liniím (Kemp, 2011; Dey et al., 2015). Jejich mechanismus účinku zahrnuje narušení buněčné signalizace a apoptózy, což z nich činí potenciální kandidáty pro vývoj nových protinádorových léčiv (Vasani et al., 2024).

Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos): Okrasná a užitková dřevina

Jiří Patočka, Hana Ondrušková

     Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) je až 40 m vysoký opadavý strom, původem ze Severní Ameriky, dožívající se až 120 let. Má širokou, rozložitou korunu poněkud nepravidelného tvaru (Blair, 1990). V jižní Evropě, Austrálii a dalších zemích patří mezi invazivní druhy (Fernandez et al., 2017). Jako okrasná dřevina je znám v Čechách od 1. poloviny 19. století. Roztroušeně se s ním můžeme setkat zejména v městských parcích. Jedním z jeho nejvýraznějších rysů je přítomnost velkých, rozvětvených trnů na kmeni a větvích, které jsou přirozeným obranným mechanismem proti býložravcům. Existuje i beztrnný kultivar.

Mořské houby rodu Stelletta: Slibný zdroj bioaktivních látek

Jiří Patočka

     Oceán je obdařen velkou biologickou rozmanitostí způsobenou komplexním ekologickým prostředím s hypersalinickými, hyperbarickými, hypoxickými, kryogenními a oligotrofními podmínkami. Mořské organismy, které byly přizpůsobeny tak drsnému prostředí, si vybudovaly jedinečné morfologické, ekologické a fyziologické vlastnosti spolu se schopností produkovat rozmanité a komplexní funkční metabolity (Blunt et al., 2018;  Carrol et al., 2019. Tyto sloučeniny, označované také jako mořské přírodní produkty, se často vyznačují zajímavými strukturami a slibnými biologickými vlastnostmi, které mohou mít velký potenciál jako nové léky nebo jako modely pro syntézu nových léků (Carroll et al., 2024).  Takovou velkou skupinou látek se zajímavou chemickou strukturou a zajímavými biologickými účinky jsou stelletiny, produkty mořských hub rodu Stelletta, které jsou dobře známé jako bohaté zdroje rozmanitých a komplexních přírodních produktů s novými strukturami a širokými biologickými aktivitami, které přitahují velkou pozornost chemiků, kteří se snaží provést jejich úplnou syntézu paralelně s intenzivními biologickými studiemi směřujícími k novým lékům (Wu et al., 2019). Z velkého počtu dosud známých stelletinů uvádíme chemické struktury pěti těchto bioaktivních sekundárních metabolitů, které patří mezi terpenoidy a jsou zajímavé díky svým biologickým vlastnostem, včetně potenciálních protinádorových a antibiotických účinků (Huck et al., 2021).

Streptomyces aureoverticillatus a aureoverticillactam

Jiří Patočka

     Streptomyces aureoverticillatus je druh mořské aktinomycety, která produkuje unikátní makrocyklický laktam známý jako aureoverticillactam. Tato sloučenina má 22-členný makrocyklický laktamový kruh s konjugovanými trienovými a tetraenovými dvojnými vazbami (Mitchell et al., 2004).

Alkaloid emetin – dávidlo i lék na COVID-19

 Martin Doucha

     Emetin je isochinolinový alkaloid (C₂₉H₄₀N₂O₄), který se nachází v kořenech středoamerické a jihoamerické rostliny hlavěnky dávivé (Carapichea ipecacuanha) z čeledi mořenovité (Rubiaceae), dále v rostlinách rodu Psychotria, asijském opadavém stromu či keři angolamu desítiplátečném (Alangium salviifolium) či v břečťanu popínavém (Hedera helix). Hlavěnka dávivá, hlavní zdroj emetinu, je vytrvalá polokřovitá rostlina rostoucí v pralesích Kostariky, Panamy, Brazílie a dalších latinskoamerických zemí. Má vysokou, čtverhrannou lodyhu nesoucí vstřícné, celokrajné listy. Vedlejší kořeny, které obsahují emetin, jsou dřevnaté a ztloustlé. Kvete bílými drobnými kvítky nahloučenými do převislé hlávky podepřené čtyřmi obalnými listeny. Plodem jsou vejčité, tmavě fialové peckovičky (Polívka, 1908). V usušeném stavu má hlavěnka hnědou, červenou nebo bílou barvu (Wisniak, 2013).

Bioktivní látky středomořské houby Spongionella gracilis: Mohou pomoci u neurodegenerativních nemocí?

Jiří Patočka, Patrik Olekšák, Zdeňka Navrátilová

     Neurodegenerativní onemocnění (ND) jsou paradigmatem 21. století (Dugger et al., 2017). Jedním z dominantních faktorů, které se na tomto stavu podílejí, je prodlužování průměrné délky života. Stárnutí je společným faktorem různorodé skupiny syndromů, z nichž ND představuje významnou část. ND představují celosvětově sedmou hlavní příčinu mortality a jejich prevalence exponenciálně roste s věkem (Anonym, 2020). Jednou z nejčastějších ND je Alzheimerova choroba (AD), kterou poprvé diagnostikoval a popsal německý neurolog Dr. Alois Alzheimer v roce 1906 a která je nejčastější příčinou demence u starších osob (Lyketsos, 2018). Termín demence je definován jako chronická progresivní duševní porucha, která ovlivňuje paměť, myšlení, porozumění a další základní mozkové funkce (Sanabria-Castro et al., 2017). To je charakterizováno progresivní ztrátou neuronů, což má za následek atrofii mozku v oblasti paměti a učení. Následně se objevují motorické, senzorické, emocionální a kognitivní změny (Adriaanse et al., 2014). V současnosti celosvětově trpí demencí přibližně 50 milionů lidí a očekává se, že toto číslo vzroste do roku 2030 na 66 milionů a do roku 2050 na 115 milionů (Guerchet et al., 2013).