Krásky zahrad – denivky: Na zahradě, ve váze, i na talíři

Romana Jelínková

     Denivky (lat. Hemerocallis), tolik oblíbené a spolehlivé ozdoby mnoha zahrad, jsou známé již po dlouhá staletí. Tyto trvalky jsou nenáročné, velmi houževnaté a odolné, prosperující téměř kdekoli, pokud mají zajištěny některé základní potřeby. Mnohé se vyznačují příjemnou vůní. Jen velmi málo víceletých rostlin vykazuje tolik výhod jako právě denivky, v anglicky mluvící kultuře známé jako „daylilies“. Dříve byly občas zaměňovány s liliemi.  Náležejí do rodu jednoděložných rostlin a jsou zařazovány do čeledě asfodelovité (některé zdroje uvádějí žlutokapovité, Xanthorrhoeaceae Dum.) a do podčeledě Hemerocallidaceae/denivkovité [1,2]. Denivky jsou obecně diploidní, tzn. že obsahují dvě sady chromozomů. Později byly vyšlechtěny tetraploidní rostliny, které mají větší buněčné jádro a buňky se silnějším tlakem pletiv, což umožňuje výraznější vzrůst a pevnější květy. Významnější úspěchy šlechtění tetraploidních denivek byly zaznamenány až v 80. letech 20. století. Jedno z prvních ocenění získala v r. 1978 odrůda Mary Todd (Obr. 1).

Obr. 1. Oceněná denivka „Mary Todd“

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) a geraniin

Jiří Patočka, Jana Matějíčková

     Kakost hnědočervený (Geranium phaeum) z čeledi kakostovité (Geraniaceae) je vytrvalá, 30 až 70 cm vysoká bylina se silným oddenkem, který nese zbytky šupin. Dlouze řapíkaté a chlupaté přízemní listy tvoří růžici, z které vyrůstá přímá lodyha, nahoře větvená, často nachově skvrnitá, s řídkými dlouhými a hustými krátkými chlupy. Dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, horní téměř přisedlé, s dlanitě laločnatou čepelí a se zubatými úkrojky. Palisty jsou kopinaté a z jejich paždí vyrůstají květy, uspořádané ve 2květých vidlanech. Květní stopky i kališní lístky jsou chlupaté, kališní lístky mají 3 žilky, při bázi jsou červenofialové. Květy jsou tmavě hnědočervené, při bázi bělavé a vzácně celé bílé. Kvete v květnu až červnu. Kakost hnědočervený se vyskytuje na vlhkých loukách a lesích, lesních okrajích, březích, v křovinách, parcích a preferuje světlá až polostinná stanoviště v podhorském a horském stupni (Nikolov, 2017).

Kakost hnědočervený (Geranium phaeum). Foto: Ing. Jana Matějíčková

Strelície královská (Strelitzia reginae): Pták, který neuletí

Jiří Patočka, Hana Pilná

    Strelície královská je tropická rostlina s exotickým, ptáku podobným květem, známá též jako „Rajský pták“. Je jedním z pěti druhů rodu Strelitzia a pochází z Jihoafrické republiky, kde roste v provinciích Východní Kapsko a KwaZulu-Natal. Tato rostlina je velmi oblíbená pro své nápadné a barevné květy. Rostlina může dorůst až 1,5 metru a má velké kožovité a tmavě zelené listy podobné banánovníku.  Květy vyrůstají z tuhého, horizontálně postaveného stvolu a květenství může kvést několik týdnů. Strelicie královská je často používána jako okrasná rostlina v zahradách, parcích nebo interiérech. Díky svým nápadným květům je také oblíbená v květinových aranžmá a kyticích (Criley & Halevy, 2019).

 Strelície královská (Strelitzia reginae). Foto:  Hana Pilná

Stachyurus chinensis: An overlooked treasure of the Chinese flora

Jiří Patočka, Sukanya Sonowal, Matěj Malík, Zdeňka Navrátilová, Vladimír Gajdošík

     Stachyurus chinensis Franch. is an interesting species of plant growing in China. Although this plant is less known compared to other species, it has the potential to become a real treasure of Chinese flora (Luo et al., 2022). About its aesthetic qualities and healing properties, it deserves more attention and purposeful research. Stachyurus is a genus of plants in the family Stachyuraceae, which is widespread in East Asia. The genus Stachyurus includes several species of shrubs and trees that are naturally widespread especially in the regions of eastern China, Japan, and Korea (Li, 1943).

Photo: Dr. Sukanya Sonowal

Šupinovka zlatozávojná (Pholiota aurivella) a její význam při vývoji biologicky rozložitelných obalových materiálů

Jiří Patočka, Radoslav Patočka, Hana Juříčková 

     Šupinovka zlatozávojná (Pholiota cerifera (P. Karst.) P. Karst. 1879, dříve Pholiota aurivella (Batsch) P. Kumm. 1871) je druh lupenité houby patřící do čeledi límcovkovitých (Strophariaceae) (Lee et al., 2020). Houba je rozšířena v celém mírném pásmu severní polokoule a často se vyskytuje na kmenech a pařezech listnatých stromů, zejména vrb, buků, dubů a bříz. Roste nehojně od září do listopadu (někdy i na jaře), jednotlivě nebo v malých trsech, na živých i tlejících větvích a kmenech listnáčů, ve většině případů vrb. Hojnější je ve vlhčím prostředí, v blízkosti vodních toků, v lužních lesích atp. (Razaq et al., 2014). Houba je dobře rozpoznatelná díky svému zlatožlutému klobouku pokrytému šupinami. Ten je široký 30–150 mm, v mládí zvoncovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý. Jeho žlutá barva je při okraji obvykle trochu světlejší. Povrch je za vlhka (zejména v mládí) slizký, lepkavý, s rozptýlenými rezavě hnědými, někdy poměrně tmavými šupinami. Okraj klobouku bývá až do dospělosti ověšen zbytky vela. Lupeny jsou středně husté, vysoké 8–12 mm, u třeně připojené. Zpočátku jsou krémové, nažloutlé, později žlutohnědé až hnědé se žlutým ostřím, někdy rezavě skvrnité. Třeň je válcovitý, vysoký 50–150 mm o průměru 5–25 mm, často zakřivený a na bázi někdy kyjovitě rozšířený. V horní části je žlutý, od báze postupně rezavohnědý, se žlutými až rezavě hnědými šupinkami. Prsten v horní třetině třeně je tvořený zbytky vela a v dospělosti se ztrácí. Dužnina je pevná, žlutá, v dolní části třeně rezavě hnědá. Vůně je nenápadná a chuť mírná (Holec et al., 2012). Výtrusný prach je rezavě hnědý, výtrusy jsou eliptické, 8–11 x 5–6,5 µm, tlustostěnné, hladké, s klíčním pórem. Tyto znaky však nestačí k rozlišení jednotlivých druhů šupinovek, ani k oddělení rodu Pholiota od jiných dřevokazných rodů s hnědými výtrusy, jako jsou Hypholoma a Stropharia (Lee et a., 2020). 

Šupinovka zlatozávojná (Pholiota aurivella) Foto: Hana Juříčková

Turan kanadský (Conyza canadensis): Léčivý plevel.

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Turan kanadský (Conyza canadensis), známý také jako turanka kanadská nebo přeslenice kanadská, je bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Tento druh je původní v Severní Americe, ale rozšířil se do mnoha dalších částí světa, včetně Evropy a Asie. V mnoha částech světa je však považován za invazivní rostlinu. Je znám svou schopností růst na různých typech půd a často se vyskytuje jako plevel na ruderálních stanovištích. Rychle se šíří zejména v narušených a otevřených stanovištích, jako jsou okraje cest, pole a městské oblasti. Preferuje slunná místa s dobře odvodněnou půdou, ale je schopen růst v širokém spektru podmínek. Je to plevel sadů, vinic, cest a orných polí, kde byla orba omezena nebo zastavena (Weaver, 2001).  Může vytlačovat původní flóru a měnit strukturu ekosystémů. Jeho šíření může být problematické zejména v zemědělství, kde může snižovat výnosy plodin. Monitorování a včasné odstraňování nově vznikajících populací může pomoci zabránit rozšíření této invazivní rostliny (Brown & Whitwell, 1988).

Turan kanadský (Conyza canadensis) dokáže vyrůst všude.  Foto: Radoslav Patočka

Fytochemie a fytofarmakologie sporýše lékařského

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Radoslav Patočka 

     Sporýš lékařský (Verbena officinalis L.) z čeledi sporýšovité (Verbenaceae) je známá léčivá rostlina s dlouholetou tradicí v evropské, asijské a severoamerické medicíně (Chinese Pharmacopeia, 2005; British Herbal Compendium, 2006; Tobyn et al., 2011; Kubica et al., 2020). Surovinou používanou v tradiční medicíně i moderní fytoterapii je sušená nať téhle rostliny - Verbenae herba (Obr. 1). 

Obr. 1. Sporýš lékařský (Verbena officinalis L). Foto: Mgr. Zdeňka Navrátilová. 

Voskovka: Potenciální zdroj přírodních produktů pro zdraví

Jiří Patočka, Radoslav Patočka

     Hoja masitá (Hoya carnosa), často označovaná také jako voskovka nebo porcelánový květ, je oblíbená pokojová rostlina pocházející z tropických oblastí Asie a Austrálie. Tato rostlina patří do čeledi Apocynaceae a je známá svými voskovitými, lesklými listy a voňavými, hvězdicovitými květy (Rodda, 2012). Intenzita vůně je závislá na cirkadiánním rytmu a nejvyšší je v noci (Altenburger, & Matile, 1988). Listy jsou masité, kožovité, tmavě zelené a lesklé. Mají oválný tvar a vyrůstají na dlouhých, plazivých nebo popínavých stoncích. Květy jsou uspořádány v kulovitých shlucích. Jsou bílé nebo růžové s červeným středem a mají charakteristický voskovitý vzhled. Kvete obvykle v létě a květy jsou velmi voňavé. Hoja masitá je krásná a nenáročná rostlina, která se díky svým dekorativním listům a voňavým květům stala populární volbou pro domácí i kancelářské prostředí (Dewerth, 1956).

Chrpa horská (Centaurea montana) a cytotoxický indolový alkaloid montanin

Jiří Patočka, Vladimír Gajdošík

     Chrpa horská (Centaurea montana), je trvalka z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) (Boršić et al., 2011). Latinský název "Centaurea" je odvozen od řeckého mýtu o kentaurovi Chironovi, který podle pověsti používal tuto rostlinu k léčbě svých ran. Tato rostlina je původní v horách střední a jižní Evropy, kde roste na loukách, okrajích lesů a v horských oblastech do výšky přibližně 2 000 metrů nad mořem. Chrpa horská dosahuje výšky 30-70 cm. Má pevné, vzpřímené lodyhy, které mohou být lehce chlupaté. Listy jsou střídavé, kopinaté až podlouhlé, často s vlnitým okrajem. Květy jsou výrazně modré, někdy s nádechem do fialova. Květenství je složené z jednotlivých úborů, které mají charakteristické modré paprskovité květy okolo středu. Středové květy jsou trubkovité a tmavší barvy. Kvete od května do srpna. Plodem jsou nažky, které jsou opatřeny chmýrem, což jim umožňuje šíření větrem (Denisow et al., 2014).

Foto: Jiří Patočka

Rdesno hadí kořen (Bistorta major) a jeho bioaktivní sekundární metabolity

Jiří Patočka, Jana Matějíčková

    Rdesno hadí kořen (Bistorta major, syn. Polygonum bistorta, Persicaria bistorta) je vytrvalá bylina z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae), která je domovem v Evropě a Asii (Mehar & Tabarak, 2013). Je to poměrně odolná rostlina, která se dobře adaptuje na různé půdní podmínky. Pro zdárný růst vyhledává především vlhké louky, kde preferuje slunné až polostinné stanoviště. Přímá nevětvená lodyha dorůstá výšky kolem 30-80 cm. Všeobecně je známá zejména svými charakteristickými květenstvími. Je využívána v tradičním lidovém léčitelství jako léčivá rostlina i jako potravina (Paw³owska et al., 2020). Má široce vejčité listy sytě zelené barvy, vyrůstající z přízemní růžice. Listy jsou často spirálovitě stočené a mají výrazné žilky. Rostlina má vzpřímené květenství ve tvaru klásku, který se skládá z hustých hroznů drobných květů. Kvete od května do srpna a věty jsou často růžové nebo bílé barvy. Plodem je nažka. Rdesno má tlustý, oddenkovitý kořen, který je široce používán v tradiční medicíně, především pro své adstringentní a protizánětlivé účinky. Je používán například k léčbě průjmů, ran a zánětů (Javid et al., 2024).

Rdesno hadí kořen (Bistorta major). Foto: Ing. Jana Matějíčková