Gutingimycin, sekundární metabolit mořské bakterie Streptomyces Sp.

Jiří Patočka

Gutingimycin je vysoce polární derivát trioxakarcinu z mořské bakterie druhu Streptomyces, (např. Streptomyces sp. QD01), izolovaného ze sedimentu v Mexickém zálivu (Laguna de Terminos) (Blunt et al., 2006). Stejný druh Streptomycety je také zdrojem chemický blízkých trioxakarcinů (Maskey et al., 2004).

Árón plamatý –termogeneze a jiná chemická specifika kvetení

Jana Matějíčková, Jiří Patočka

     Árón plamatý (Arum maculatum) je jednoděložná rostlina z čeledi Araceae (árónovité). Tato vytrvalá bylina se vyskytuje převážně v mírném pásmu v nižších evropských horských oblastech, zasahuje až do severního Turecka a západního Kavkazu. V České republice roste pouze v Čechách, na Moravě se nevyskytuje, ale roste tam podobný árón východní (Arum cylindraceum). Árón plamatý má rád stinné listnaté lesy s vlhkými na živiny bohatými půdami. Vyhledává zejména propustné, vápenaté půdy a často se vyskytuje ve spojení s dalšími jarně kvetoucími rostlinami bylinného patra. Árón plamatý dosahuje výšky 20 až 40 cm. Tento geofyt má jako trvalý orgán horizontální oddenek velikosti vlašského ořechu. Bazální listy mají dlouhé stonky, jednoduchá listová čepel s výraznou žilnatinou má široce šípovitý tvar a je 10 až 20 cm dlouhá. U některých populací mají sytě zelené listové čepele tmavé skvrny (odtud latinský název maculosus = skvrnitý). Kvete od dubna do května. Po opylení, které je velmi specifické, a proto je podrobně popsáno níže, dozrávají červené plody podobné bobulím. Každý plod obsahuje až pět semen. Na vhodných stanovištích se umí rychle namnožit klonovánímpomocí oddenků.

Árón plamatý (Arum maculatum). Foto: Ing. Jana Matějíčková

Alapropoginin - nový antimikrobiální peptid

Jiří Patočka

     Alapropoginin je nově navržený ultrakrátký antimikrobiální peptid (AMP), který vykazuje slibné výsledky v boji proti rezistentním bakteriálním kmenům. Jeho struktura byla racionálně navržena s cílem maximalizovat antimikrobiální účinnost a minimalizovat toxicitu vůči lidským buňkám (Salama et al., 2021). 

     Alapropoginin je hexapeptid složený z alternujících zbytků argininu (kladně nabitý) a bifenyalaninu (hydrofobní), což zajišťuje rovnováhu mezi kationicitou a hydrofobicitou – což jsou klíčové vlastnosti pro interakci s bakteriálními membránami. Peptid je dále konjugován s 2-(6-methoxynaphthalen-2-yl)propanovou kyselinou, což zvyšuje jeho antimikrobiální aktivitu. Molekula má čistý kladný náboj +3 a molekulovou hmotnost 1367,64 Da. Syntéza byla provedena pomocí standardní Fmoc chemie na pevné fázi a produkt byl purifikován na více než 98% čistotu pomocí reverzní HPLC (Salama et al., 2021; Zhao et al., 2022).  

Biologicky aktivní látky ze stálezeleného stromu Dysoxylum binectariferum

Jiří Patočka, Mohd Kashif

     Dysoxylum binectariferum (Roxb.) Hook je druh stromu z čeledi Meliaceae, která zahrnuje i známější dřeviny, jako je například mahagon. Tento strom je původem z jižní a jihovýchodní Asie, včetně Indie, Srí Lanky, Bangladéše, Nepálu, Thajska a dalších oblastí tohoto regionu (Mehra et al., 1972). Druhy Dysoxylum jsou často používány v tradiční medicíně a D. binectariferum je známý především právě díky svým léčivým vlastnostem (Arya et al., 2017). Výtažky z této rostliny jsou studovány pro své potenciální protirakovinné účinky, zejména díky obsahu bioaktivních látek jako jsou flavonoidy a limonoidy (Jain et al., 2014). Tento strom má významné místo jak v tradiční medicíně, tak v moderním výzkumu farmakologie, kde jeho sloučeniny vykazují slibné výsledky pro léčbu některých onemocnění (Ankalge et al., 2021; Yadav et al., 2025).

Kottamidy: Alkaloidy mořského pláštěnce Pycnoclavella kottae

Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová, Martin Doucha

     Relativně nedávno byly z endemického novozélandského pláštěnce  Pycnoclavella kottae popsány čtyři nové alkaloidy, zvané kottamidy A–D  (Appleton et al., 2002). Tyto alkaloidy obsahující imidazol-4-on jsou v chemii přírodních produktů vzácné a kottamidy jsou prvními příklady přírodních produktů na bázi 2,2,5-trisubstituovaných imidazolů. 

Kaulerpin: Mořský alkaloid

 Jiří Patočka, Martin Doucha

     Kaulerpin je bis-indolový alkaloid izolovaný z Caulerpa racemosa, mořské zelené řasy patřící do čeledi Caulerpaceae, která je v češtině známá jako „hroznová řasa“ (Lunagariya et al., 2019). Je charakteristická svými kulovitými výrůstky připomínajícími hrozny a často se vyskytuje v tropických a subtropických mořích. V některých oblastech světa je známá svými invazivními vlastnostmi (Verlaque et al., 2003).

Mořská „hroznová řasa“ Caulerpa racemosa

Naftabliny a nafterpiny a jejich ochranné účinky proti toxicitě L -glutamátu

Jiří Patočka

     Ischemické poruchy centrálního nervového systému jsou jednou z hlavních příčin úmrtí. Při ischemii mozku dochází k rozsáhlému uvolňování L -glutamátu, hlavního neurotransmiteru v centrálním nervovém systému, který následně indukuje smrt neuronálních buněk (Castellanos et al., 2998). Látky, které by vykazovaly ochrannou aktivitu proti toxicitě L–glutamátu by mohly sehrát důležitou úlohu při ischemii mozku. Takovými látkami by mohly být naftabliny a nafterpiny, což jsou mořské meroterpenoidy, přírodní sloučeniny, které byly izolovány z mořských aktinomycet a zaujaly vědce svými zajímavými biologickými účinky (Shin-ya et al., 1992).

Abyssomiciny: Unikátní polycyklická antibiotika

Jiří Patočka

     Abyssomiciny jsou skupinou polycyklických antibiotik, které představují zajímavou třídu přírodních látek s unikátní strukturou a potenciálně významnými biologickými účinky, včetně antibakteriální aktivity. Jsou to sekundární metabolity produkované některými aktinomycetami, zejména rody Streptomyces a Verrucosispora. Mají složitou polycyklickou makrocyklickou strukturu a různé typy abyssomicinů se liší v konfiguraci, stupni oxidace, nebo přítomnosti dalších funkčních skupin. Prvními popsanými sloučeninami z rodiny abyssomicinů byly abyssomicin B, C, atrop-C a D, produkované mořským aktinomycetovým kmenem Verrucosispora maris AB-18-032, který byl izolován ze sedimentu odebraného v Japonském moři (Fiedler, 2021).

Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum): Stará léčivá rostlina

Jiří Patočka, Jana Matějíčková, Zdeňka Navrátilová

     Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) je statná vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), dorůstající výšky 30–70 cm. Má čtyřhrannou lodyhu, která bývá hustě chlupatá. Listy jsou vejčitě kopinaté, výrazně zubaté a svým vzhledem připomínají listy meduňky (odtud název „meduňkolistý“). Na dotek jsou měkké a slabě aromatické. Květy jsou uspořádány v řídkých lichopřeslenech, mají typický dvoupyský tvar a dosahují délky 3–4 cm. Jejich barva je různá – obvykle bývají bílé s nápadnou růžovou nebo purpurovou kresbou na spodním pysku, ale existují i rostliny s jednobarevnými květy. Medovník meduňkolistý kvete obvykle od května do července a díky svému bohatému nektaru je oblíbenu rostlinou včel a dalších opylovačů (Haas et al., 2024). Tato trvalka se vyskytuje v lesích a na okrajích křovin, zejména na vápenitých půdách. Přirozeně se vyskytuje v jižní, západní a střední Evropě, včetně České republiky (Kaplan, 2017). Medovník meduňkolistý je poměrně vzácná rostlina evropských lesů, která je ceněná nejen pro svůj vzhled, ale také pro svou příjemnou vůni a léčivé účinky. V některých zemích byla a dodnes je využívána v lidovém léčitelství (Grujić  et al., 2014). Její nať se uplatňuje při léčbě kašle a bolesti v krku, úzkosti, nespavosti, zánětu očí, stejně jako při infekcích ran a kůže. Čerstvé nebo sušené listy rostliny se používají k přípravě aromatických čajů, které se konzumují po jídle k prevenci trávicích problémů. V minulosti se listy konzumovaly jako zdroj vitamínů a mikroprvků. Vzhledem ke specifické sladké vůni této sušené byliny, související s přítomností kumarinu, se ve střední Evropě používá k aromatizaci alkoholu a tabákových výrobků (Szymborska-Sandhu et al., 2020).

Medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Foto: Ing. Jana Matějíčková