Divizna
černá: Usnadňuje odkašlávání.
Jiří
Patočka, Zdeňka Navrátilová, Milena Patočková, Radoslav Patočka
Divizna černá (Verbascum nigrum) je až 120 cm vysoká vytrvalá bylina, která se od ostatních žlutě kvetoucích divizen liší tím, že má květy uspořádány do svazečků. Je to euroasijský druh, který se, mimo nejjižnějších částí Pyrenejského a Apeninského poloostrova a nejsevernější části Skandinávského poloostrova, vyskytuje snad ve všech státech Evropy. Na východě sahá její rozšíření přes severní oblast evropského Ruska do Asie, kde pokračuje až po jezero Bajkal ve východní Sibiři. V České republice je poměrně hojná v nížinách i pahorkatinách do nadmořské výšky okolo 900 m. Zcela však chybí v teplých jihomoravských oblastech, v Pavlovských vrších a na Jihomoravské pahorkatině (Kaplan, 2017).
Divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). Foto. Radoslav Patočka
Divizna černá dává přednost místům dobře osvětleným, s půdou dostatečně výživnou, hlinitou nebo štěrkovitou, která je vlhká a zcela vysychá jen občas. Nevadí ji ani krátkodobé zaplavení vodou. Daří se jí na loukách, mezích, lesních pasekách, na březích potoků a vodních nádrží, v příkopech podél cest, na zamokřených železničních náspech a velmi často i na rumištích a navážkách zeminy. Tato vytrvalá bylina s pevnou, přímou hranatou a chlupatou lodyhou dorůstající, v závislosti na kvalitě půdy, až do výše 120 cm, je většinou nevětvená, někdy bývá nafialovělá a vyrůstá z hrubého, vytrvalého kořene. Tvoří přízemní růžici, jejíž řídce chlupaté listy mají dlouhé řapíky a na rubu jsou světlejší. Jejich čepele jsou dlouhé 15 až 35 cm a široké 5 až 25 cm. Lodyžní listy jsou přízemním podobné, pouze spodní mají krátké řapíky, horní jsou přisedlé a směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v čárkovité listeny dlouhé 5 až 10 mm. Květenství je složeno ze svazečků tvořených třemi až osmi, 2 až 3 cm velkými, žlutými květy s tmavým středem. Terminální květ ve svazečku má stopku dvakrát tak delší než je kalich, který je dělený do pěti kopinatých cípů. Kolovitá koruna s pěti světle žlutými lístky měří v průměru asi 25 mm. Květ má 5 tyčinek s ledvinovitými oranžovými prašníky porostlými fialovými chlupy. Čnělka je holá a nese světlou paličkovitou bliznu. Rostlina kvete od června do září a květy jsou opylovány létajícím hmyzem. Prvním rokem vyroste listová růžice a teprve v následujícím roce vyroste lodyha s květy, která po odkvětu na podzim usychá. Divizna černá je hemikryptofyt a na jaře z přezimujícího pupenu vyraší nová listová růžice a následně květní lodyha (Henslow, 1981).
Sbíranou částí divizny černé je květ (Flos verbasci), někdy jsou užívány i listy nebo kořen (Tatli & Akdemir, 2006). Květ (s tyčinkami, ale bez kalichu) se sbírá postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60 °C. Divizna černá obsahuje ve svých květech, tak jako ostatní divizny, léčivé látky usnadňující odkašlávání. Jsou to hlavně slizovité látky, karotenoidy, saponiny, třísloviny, éterické oleje a další. Nálev z květů pomáhá při zánětech průdušek a průduškovém astmatu, má i protizánětlivé účinky, uvolňuje křeče a působí močopudně, nejúčinnější je z květů trhaných bez kalichů. Obklady z drcených květů a listů působí na uklidnění bércových vředů. Květ dále obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje a mastné kyseliny, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin (Amini et al., 2022). V semenech je obsažen flavonid rotenon, podezřelý, že je spouštěčem Parkinsonovy nemoci (Sherer et al., 2003).
Květ divizny se užívá v lidovém léčitelství, zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu, protože usnadňuje odkašlávání (Mamedov & Craker, 2001). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně (Kalinina et al., 2014). Naklepané listy divizny bývají užívány jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián.
Literatura
Amini S, Hassani A, Alirezalu A, Maleki R. Phenolic and flavonoid compounds and antioxidant activity in flowers of nine endemic Verbascum species from Iran. J SciFood Agriculture, 2022; 102(8): 3250-3258.
Henslow G. On a Proliferous Condition of Verbascum nigrum, L. Botan J Linnean Soc. 1881; 18(112): 455-458.
Kalinina SA, Elkina OV, Kalinin DV, Syropyatov BY, Dolzhenko AV. Diuretic activity and toxicity of some Verbascum nigrum extracts and fractions. Pharmaceutical Biology, 2014; 52(2): 191-198.
Kaplan Z. Flora and phytogeography of the Czech Republic. Flora and vegetation of the Czech Republic, 2017; 89-163.
Mamedov N, Craker LE. Medicinal plants used for the treatment of bronchial asthma in Russia and Central Asia. J Herbs Spices Med Plants. 2001; 8(2-3): 91-117.
Sherer TB, Betarbet R, Testa CM, Seo BB, Richardson JR, Kim JH et al. Mechanism of toxicity in rotenone models of Parkinson's disease. J Neurosci. 2003; 23(34): 10756-10764.
Tatli II, Akdemir ZF. Traditional uses and biological activities of Verbascum species. FABAD J Pharm Sci. 2006; 31(2): 85.
