Jeřáb
ptačí: jedlý a léčivý
Jiří
Patočka, Milena Patočková
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), známý též jako jeřáb obecný nebo je středně vysoký strom či keř, který patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Tato rostlina je původní v Evropě, Severní Asii a Severní Americe. Jeřáb ptačí je běžně rozšířen v lesích, parcích a na okrajích lesů. Jeho název "jeřáb ptačí" odkazuje na skutečnost, že ptáci, zejména kosi a drozdi, mají velmi rádi plody této rostliny (Sarv et al., 2020). Plody jsou jedlé i pro člověka a jsou zdrojem nutričně i farmakologicky významných látek (Rutkowska et a., 2021). Velké úctě se těšil jeřáb ptačí u Keltů, kteří jej nazývali „čarodějný strom“ a považovali jej za dárce plodnosti a za ochránce před zlými duchy (Arvinte et al., 2023). V Irsku sehrál tento strom důležitou roli v populární ochranné magii proti duchům a mrtvým (Räty et al., 2016).
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Foto Ing. Milena Patočková
Listy jeřábu ptačího jsou střídavé, lichozpeřené a mají obvejčitý tvar s pilovitým okrajem. Jsou tmavě zelené a během podzimu mohou získat nádherné červené a oranžové odstíny. Jeřáb ptačí kvete v květnu až červnu. Květy jsou drobné, bílé a uspořádané do květenství ve formě laty. Jsou velmi atraktivní pro včely a jiné opylovače. Plody jeřábu ptačího jsou malé kulaté bobule, které jsou nejprve červené a během dozrávání přecházejí do oranžovo-červené barvy. Jsou bohaté na vitamín C a jsou oblíbenou potravou mnoha ptáků. Jeřáb ptačí má významnou roli v ekosystémech. Plody jeřábu tzv. jeřabiny mají značné množství vitamínů A a vitaminu C. Slupka obsahuje karotenoidní látku lykopen, dále pektiny, antokyany a flavonoidy. K podpůrným účinkům na lidský organismus je nejúčinnější tinktura připravená z květů a pupenů (Sarv et al., 2020).
Jeřabiny poskytují potravu pro ptáky, zejména během zimních měsíců, kdy je mnoho jiných zdrojů potravy nedostupných. Rostlina také slouží jako vhodné místo pro hnízdění ptáků. Jeřáb ptačí je esteticky příjemný strom, který přináší do prostředí krásu a zároveň slouží jako důležitý zdroj potravy pro ptáky. Je oblíbeným prvkem v krajině, a mnoho kultivovaných odrůd jeřábu ptačího je pěstováno i v zahradách a parcích pro svou dekorativní hodnotu (Raspe et al., 2020). Jeřáb ptačí byl tradičně používán v lidovém léčitelství k léčbě různých nemocí. Některé části rostliny, jako jsou květy a plody, obsahují látky s potenciálními léčivými vlastnostmi (Sołtys et al., 2020).
Obsahovými látkami jsou zejména fonoly a tokoferoly (Olszewska , 2011; Šavikin et al., 2017) s vysokým antioxidačním účinkem (Mikulic‐Petkovsek et al., 2017; Rutkowska et al., 2023). Nejdůkladněji prozkoumanými látkami jsou fenolické sloučeniny (flavonoidy a fenolové kyseliny). Mezi další složky patří triterpeny, steroly, karboxylové kyseliny, kumariny a kyanogenní glykosidy. O tuto tradičně léčivou rostlinu se stále více zajímá i moderní biomedicína (Olszewska et al., 2019), mimo jiné i proto, že vykazuje geronto-protektivní účinky (Platonova et al., 2023). Také jiné druhy jeřábů jsou v současné době středem zájmu rostlinných biochemiků a farmakologů, protože produkují celou řadu zajímavých bioaktivních sloučenin (Sołtys et al., 2020).
Literatura
Arvinte, O. M., Senila, L., Becze, A., & Amariei, S. (2023). Rowanberry—A Source of Bioactive Compounds and Their Biopharmaceutical Properties. Plants, 12(18), 3225.
Mikulic‐Petkovsek M, Krska B, Kiprovski B, Veberic R. Bioactive components and antioxidant capacity of fruits from nine Sorbus genotypes. J Food Sci. 2017; 82(3): 647-658.
Olszewska MA, Kolodziejczyk-Czepas J, Rutkowska M, Magiera A, Michel P, Rejman MW et al. The effect of standardised flower extracts of Sorbus aucuparia L. on proinflammatory enzymes, multiple oxidants, and oxidative/nitrative damage of human plasma components in vitro. Oxid Med Cell Longevity, 2019; Article ID 9746358, 18 pages. https://doi.org/10.1155/2019/9746358
Olszewska, MA. Variation in the phenolic content and in vitro antioxidant activity of Sorbus aucuparia leaf extracts during vegetation. Acta Poloniae Pharmaceutica, 2011; 68(6): 937-944.
Platonova EY, Golubev DA, Zemskaya NV, Shevchenko OG, Patov SA, Shaposhnikov MV, Moskalev AA. The Antioxidant and Geroprotective Properties of an Extract of Mountain Ash (Sorbus aucuparia L.) Fruits. Mol Biol. 2023; 57(6): 978-992.
Raspe O, Findlay C, Jacquemart AL. Sorbus aucuparia L. J Ecology, 2000; 88(5): 910-930.
Räty, M.; Caudullo, G.; Rigo, D. Sorbus Aucuparia in Europe: Distribution, Habitat, Usage and Threats. In European Atlas of Forest Tree Species; Publications Office of the EU: Luxembourg, 2016; pp. 176–177.
Rutkowska M, Kolodziejczyk-Czepas J, Owczarek A, Zakrzewska A, Magiera A, Olszewska MA. Novel insight into biological activity and phytochemical composition of Sorbus aucuparia L. fruits: Fractionated extracts as inhibitors of protein glycation and oxidative/nitrative damage of human plasma components. Food Res International, 2021; 147: 110526.
Rutkowska M, Owczarek-Januszkiewicz A, Magiera A, Gieleta M, Olszewska MA. Chemometrics-Driven Variability Evaluation of Phenolic Composition, Antioxidant Capacity, and α-Glucosidase Inhibition of Sorbus aucuparia L. Fruits from Poland: Identification of Variability Markers for Plant Material Valorization. Antioxidants, 2023; 12(11): 1967.
Sarv V, Venskutonis PR, Bhat R. The sorbus spp.—underutilised plants for foods and nutraceuticals: Review on polyphenolic phytochemicals and antioxidant potential. Antioxidants, 2020; 9(9): 813.
Sołtys A, Galanty A, Podolak I. Ethnopharmacologically important but underestimated genus Sorbus: A comprehensive review. Phytochemistry Reviews, 2020; 19: 491-526.
Šavikin KP, Zdunić GM, Krstić‐Milošević DB, Šircelj HJ, Stešević DD, Pljevljakušić DS. Sorbus aucuparia and Sorbus aria as a source of antioxidant phenolics, tocopherols, and pigments. Chemistry Biodiversity, 2017; 14(12): e1700329.
