Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 3662 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články vlastní: Proč není radno konzumovat kůru citrusových plodů
Publikováno: Pátek, 16.05. 2008 - 20:10:44 Od: prof. Patocka
prof Patočka

Proč není radno konzumovat kůru citrusových plodů

Jiří Patočka

       Citrónová a pomerančová kůra obsahuje řadu zdraví prospěšných bioflavonoidů, které jsou důležité  zejména pro správnou funkci a kvalitu cév. Nedostatek bioflavonoidů se může projevit zvýšenou krvácivostí, praskáním drobných kapilár a zvýšenou náchylností ke vzniku modřin, otoků a zánětů žil.
       Přesto se nedoporučuje kůru u nás prodávaných citrusových plodů konzumovat, protože je ošetřena nebezpečnými chemickými látkami. Jedná se o konzervační prostředky, které chrání citrusové plody před plísněmi a jinými škůdci (Papadopoulou-Mourkidou 1991). Vzhledem k tomu, že se citrusové ovoce pěstuje v teplých klimatických pásmech, tj. poměrně daleko od nás, ošetření kůry pro transport je nezbytné, nemá-li dojít ke znehodnocení plodů dříve, než se dostanou na náš trh. Nejčastěji jsou k těmto účelům používány dvě látky: bifenyl (E 230) a thiabendazol (E 233).



      Bifenyl je aromatický uhlovodík obsažený v kamenouhelném dehtu, pro průmyslové účely se získává pyrolýzou benzenu. Je to bezbarvá krystalická látka s b.t. 71 °C a b.v. 255 °C. Jeho využití v chemickém průmyslu je značné – emulzifikátory, optické zjasňovače, barviva, plastické hmoty apod. Bifenyl má fungicidní a baktericidní účinky, je však toxický i pro savce včetně člověka. V literatuře je popsána řada kasuistik lidí, kteří se bifenylem otrávili, zejména pracovníků z chemických provozů (např. Gosselin et al. 1984, Bingham et al. 2001). Látka se dobře vstřebává z GIT, ale proniká i přes neporušenou kůži. V organismu je biotransformován v játrech a jeho hlavním metabolitem je 4-hydroxybifenyl. Vzhledem k jeho nízkému b.t. představují nebezpečí i páry bifenylu. Vstřebávají se v plicích a způsobují záněty dýchacích cest. Také silně dráždí oči a kůži. Akutní otrava je doprovázena podrážděním horních cest dýchacích, pálením očí a zvracením. Dlouhodobá expozice vede k poškození jater a ke vzniku neurologických poruch (Carella a Bettolo 1994). U laboratorních zvířat byly pozorovány i poruchy ledvin a urogenitálního systému. Bifenyl mění i biochemii krve a vyvolává změny v jejich hematologických parametrech. In vitro nebyla pozorována mutagenita bifenylu při dlouhodobém podávání in vivo myším samicím byl pozorován četnější výskyt benigních i maligních tumorů jater. Mechanismus toxického účinku bifenylu spočívá v inhibici některých enzymů dýchacího řetězce. Mezi toxikologicky významné látky odvozené od bifenylu patří především jeho halogen-deriváty (DiCarlo et al. 1978).
     Thiabendazol je synteticky připravená heterocyklická sloučenina s třemi atomy dusíku a jedním atomem síry v molekule [2-(1,3-thiazol-4-yl)-1H-benzimidazol]. Látka má fungicidní,  baktericidní a anthelmintické účinky s nízkou toxicitou pro člověka a je proto používána v zemědělství k ochraně sklizeného ovoce a zeleniny. Thiobendazol má chelatační účinky a může být využíván jako antidotum při otravách některými těžkými kovy, zejména olovem, rtutí a antimonem. Jeho toxicita pro člověka však není bezvýznamná. Nejnižší toxická dávka thiabendazolu pro člověka je udávána 47.6 mg/kg (Tchao a Templeton 1983). Akutní toxicita se projevuje nauzeou, zvracením, závratěmi, méně často průjmem, únavou, spavostí, závratěmi, bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou. Objevuje se také kožní erytém, halucinace, smyslové poruchy, třes, hučení v uších a křeče. Prvé příznaky se objevují 3 až 4 hodiny po podání a trvají až 6 hodin (McEvoy 1993). Chronická toxicita se projevuje suchostí sliznic, zejména úst a očí, změnami na kůži (keratitida) a cholestatickou žloutenkou. Dlouhodobá suchost očí vede ke změnám rohovkového epitele (Grant 1986).
      Konzumovat kůru citrusových plodů či jinak ji využívat k potravinářským účelům (strouhaná citrónová kůra jako koření, příprava kandované pomerančové kůry, apod.) je riskantní, pokud jsou plody chemicky ošetřeny. Obě nejčastěji používané konzervační látky, bifenyl i thiabendazol, představují pro člověka zdravotní riziko. Protože jsou tyto substance rozpustné v tucích, nelze je z kůry odstranit omytím vodou. Ze stejného důvodu by ale neměly pronikat z kůry dovnitř plodů. Chemicky ošetřené citrusové plody jsou tedy zdravotně nezávadné, závadná je ale jejich kůra.

Literatura
Bingham, E.; Cohrssen, B.; Powell, C.H.; Patty's Toxicology Volumes 1-9 5th ed. John Wiley & Sons. New York, N.Y. (2001)., p. V4 326
Carella G, Bettolo PM. Reversible hepatotoxic effects of diphenyl: report of a case and a review of the  literature. J Occup Med. 1994; 36(5): 575-576.
Di Carlo FJ, Seifter J, DeCarlo VJ. Assessment of the hazards of polybrominated biphenyls. Environ Health Perspect. 1978; 23: 351-365.
Gosselin, R.E., R.P. Smith, H.C. Hodge. Clinical Toxicology of Commercial Products. 5th ed. Baltimore: Williams and Wilkins, 1984., p. II-152
Grant, W.M. Toxicology of the Eye. 3rd ed. Springfield, IL: Charles C. Thomas Publisher, 1986., p. 901
McEvoy, G.K. (ed.). American Hospital Formulary Service - Drug Information 93. Bethesda, MD: American Society of Hospital Pharmacists, Inc., 1993
Papadopoulou-Mourkidou E. Postharvest-applied agrochemicals and their residues in fresh fruits and vegetables. J Assoc Off Anal Chem. 1991; 74(5): 745-765.
Tchao P, Templeton T. Thiabendazole-associated grand mal seizures in a patient with Down syndrome. J Pediatr. 1983; 102(2): 317-318.
U.S. Environmental Protection Agency's Integrated Risk Information System (IRIS) on 1,1-Biphenyl (92-52-4) Available from: http://www.epa.gov/ngispgm3/iris on the Substance File List as of March 15, 2000

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu prof Patočka
· Další články od autora prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma prof Patočka:
Kyselina fytová a naše zdraví


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.97
Účastníků: 38

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

prof Patočka





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace