Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 4773 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články studentů ART: Lysohlávka jako halucinogen
Publikováno: Neděle, 05.02. 2006 - 19:14:19 Od: Prof. Patocka
Aplikovaná radiobiologie a toxikologie Anonymní napsal "Lysohlávka jako halucinogen

Pavel Chytra

Halucinogeny jsou charakteristické tím, že jejich základní účinek u zdravého jedince vyvolávají změny vědomí. Po požití těchto drog dochází často k výrazným změnám psychiky, hloubky a intenzity vnímání. Objevují se sluchové a zrakové halucinace, projevy depersonalizace, deformace času a prostoru. Často dochází k pocitu létání.Účinky halucinogenů jsou závislé na osobnosti uživatele, jeho momentálním psychickém stavu, okolí i výšce dávky.



Lysohlávka jako halucinogen.

Pavel CHYTRA

Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2. Aplikovaná radiologie a toxikologie – kombinované studium

email: chpaja@seznam.cz

Úvod

Halucinogeny jsou charakteristické tím, že jejich základní účinek u zdravého jedince vyvolávají změny vědomí. Po požití těchto drog dochází často k výrazným změnám psychiky, hloubky a intenzity vnímání. Objevují se sluchové a zrakové halucinace, projevy depersonalizace, deformace času a prostoru. Často dochází k pocitu létání.Účinky halucinogenů jsou závislé na osobnosti uživatele, jeho momentálním psychickém stavu, okolí i výšce dávky. Rizikem je nevypočitatelnost účinku a možnost toxické halucinatorní psychózy nebo projevení latentní duševní nemoci. Halucinogeny (LSD, Mezkalin, Psilocybin, atd.) mají mezi drogami vyjímečné postavení. A to, že zpravidla nezpůsobují návyk. Rozdělení halucinogenů je na přírodní a syntetické.

Trochu historie

Historie omamných hub sahá ke starým aztéckým kmenům a novodobé mexické kmeny Indiánů Střední Ameriky používali při rituálních obřadech a v lidském lékařství plodnice drobných lupenatých hub s tmavými výtrusy, které nazývali „teonanacatl“ , což v aztéckém překladu znamená „maso bohů“. Tyto houby byly a jsou dosud používané jako významná součást některých náboženských rituálů.

Jako první Evropan v 16. století popsal „teonanacatl“ a jeho účinky španělský mnich Sahagún. Až na konci 30. let 20. století, se podařilo získat 2 nejhlavnější druhy posvátných mexických hub, kdy v 60. letech 20.století určil etnobotanik R.G.Wasson tyto houby jako lysohlávky a „otec LSD“ A. Hofmann z těchto hub účinnou látku určil, ale také synteticky vyrobil.

Výtažek z lysohlávek byl například využit i za 2.světové války všemi armádami při výsleších špiónů k utlumení osobnosti.

Mykologie

Mezi nejvýznamnější halucinogenní houby patří druhy rodu Lysohlávka, (Psilocybe), z čeledi límcovkovitých (Strophariaceae), charakteristická mimo jiné modráním dužiny. Typickým představitelem je Lysohlávka mexická (Psilocybe mexicana), roustoucí v jižním Mexiku (stát Oaxaca). Další druhy tohoto rodu rostou v Japonsku, Austrálii, a v Indonésii.

Evropa má také své lysohlávky. Nejnámější je lysohlávka kopinatá ( Psilocybe semilanceata), která roste převážně ve smrkových lesích, ale i na loukách, pastvinách a podél cest.

V ČR známe tři nejrozšířenější a nejznámější lysohlávky.:

Lysohlávka kopinatá( Psilocybe semilanceata), lysohlávka česká (Psilocybe bohemica), a lysohlávka modrající ( Psilocybe cyanescens), která má nejvíce psychotaktivních látek.

Typickými znaky našich lysohlávek je „modrání“. Jde o drobnou houbičku s kloboučkem o průměru 0,5-3 cm vysoký, úzký, nápadně zašpičatělý až kuželovitý. Barva je tmavě olivově šedohnědá nebo žlutohnědá. Lupeny jsou ke třeni široce přirostlé. Třeň je 2-3 mm tlustý, obvykle 6-8cm vysoký. Dužina nemá chuť ani pach.

Chemické složení

Hlavními účinnými složkami lysohlávek jsou indolové alkaloidy a to hlavně psilocybin a psilocin.

Psilocybin -4-fosforyloxy-N, N-dimethyltryptamin). Je zvláštní svou fosforovou skupinou, navázanou na benzenové jádro indolu. Je poměrně stálý jeho množství se nemění ani při sušení, ani skladování. Při tepelné úpravě dochází ke ztrátám účinných látek.

Psilocin- je defosforovaný psilocybin, je nestálý, který při sušení mizí.

Užití

Lysohlávku pro svou dostupnost sbírá většinou jen okruh převážně mladých lidí. Užití hub je v syrovém či sušeném stavu. Také se podává ve formě odvaru jako polévky nebo „čaje“ zvané „magoráček“.

Po požití

Doba po užití závisí na způsobu požití a jeho příznaky, které se dostavují již po 10 min. Počáteční příznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, zrudnutí obličeje, snížení srdeční činnosti, rozšíření zornic, pocit neklidu, malátnost, křeče, poruchy rovnováhy, pocení, třes, a hlavně změny nálad. Dochází ke zrakovým halucinacím, deformace tváří a osob, poruchám vnímání prostoru, času. Častými projevy jsou zimnice a slabost v nohou. Tyto pocity trvají krátce a během 30minut jsou vystřídány celkovým tělesným uvolněním. Celková intoxikace je 4 až 6 hodin, v závislosti na dávce a individuální dispozici.

Dlouhodobé užívání těchto hub může vést k patologickým změnám vnitřních orgánů, především jater. U lidí s onemocněním srdce může zavinit i smrt. K předávkování stačí 15 až 30 plodnic .

Z těla je psilocybin vyloučen 85 procent během 8 hodin. Zbytek je uložen v tukové tkáni, ze které je vyloučen do týdne a to ve formě psilocinu močí.

Závěr

Tento článek by měl být určitou formou varování o lehké dostupnosti některých látek na výrobu drog a před jejím zneužitím a jejími následky. Vždyť jen představa o jejich nevypočitatelných účincích, které může vést k nepředvídatelným reakcím organizmu a jejích následcích.

Použitá literatura:

Největší část informací jsem čerpal na internetových stránkách a to na : www.salix.cz, www.odpor.wz.cz, www.idnes.cz, www.drop-in.cz, www.mvcr.cz, www.biotox.cz.

"

 
 
  Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Související odkazy
· Více o tématu Aplikovaná radiobiologie a toxikologie
· Další články od autora Prof. Patocka


Nejčtenější článek na téma Aplikovaná radiobiologie a toxikologie:
Belladonnové alkaloidy: atropin a skopolamin


  Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4.19
Účastníků: 21

Velmi dobré

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné


  Možnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

 Poslat článek Poslat článek

Související témata

Aplikovaná radiobiologie a toxikologie





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.06 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace