Vítejte na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
Přihlásit se nebo Registrovat Domů  ·  Prof. Patočka  ·  Student ART  ·  Student RA  ·  Student KRT  ·  Doktorand  ·  Fórum  

  Moduly
· Domů
· Archív článků
· Doporučit nás
· Články na internetu
· Fotogalerie
· Poslat článek
· Průzkumy
· Připomínky
· Soubory
· Soukromé zprávy
· Statistiky
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Verze pro PDA
· Vyhledávání

  Skupiny uživatelů
· Prof. Patočka
· Student ART
· Student RA
· Student KRT
· Doktorand

  Kdo je online
V tuto chvíli je 45568 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma zaregistrovat zde


  Články mých kolegů: Zvonek vousatý: sekundární metabolity
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 09.08. 2022 - 14:31:58 (232059 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 3441 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Zvonek vousatý: sekundární metabolity

 Zdeňka Navrátilová, Romana Jelínková, Jiří Patočka

     Zvonek vousatý (Campanula barbata L.) je dvouletá bylina z čeledi zvonkovitých (Campanulaceae). Rostliny jsou pokryté dlouhými chlupy, dorůstají výšky 10–40 cm. Mají přímé nebo krátce vystoupavé lodyhy, kopinaté listy a stopkaté květy jednotlivé nebo v jednostranném hroznu, které kvetou od července do srpna. Koruna je trubkovitě zvonkovitá, má bledě modrou barvu a vně i uvnitř je dlouze chlupatá. Vzácně se tento druh vyskytuje v bíle kvetoucí formě. Plodem je rezavě hnědá tobolka. Zvonek vousatý roste na podhorských a horských loukách v Alpách, Karpatech a v Norsku, v ČR pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Dostal se tak do znaku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zvonek vousatý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (Kovanda, 2000; Finkenzeller, 2007). Z výsledku mapování z roku 2014 je patrné, že oproti předchozím létům se počty jedinců na lokalitách snížily (Šilllerová. 2014).

Kvetoucí zvonek vousatý, rostoucí na stráni pod Kralickým sněžníkem. CHKO Jeseníky. Foto: Ing. Romana Jelínková, Ph.D.

 

  Články mých kolegů: Sukulenty v Brně
Autor: Prof. Patocka - Pondělí, 01.08. 2022 - 09:02:53 (295514 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 856 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Sukulenty v Brně

Radoslav Patočka

Sukulenty najdeme v suchých tropických a subtropických oblastech jako jsou stepi, polopouště a pouště. Najdeme je ale také v Brně ve sklenících Botanické zahrady PřF MU od 9. do 16. září 2022 na výstavě sukulentů a jiných exotických rostlin. Přijďte se podívat, denně od 9:00 do 17:30.                                                                                                                                        
 

  Články mých kolegů: Fotograf a milovník přírody Josef Frynta
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 19.07. 2022 - 15:03:56 (345720 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 1408 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Fotograf a milovník přírody Josef Frynta

Radoslav Patočka

     S fotografiemi Josefa Frynty se na serveru TOXICOLOGY čtenáři setkávají poměrně často. Většinou se jedná o Fotografie dne nebo o snímky v odborných článcích, a to nejen na TOXICOLOGY nebo na webu iFAUNA, ale i v časopisech jako je Vesmír, Sféra nebo Botanika. Jeho záběry rostlin a živočichů vynikají nejen technickou kvalitou, ale i nápaditostí a celkovou kompozicí. Prozrazují citlivý vztah k přírodě a hluboce vyvinuté estetické cítění fotografa, který se svému koníčku věnuje již od útlého mládí. Nejsou to však jen snímky rostlin a přírody, kterým se Josef Frynta věnuje. Jsou to také kulturní památky, o čemž svědčí i právě probíhající výstava jeho fotografií na zámku Rokytnice v Orlických horách.

 

 

  Články mých kolegů: Vstavač kukačka: rostlina roku 2021
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 21.05. 2022 - 09:32:20 (627119 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 4505 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Vstavač kukačka: rostlina roku 2021

Barbora Plašilová, Radoslav Patočka

     Vstavač kukačka (Orchis morio) je drobnější, ale velice krásná orchidej z čeledi vstavačovitých. V minulosti byl vstavač kukačka jedním z nejhojnějších druhů vstavačů v Čechách a na Moravě, ale ani on se nevyhnul negativním zásahům člověka do krajiny. Úbytek začal být pozorován již v druhé polovině 20. století a k roku 1980 byl v Čechách i na Moravě zaznamenán 60% úbytek historických lokalit. Úbytek však stále pokračuje a z některých oblastí již tato orchidej zcela vymizela. Vstavač kukačka (O. morio) je podle prováděcí vyhlášky MŽP ČR 395/92 Sb. i podle Červeného seznamu IUCN označován jako silně ohrožený druh (Štípková a Kindlmann, 2021).

Kvetoucí vstavač kukačka (Orchis morio) v CHKO Slavkovský les. Foto: Ing. Barbora Plašilová

 

  Články mých kolegů: Terčovník(y) ještě jednou
Autor: Prof. Patocka - Čtvrtek, 11.03. 2021 - 14:51:31 (2202131 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 2951 bytů | Hodnocení: 5)

Terčovník(y) ještě jednou

RP

Přál jsem si pár čtenářů, kteří by nám mohli slovem i obrazem přiblížit tajemný svět lišejníků. Sotva jsem přání vyslovil, hned se splnilo. Jeden čtenář se přihlásil. Ale chce zůstat v anonymitě. Přečtěte si co píše a zjistíte proč …

Článek s titulkem „Ještě jednou terčovník zední“ mě zaujal především konstatováním autora, že lišejníky, byť se s nimi setkáváme takřka na každém kroku, stojí stranou zájmu. „Byl bych moc rád, kdyby se našlo pár čtenářů, kteří by byli ochotni nám ten tajemný svět lišejníků trochu přiblížit. Slovem i obrazem,“ vyzývá.

 

  Články mých kolegů: Antidepresivně účinné látky šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)
Autor: Prof. Patocka - Sobota, 19.11. 2016 - 12:25:50 (6915163 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 13849 bytů | Hodnocení: 5)
prof Patočka

Antidepresivně účinné látky šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)

Zdeňka Navrátilová, Jiří Patočka

      Deprese je závažná a dlouhotrvající porucha psychiky, která se u člověka projevuje snížením až vymizením schopnosti prožívat radost a potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem. Depresivní člověk trpní neschopností cítit potěšení (ahedonie), ve všem vidí zmar, beznaděj a bezvýchodnost, má nedostatek motivace, trpí pocity bezcennosti a viny za vlastní neschopnost a k tomu se váže úzkost a osamocenost, malá sebedůvěra, zvýšená únava, zhoršená pozornost a neschopnost soustředění. Jedná se o velmi závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav.  Reakce člověka postiženého depresí může mít u různých lidí různý průběh.  Člověk může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, jindy zase utlumený, unavený, tichý a klidný, často nemá sílu udělat  ani tu nejméně náročnou činnost.  Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a lidé s depresí se mohou svému okolí jevit jako cyničtí jedinci. Deprese se také může projevovat poruchami paměti (Martell et al, 2001).

 

  Články mých kolegů: Vlčí mák: Bylina spánku a symbol nového života a válečných veteránů
Autor: Prof. Patocka - Úterý, 11.11. 2014 - 08:57:16 (6906231 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 5206 bytů | Hodnocení: 4.90)
prof Patočka

Vlčí mák: Bylina spánku a symbol nového života a válečných veteránů

MUDr. Bohumír Plucar

              Mák vlčí  -  Papaver rhoeas - je jednoletá, hustě štětinatá, 20 – 90 cm vysoká bylina. Spodní listy má řapíkaté, horní téměř přisedlé, podlouhlé. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách, korunní lístky jsou červené, na bázi často s tmavofialovou až černou skvrnou. Plodem je 1 – 2cm dlouhá vejcovitá tobolka. Je to docela častý plevel v obilných polích, dále roste na okrajích cest, rumištích, úhorech a dalších podobných, lidmi ovlivněných stanovištích. Roste převážně v nižších polohách na slunných místech. Vlčí mák je všeobecně známá květina, která má mnoho krásných lidových názvů, jako ohníček, červánčí, Maková panenka, panenka, pleskánek a další. Ovšem mák, který známe třeba z makových buchet, není vyroben ze semen tohoto druhu, nýbrž jeho příbuzného máku setého, ze kterého se vyrábí také opium. Sušené korunní lístky vlčího máku se využívají v lidovém léčitelství i v lékařství.

 

  Články mých kolegů: Proč mají (některé) kočky rády šantu?
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 21.08. 2011 - 09:55:01 (6860161 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 8768 bytů | Hodnocení: 5)
Doktorand

Proč mají (některé) kočky rády šantu?

Mgr. Zdeňka Navrátilová

Popis rostliny
      Šanta kočičí (Nepeta cataria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Stejně jako další druhy této čeledi obsahuje i šanta velké množství aromatických látek. Rostliny jsou 30-70 cm vysoké, mají čtyřhranné pýřité lodyhy. Listy jsou vstřícné, s trojúhelníkovou čepelí, na okraji nepravidelně pilovité, pýřité. Květy jsou v koncových lichoklasech, nažloutle bílé nebo namodralé či nafialovělé.
      Šanta pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie a je tedy v ČR nepůvodní, ale následkem dřívějšího hojného pěstování se vyskytuje roztroušeně po celém území. Roste v obcích, na rumištích a na okrajích polních cest. Šanta se vyskytuje v řadě kultivarů liších se barvou květů i vůní. Na zahrádkách se pěstují dalších druhy: Nepeta grandiflora a N. racemosa a hybridní taxon Nepeta x faasenii, vzniklý pravděpodobně zkřížením N. racemosa a N. nepetella. Rostliny se pěstují jako nenáročné trvalky a skalničky a místy mohou zplaňovat (Štěpánek, 2000).

Foto M. Ducháček

 

  Články mých kolegů: Vitamín D v centru pozornosti
Autor: prof. Patocka - Neděle, 28.12. 2008 - 17:07:10 (6983248 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 15879 bytů | Hodnocení: 4.54)

Vitamín D v centru pozornosti

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

 

     Vitamín D je spojován především s prevencí křivice (Bischoff-Ferrari et al. 2004). V posledních letech se však v odborném tisku objevují zprávy, které upozorňují na to, že úloha tohoto vitaminu je mnohem širší. Ukazuje se, že vitamín D má v lidském těle dalekosáhlé účinky, které přesahují jeho úlohu vitamínu (Moyad 2008). Dodávání vitamínu D jako doplňku výživy dokáže snížit riziko a výskyt mnoha vážných onemocnění, jako jsou rakovina (Abbas et al. 2008), cukrovka (Hyppönen et al. 2001; Pittas et al. 2007), infarkt myokardu (Dobnig et al.  2008; Giovannucci et al. 2008) aj. V současné populaci můžeme pozorovat mnohé příznaky nedostatku vitamínu D, což souvisí se změnou našeho životního stylu (Cordain et al. 2005). Svůj podíl na tom má i osvěta, která šíří strach z pobytu na slunci a nebezpečí rakoviny kůže.

 

  Články mých kolegů: Aflatoxiny
Autor: Prof. Patocka - Neděle, 29.06. 2008 - 22:17:50 (6874760 čtenářů) (Zobrazit celý článek | 7873 bytů | Hodnocení: 4.91)
Doktorand Pohanka napsal "

Aflatoxiny

Miroslav Pohanka

Centrum pokročilých studií, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové

Úvod

Termínem mykotoxin široce označujeme skupinu sekundárních metabolitů produkovaných houbami (název mykotoxin: z řeckého mykés – houby). Zhoubné působení těchto toxinů na organismus pak označujeme mykotoxikóza. Zatímco toxiny makroskopických hub (Macromycetes) prakticky ovlivňují zdraví člověka pouze při záměně v rámci jejich sběru, toxiny mikroskopických hub (Micromycetes) jsou důležitým kontaminantem potravin, nápojů a krmiv, zvláště pak:

  • Aflatoxiny produkované rodem Aspergillus.
  • Ochratoxiny produkované rody Aspergillus a Penicillium.
  • Trichotheceny produkované rodem Fusarium.

Tento přehledový článek se věnuje komerčně a zdravotně nejvýznamnější skupině mykotoxinů: aflatoxinům.

"

 
14 článků (2 stránek, 10 článků na stránku)
[ 1 | 2 ]
Přejít na:

  Vyhledávání


Pokročilé vyhledávání

  Anketa
Jak se Vám líbí?

Velmi zajímavý
Zajímavý
Průměrný
Nezajímavý



Výsledky
Další ankety

Účastníků 3401

  Kategorie
· Všechny rubriky
· Články doktorandů
· Články mých kolegů
· Články příznivců
· Články studentů ART
· Články studentů KRT
· Články vlastní

  Nejčtenější článek
Zatím není nejčtenější článek.

  Starší články
Sobota, 20.10.
· Léky proti rakovině na bázi inhibitorů Met receptoru
Neděle, 18.03.
· Perloočka – nový modelový organismus v experimentální toxikologii
Neděle, 04.03.
· Jedovaté světlušky
Sobota, 01.07.
· Evropu straší ptačí chřipka

  Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

  Informace

Powered by UNITED-NUKE

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!





Odebírat naše zprávy můžete pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE, modified by Prof. Patočka. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.09 sekund

Hosting: SpeedWeb.cz

Administrace