Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) je vždyzelený keř z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Rostliny mají prutovité větve a vstřícné čárkovité listy, které jsou svrchu tmavozelené a vespod šedoplstnaté. V úžlabí listů vyrůstají modré dvoupyské květy, které dozrávají ve 4 tvrdky. Rostlina pochází ze Středomoří a široce se zde pěstuje. Používá se zejména jako koření, ale i jako léčivá rostlina (Korbelář et al., 1985). Rostlina poskytuje drogu Rosmarini folium a Rosmarini aetheroleum, které jsou lékopisné dle Českého lékopisu 2009 (Kolektiv autorů, 2009).
Články vlastní: Kyselina tenuazonová, mykotoxin alternárií
Kyselina tenuazonová (KT), 3-Acetyl-5-sec.-butyl-4-hydroxy-3-pyrrolin-2-on, je metabolit nalezený v mikromycetě Alternaria alternata, synonymum Alternaria tenuis (Stickings, 1959). Tato mikroskopická houba se vyskytuje velmi hojně na celém světě. Roste na různých substrátech rostlinného původu včetně potravin a krmiv, a také v půdě. Velmi často roste A. alternata na rajčatech (Pose et al., 2010) a KT se objevuje v produktech z nich připravených (Stack et al., 1985), např. v rajském protlaku (Scott a Kanhere, 1980). Nalezena byla ale také v arašídech (Lansden, 1984), olivách (Visconti et al., 1986), červených fazolích (Sanchis et al., 1988), čiroku (Ansari a Shrivastava, 1990), kukuřici (Julian et al., 1995) a mnoha dalších potravinách a potravinářských surovinách (Blunden et al., 1991; Scott, 2001; Solfrizzio et al., 2004; Asam et al., 2011a), např. v semenech řepky a slunečnice a z nich připravených potravin (Nawaz et al., 1997). KT byla také nalezena ve vzorcích čínské (Li a Yoshizawa, 2000) a argentinské pšenice (Azcarate et al., 2008) nebo v koření z Brazílie (Freire et al., 2000). Houby rodu Alternaria jsou především rostlinné patogeny, ale svou přítomností v produktech konzumovaných lidmi a širokou paletou mykotoxinů, z nichž KT je pouze jedním z nich, představují pro člověka dosud ne zcela prozkoumané riziko.
Alisamycin byl objeven při hledání nových bioaktivních metabolitů půdních aktinomycet (Franco et al., 1991) a izolován z produkčního organismu Streptomyces sp. Y-88,31582 (Christopher et al., 1991), který byl charakterizován jako Streptomyces actuosus (Chaterjee et al., 1993). Vzorky půdy pocházely z okolí japonského města Sakai City, prefektura Ósaka. Toto antibiotikum patří do skupiny manumycinu (Zeeck et al., 1987), podobně jako např. asukamycin (Kakinuma et al., 1979), U-56,407 (Brodasky et al., 1983), U-62162 (Slechta et al., 1982) nebo colabomycin (Grote et al., 1988). Chemická struktura alisamycinu byla určena na základě hmotové spektrometrie a NMR spekter (Chaterjee et al., 1993). Látka patří mezi epoxychinony a její struktura byla potvrzena totální syntézou (Alcaraz et al., 1996; Macdonald et al., 1998). Konfigurace na uhlících C4, C5 a C6 byla určena jako 4R, 5S a 6R (Hayashi et al., 1994). Příprava alisamycinu je chráněna patentem (Franco et al., 1990).
Chimonanthus praecox (zimnokvět časný) je široce rostoucí keř až 2 m vysoký; patří do čeledi Calycanthaceae (sazaníkovité). Rostliny mají šedozelené větvičky, vstřícné elipticky vejčité listy a převislé bledě žluté, uvnitř fialové květy. Květy se objevují v předjaří před listy, jedná se o jednu z nejdříve kvetoucích dřevin, které se u nás pěstují. Plody jsou 1,5 cm dlouhé nažky ukryté v kožovité číšce. Pěstuje se jako okrasná rostlina, pochází z Číny (Haberer, 2005).
Schulzeiny byly izolovány v roce 2004 z japonské mořské houby Penares schulzei (Takada et al., 2004). Jsou to deriváty benzo[a]chinolizidinu, které mají v poloze 3 acylovanou aminoskupinu. Acylem je nenasycená mastná kyselina o 27 resp. 28 uhlících, která má ve svém řetězci tři sulfátové skupiny. Jsou známy tři látky tohoto druhu: schulzeiny A, B a C. Schulzeiny B a C jsou stereoisomery, lišící se stereoisomerií na uhlíku C-11 (Bowen a Waedrop, 2009). Všechny tři schulzeiny byly připraveny synteticky (Gurjar et al., 2007; Liu a Romo, 2009; Bowen a Wardrop, 2009).
Na světě roste přibližně 700-750 druhů vranečků (Selaginella P. Beauv.), které se řadí mezi výtrusné cévnaté rostliny. Do této čeledi patří i Selaginella tamariscina (Beauv.) Spring., drobná vytrvalá bylina. Rostliny mají hustě olistěné, 4-15 cm dlouhé lodyhy, které velmi pomalu rostou. S. tamariscina pochází z Číny, Japonska a dalších oblastí východní Asie. Někdy se pěstuje jako okrasná rostlina (Olsen, 2007).
AMENTOFLAVON
Články vlastní: Carduusyny, přírodní acetylenické karboxylové kyseliny
Carduusyny, přírodní acetylenické karboxylové kyseliny
Jiří Patočka
Carduusyny tvoří skupinu přírodních acetylenických karboxylových kyselin, které byly izolovány z australské mořské houby Phakellia carduus z oblasti Velkého australského zálivu (Barrow a Capon, 1994). Jedná se o skupinu isomerních látek, lišících se konformacemi na některé z dvojných vazeb jejich molekuly. Carduusyny patří do stále se rozrůstající rodiny přírodních exotických mastných kyselin, o jejichž syntézu se stále častěji pokouší chemici (Knothe a Derksen, 1999) jako o látky, jejichž biologické účinky by mohly být zajímavé.
Yessotoxin je jedním z mnoha mořských toxinů, které jsou zodpovědné za otravy lidí způsobených pojídáním mořských živočichů. Patří mezi fykotoxiny (Hrdina et al., 2008), které jsou produkovány toxigenními řasami a sinicemi a které představují obvyklou potravu pro řadu mořských živočichů, kteří se pak sami stávají toxickými. V posledních letech jsou předmětem zvýšeného zájmu, zejména proto, že se cestou potravního řetězce dostávají do výrobků z mořských živočichů, a tak působí u lidí onemocnění, která jsou obtížně léčitelná. Rizika onemocnění způsobených toxigenními řasami a sinicemi vzrůstá vzhledem ke zvýšené migraci obyvatelstva. Yessotoxin je pravděpodobně nejvýznamnějším toxinem v chorvatských vodách (Gladan et al., 2010).
Články vlastní: Aranorosin, oxaspirodekanové antibiotikum
Při hledání nových antibiotik byla z půdy odebrané blízko obce Wai, v indickém státě Maharashtra, nalezena mikromyceta identifikovaná jako Pseudoarachniotus roseus Kuehn (Kuehn, 1957). Ve výzkumném centru Hoechst India Ltd. v Bombay z ní byla izolována látka, nazvaná aranorosin (Roy et al., 1988). U tohoto antibiotika byl nalezen 1-oxaspiro[4,5]dekanový kruh, do té doby u přírodních látek neznámý (Fehlhaber et al., 1988). V molekule aranorosinu byla také nalezena cyklohexanon-bisoxiranová část (Rama Rao et al., 1991). Struktura látky navržená ze spekter byla potvrzena totální syntézou (Wipf et al, 1993a,b; McKillop et al., 1993, 1996). Ze stejné mikromycety P. roseus byly izolovány další dvě látky, deriváty aranorosinu, aranorosinol A a aranorosinol B (Roy et al., 1992).
Rod Russelia (Scrophulariaceae, krtičníkovité) zahrnuje cca 20-50 druhů (v závislosti na taxonomickém pojetí), všechny rostou v Americe. Jméno získala Russelia podle anglického lékaře a přírodovědce Alexandera Russela (1715-1768). K nejznámějším patří druh Russelia equisetiformis Schltdl. & Cham. (russelie přesličkovitá), který pochází z Mexika, Kuby a Guatemaly. Rostliny jsou 50-100 cm vysoké polokeře s dlouhými tenkými převislými větévkami. Listy jsou redukované v šupiny a asimilační funkci tak přebírají stonky. Rostliny pak celkovým vzhledem připomínají přesličky, odtud druhové jméno (Equisetum = přeslička). Květy jsou až 2,5 cm dlouhé, trubkovité, šarlatově červené; opylují je kolibříci. Podle převislých větévek se záplavou červených květů bývá rostlina nazývána korálový déšť, v angličtině coral fountain, coral plant či firecracker (Carlson, 1957; Hieke, 2003; Kunte a Zelený, 2009).
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
